Podvod, o kterém 19. srpna psal Magazín u rodiny malwaru WindRelay, potřebuje dva přístroje. Na tom prvním leží aplikace, která přečte kartu přiloženou k zadní straně telefonu. Na druhém, klidně o město dál, se ta karta v tutéž vteřinu tváří, že leží na terminálu. Ani jedna z těch dvou schopností se do Androidu nepropašovala. Obě tam jsou zabudované a každá přibyla jindy.

Číst bezkontaktní kartu umí systém od verze 2.3.3. Třída IsoDep, kterou se v Androidu mluví s kartami podle normy ISO/IEC 14443-4, nese v referenční dokumentaci poznámku „Added in API level 10“. Tu úroveň zavedla verze 2.3.3, ohlášená 9. února 2011 rovnou jako vydání o nových schopnostech NFC. Na druhou polovinu se čekalo o dva a půl roku déle a nešlo přitom jen o techniku.

Karta bydlela v čipu, ke kterému měl klíč někdo jiný

Do roku 2013 se karta v telefonu emulovala mimo hlavní procesor, v odděleném čipu zvaném secure element. Řadič NFC posílal všechno, co přišlo od terminálu, rovnou do něj; aplikace se transakce vůbec neúčastnila a mohla se leda dodatečně zeptat, jak dopadla. Dokumentace Androidu k tomu dodává větu, ve které je celý tehdejší problém: takový bezpečnostní prvek nosí i spousta SIM karet od operátorů.

Kdo chtěl telefonem platit, musel se tedy domluvit s majitelem čipu. Google Wallet jezdil v USA jedině u Sprintu. Verizon do své verze Galaxy Nexusu Wallet nepředinstaloval a v prosinci 2011 k tomu vydal prohlášení, ve kterém odmítl, že by cokoli blokoval: „Google Wallet nepřistupuje jen k operačnímu systému a základnímu hardwaru našich telefonů jako tisíce jiných aplikací. Aby fungoval tak, jak ho Google navrhl, musí být zabudovaný do nového, bezpečného a proprietárního hardwarového prvku v našich telefonech,“ stálo v něm (citace přeložena).

Verizon, AT&T a T-Mobile mezitím stavěli vlastní platební službu Isis, později přejmenovanou na Softcard. Ta k provozu potřebovala zvláštní SIM kartu, takže bezpečnostní prvek neseděl v telefonu, ale v kartě operátora.

Jak malý ten svět byl, se dá spočítat na prstech jedné ruky. Wired napočítal 11. května 2012 dva telefony, které Google Wallet zvládly: Nexus S a Galaxy Nexus. Třetím se měl 15. května stát LG Optimus Elite ve verzi pro Virgin Mobile, čtvrtým o tři dny později HTC Evo 4G LTE, které Sprint prodával s Wallet nahraným v každém kuse. Nový vlajkový Android Sprintu se 4,5palcovým displejem a hliníkovým stojánkem se tak dostal na seznam o čtyřech položkách, a to na celém americkém trhu.

Emulaci karty převzal hlavní procesor

Dave Burke oznámil 31. října 2013 na blogu pro vývojáře Android 4.4 KitKat; prvním přístrojem s ním byl Nexus 5. V přehledu novinek té verze stojí host card emulation, česky emulace karty na hostiteli. Aplikace může vystupovat jako karta podle ISO-DEP, která si s terminálem vyměňuje datové jednotky APDU podle normy ISO/IEC 7816-4, a telefon jich zvládne emulovat několik naráz. Data z terminálu putují do hlavního procesoru a odtud do aplikace; bezpečnostní čip v té cestě nefiguruje. Stará cesta přitom nezmizela, dokumentace pro ni má dodnes vlastní třídu služby. Jen přestala být jediná.

Táž verze přidala i režim čtečky, kterým si aplikace v popředí zúží NFC jen na to, co ji zajímá. Dokumentace obě novinky spojuje sama: podle ní tahle dvojice umožňuje, aby Android „fungoval na obou koncích rozhraní pro mobilní platbu“ – jeden přístroj dělá terminál, druhý kartu (přeloženo). Napsáno to bylo jako popis platebního řešení postaveného výhradně z androidových zařízení.

Kdo dnes rozhoduje, která aplikace smí být kartou

Emulace není bez pravidel. Aplikace, která se hlásí o identifikátory z kategorie plateb, smí transakci zpracovat jen ve dvou případech: buď je nastavená jako výchozí platební aplikace, což je na Androidu 15 a novějším systémová role Wallet, nebo je v popředí a sama si o přednost řekne. Aktivní přitom může být vždycky jen jedna taková skupina identifikátorů.

Na čtecí straně nic takového není a právě ta strana leží u přenosových podvodů v ruce oběti. Aplikace, která si u terminálu nehraje na kartu, ale kartu čte, se o žádnou systémovou roli hlásit nemusí.

Sama emulace v obyčejné aplikaci přitom na krádež nestačila. ESET popsal v srpnu 2024 malware NGate, který okrádal klienty tří českých bank a stál na upraveném nástroji NFCGate z Technické univerzity v Darmstadtu. Telefon oběti rootnutý být nemusel, přístroj útočníka, který zachycený provoz emuloval u bankomatu, ano.

Softcard skončil 31. března 2015 a operátoři se s platbami obrátili právě na Google. Rozhodovat o tom, která aplikace smí u terminálu vystupovat jako karta, tím ale nepřestal nikdo. Jen se to přestěhovalo z čipu v SIM kartě do role, kterou přiděluje systém v telefonu.

Zdroje

• Android Developers: Host-based card emulation overview
• Android Developers: Android 4.4 APIs
• Android Developers: IsoDep
• Android Developers Blog: Android 2.3.3 Platform, New NFC Capabilities (9. února 2011)
• Android Developers Blog: Android 4.4 KitKat and Updated Developer Tools (31. 10. 2013)
• The Verge: Verizon: Google Wallet won't launch on the Galaxy Nexus (6. 12. 2011)
• Wired: Google Wallet Mobile Payment Portfolio Grows From 2 Phones to 4 (11. 5. 2012)
• The Verge: Softcard is shutting down on March 31st (5. 3. 2015)
• ESET: NGate Android malware relays NFC traffic to steal cash (22. 8. 2024)
• Magazín: Malware WindRelay udělá z telefonu oběti falešnou čtečku platebních karet (19. 8. 2026)

Když Google 18. října 2011 v Hongkongu spolu se Samsungem ukazoval Galaxy Nexus a s ním Android 4.0, dostalo se odemykání obličejem hned do oznámení na firemním blogu. Andy Rubin tam napsal, že Face Unlock používá špičkovou technologii rozpoznávání obličeje a odemkne telefon „ničím víc než úsměvem“ (přeloženo z angličtiny).

Jak to funguje, popsal Google v přehledu novinek Androidu 4.0 ve dvou větách: přední kamera si při nastavení zaznamená obličej a při odemykání ho zkusí poznat znovu. Kdo se nechce nechat fotit, má záložní PIN nebo gesto. O tom, co dělá kamera, když jí místo obličeje někdo ukáže obrázek obličeje, tam nestojí nic.

Do kamery se vešel displej vedlejšího telefonu

Odpověď přišla za tři týdny. Malajsijský server SoyaCincau si na regionálním uvedení Galaxy Note v Jakartě půjčil Galaxy Nexus, nastavil mu odemykání na jeden obličej a pak před něj podržel Galaxy Note s fotografií téhož obličeje na displeji. Telefon se odemkl. Video vyšlo 9. listopadu 2011 a rozběhlo se po světě natolik, že server o tři dny později vydal vysvětlující článek – část čtenářů mu totiž nevěřila a psala, že si telefon na tu fotku předem nastavil.

V témže článku stojí i to, proč šlo o víc než o kuriozitu. Podle SoyaCincau se na totéž zeptal už o měsíc dřív vývojář CyanogenModu Koushik Dutta a Tim Bray, který u Googlu dělal zastánce vývojářů pro Android, mu odpověděl, že s fotografií to nejde. Google přitom sám upozorňoval, že odemykání obličejem je méně bezpečné než gesto, PIN nebo heslo a že telefon může otevřít někdo podobný.

Ta výhrada u Googlu zůstala dodnes. V nápovědě k Pixelu se píše, že Face Unlock může být méně bezpečný než silný PIN, že telefon odemkne jednovaječný sourozenec a že ho někdo cizí může přiložit majiteli k obličeji.

Fotka na displeji je dnes položka ve zkušebním protokolu

Rozdíl proti roku 2011 je v tom, že se ta možnost přestala odhadovat a začala měřit. Android 9 zavedl v pravidlech kompatibility míru, jak často se biometrika nechá oklamat podvrhem, a k ní hranici 7 %. Výrobce, který ji překročí, musí uživateli výslovně sdělit, že je ten způsob odemykání méně bezpečný než silný PIN, gesto nebo heslo, a vyjmenovat rizika. Na čem ta míra dnes stojí a jak podle ní systém rozděluje biometriku do tří tříd, rozebírá samostatný článek o čtečkách otisků.

Zajímavější je, čím se ta míra u obličeje zjišťuje. Metodika Android Open Source Projectu vyjmenovává nástroje útoku, které do zkoušky patří: tištěné fotografie, fotografie na monitoru nebo na displeji telefonu, videa na displeji a masky z 3D tiskárny. Prostřední položka je přesně to, co v Jakartě podrželi před Galaxy Nexem.

Ke každému nástroji navíc metodika předepisuje kalibrační fázi, ve které se hledá nejúčinnější podoba útoku, a rovnou radí, co zkusit: tištěnou fotografii mírně prohnout u tváří, aby napodobila hloubku, měnit osvětlení, ušpinit objektiv, otáčet telefon mezi výškou a šířkou. Měřit se má až tou nejúčinnější variantou, protože jinak by číslo vyšlo lépe, než jaká je skutečnost.

Metodika k tomu ještě žádá, aby se nastavení vyzkoušelo na lidech různého pohlaví, věku a původu – podle ní se u soustav postavených na strojovém učení právě tam často ukáže, že části světové populace slouží podstatně hůř.

Trusted face zmizel, odemykání obličejem zůstalo

Původní funkce se do dnešní podoby nedožila. V Androidu 10 označil Google za překonanou variantu odemykání obličejem provozovanou jako agenta důvěry, tedy Trusted face; ve stejné verzi tihle agenti přišli o možnost telefon odemknout a smějí už jen prodloužit dobu, po kterou zůstane odemčený ten, který odemčený je.

Odemykání obličejem tím ale neskončilo. Na Pixelech ho podle nápovědy Googlu má řada 7 a novější, a od řady 8 se jím dá kromě odemčení telefonu i potvrdit přihlášení do aplikace nebo nákup. To je ta hranice, o kterou se v roce 2011 hrálo, jen se mezitím z názoru stala měřená hodnota: obličej, který se nechá oklamat fotografií na displeji, se k platbě nedostane.

Zdroje

• Google: Unwrapping Ice Cream Sandwich on the Galaxy Nexus (18. října 2011) a přehled novinek Androidu 4.0
• SoyaCincau: Clarification on the Ice Cream Sandwich Face Unlock video (12. listopadu 2011)
• Android Open Source Project: Measure biometric unlock security a Android 9 Compatibility Definition Document (PDF)
• Google: Unlock your Pixel device with your face

Google ve středu 19. srpna 2026 napsal na blogu pro vývojáře, že strop na paměť jednotlivých aplikací, který Android 17 zavedl na Pixelech, převezme během následujícího roku víc výrobců. Má platit na přístrojích se 4 GB operační paměti stejně jako na těch, které jí mají přes 16 GB. Aplikace, která si vezme víc, než kolik jí systém přidělí, se nejdřív zpomalí; když nepřestane, systém ji ukončí.

Nejdřív brzda, potom konec

Mez se odvozuje od celkové paměti přístroje. Jakmile na ni aplikace narazí, systém začne odsouvat její stránky do zRAM, tedy do části operační paměti, kde data leží zkomprimovaná. Aplikace tím hned nezmizí, jenže komprimace a rozbalování stojí čas procesoru a je to poznat na plynulosti posouvání a překreslování. Když si aplikace bere paměť dál, systém ji ukončí.

Vývojář se to dozví z rozhraní ApplicationExitInfo: důvod ukončení je REASON_OTHER a v popisu stojí řetězec „MemoryLimiter:AnonSwap“. Jinou stopu po sobě takový konec nenechá. V červnovém textu k témuž tématu Google píše, že proces skončí bez výpisu zásobníku volání, tedy bez obvyklého záznamu o pádu. Dokumentace změn chování v Androidu 17 k tomu přidává trojici příkazů pro adb: am memory-limiter status vypíše, jaké stropy zrovna platí, manual nastaví konkrétnímu procesu vlastní mez v megabajtech a ignore hlídání pro danou aplikaci vypne. Na přístroji, který žádné limity nevynucuje, nedělají nic.

Proč zrovna teď

Důvod Google nezastírá a píše ho hned do druhého odstavce: nové přístroje si podle něj kvůli růstu cen pamětí kapacitu drží, nebo ji dokonce snižují, jenže uživatel čeká stejně svižný chod jako dřív.

Čísla k tomu dodává analytická firma TrendForce. Ve zprávě ze 14. května 2026 odhadla, že průměrná cena pamětí LPDDR4X stoupne ve druhém čtvrtletí o 70 až 75 procent proti prvnímu a u LPDDR5X o 78 až 83 procent. Výrobci telefonů na to podle ní reagují přeskládáním výbav. Ve vrcholné třídě se hlavní volbou stává 12 GB a šestnáctigigabajtových modelů ubývá, střední třída se vrací k 8 GB a vstupní modely končí většinou na 4 GB.

Jedno číslo z téže zprávy jde proti tomu: průměrná kapacita paměti v telefonu má za rok 2026 stoupnout na 8,5 GB, tedy meziročně o desetinu. Rozpor to není. Průměr táhne nahoru mizení modelů se 2 a 3 GB, kdežto na horním konci nabídky se kapacita zastavila. TrendForce v téže zprávě píše, že výrobci hledají protiopatření a jedním z nich je práce s vývojáři aplikací na nižší spotřebě paměti. Ceny pamětí přitom tlačí i na to, kolik telefon stojí; Tim Cook je 30. července označil za stoletou vodu.

Jedna aplikace, desítky obětí

Co si od stropu Android slibuje, popsal Google už v červnu. Aplikace, která paměť ztrácí nebo si jí prostě bere moc, bývá před systémovým čističem paměti chráněná, dokud drží službu na popředí. Čistič proto sáhne jinam a zabije desítky menších aplikací odložených v pozadí. Uživatel se do nich vrátí a místo okamžitého probuzení se dívá na startovací obrazovku: pryč je pozice ve výpisu, rozepsaná odpověď i rozehraná partie. K tomu přibude práce procesoru navíc a s ní úbytek baterie.

Google zároveň píše, že drtivé většiny relací se strop nedotkne. Ověřit se to zatím nedá a kolik aplikací na mez v praxi narazí, ukáže až rozšíření mimo Pixely. O oznámení nezávisle psala 20. srpna Android Authority a shrnula ho stejně: víc telefonů bude umět utnout aplikaci, která se v paměti roztahuje.

Pro majitele telefonu z toho plyne jedna praktická věc. Když oblíbená aplikace začne po přechodu na Android 17 mizet z obrazovky bez hlášky o pádu, nemusí jít o vadu telefonu ani o poškozenou instalaci. Takhle vypadá vynucený strop a spravit ho může jedině autor té aplikace.

Zdroje: Android Developers Blog, 19. 8. 2026, dokumentace Androidu 17, Android Developers Blog, 2. 6. 2026, TrendForce, 14. 5. 2026, Android Authority, 20. 8. 2026.

Podpis aplikace je jediná věc, podle které telefon pozná, že aktualizace přišla od téhož vývojáře jako původní instalace. Kdo ten podpis dokáže zfalšovat, dostane do cizího telefonu vlastní kód pod jménem známé aplikace. Proti tomu míří schéma podpisu APK v3.2, které přišlo s Androidem 17: balíček podepsaný podle něj nese dva podpisy místo jednoho.

Jeden klíč klasický, druhý mřížkový

V bloku v3.2 musí být přesně dva podepisující. Jeden použije klasický algoritmus, tedy RSA nebo ECDSA jako dosud, druhý postkvantový ML-DSA. Když jsou oba klasické nebo oba postkvantové, ověření selže. Stejně dopadne balíček, ve kterém se ti dva rozcházejí v rozsahu verzí systému, na které míří. Blok má v podpisové části APK vlastní identifikátor 0x70e1c89f, aby se poznalo, že jde o hybrid.

ML-DSA je zkratka pro podpisový algoritmus postavený na mřížkách, který americký normalizační úřad NIST vydal 13. srpna 2024 jako FIPS 204. Android z něj bere dvě varianty, ML-DSA-65 a ML-DSA-87.

Proč dva klíče, a ne rovnou jeden

Dokumentace Androidu to popisuje jako obranu do hloubky. Dokud nemá nový algoritmus odslouženo v provozu, drží se vedle něj ten prověřený: klasický podpis kryje případnou chybu v čerstvé implementaci mřížkové matematiky, postkvantový míří na stroj, který jednou klasický klíč spočítá. Až se ML-DSA ve velkém osvědčí, má být podle dokumentace možné přejít na jediný postkvantový klíč.

Sbírání zašifrovaných dat na později, kterým se odůvodňuje spěch u šifrování, tu roli nehraje. Padělaný podpis musí útočník vyrobit ve chvíli, kdy se aplikace instaluje, ne o deset let dřív. Dlouhou životnost má něco jiného, totiž řetěz důvěry uvnitř telefonu, a právě na něj se Google v oznámení odvolává, když mluví o odolnosti platformy na desítky let dopředu.

Starší Androidy ten blok přeskočí

Telefon s Androidem 16 a nižším o schématu v3.2 neví a ověří balíček podle staršího podpisu. APK proto musí dál nést i blok v3.0 nebo v3.1 podepsaný jediným klasickým klíčem; dokumentace mu říká K0 a označuje ho za záchrannou síť. U existující aplikace je to její dosavadní podpisový klíč, u nové se K0 vygeneruje vedle nového hybridního páru.

Aby se toho nedalo zneužít, zapisuje podpisový nástroj do staršího bloku dva atributy s hranicemi verzí systému, 0xbf940529 a 0x9f06b79c. Když se telefon do tohoto rozmezí trefí a hybridní blok v balíčku nenajde, instalaci odmítne. Bez toho by útočníkovi stačilo blok v3.2 z APK vystřihnout a systém by se spokojil s klasickým podpisem.

Klíče vyrobí Google Play

Vývojář, který používá Play App Signing, se o nic starat nemusí. Google Play během vydání Androidu 17 vygeneruje podpisové klíče ML-DSA novým aplikacím a těm existujícím, které se přihlásí, a to bez ohledu na to, na jakou úroveň API aplikace míří. Klíče drží v Cloud KMS. Později má jít dodat vlastní klasický i postkvantový klíč a nechat Play jen samotné hybridní povýšení. Google k tomu začne vývojáře vyzývat, aby si podpisové klíče obměňovali nejméně jednou za dva roky.

Podpisy aplikací jsou jen jedna z vrstev

Na ML-DSA přechází v Androidu 17 také ověřený start systému, tedy Android Verified Boot, a začal i převod vzdáleného dokládání stavu zařízení, kde se mění certifikační řetězy KeyMintu. Úložiště klíčů Android Keystore umí na podporovaných zařízeních vygenerovat ML-DSA-65 i ML-DSA-87 přímo v zabezpečeném hardwaru přes běžné rozhraní KeyPairGenerator, takže aplikace, která potřebuje kvantově odolný podpis, si k němu nemusí přibalovat vlastní kryptografii.

Mřížkové klíče jsou přitom výrazně větší než klíče eliptických křivek a v zabezpečeném prostředí telefonu je paměti málo. Google sám tuhle část označuje za velký kus inženýrské práce.

Termín zatím nikde nestojí

Majitel telefonu z toho neuvidí nic. Aplikace se instalují a aktualizují stejně jako dřív, jen ověření navíc projde druhým podpisem. Výrobci a ti, kdo si Android upravují, si implementaci můžou proklepat testem HybridSignatureVerificationTest.java ze sady CTS.

Co v žádném z obou oznámení není, je datum. Android 17 hybridní podpis ověřit umí, Google Play ho umí vyrobit, ale den, od kterého by aplikace bez postkvantového podpisu do Obchodu Play neprošla, nikde uvedený není.

Zdroje: popis schématu podpisu APK v3.2 v dokumentaci AOSP, zápis Security for the Quantum Era na blogu Google Security z 25. března 2026, oznámení Androidu 17 z června 2026 a shrnutí na Privacy Guides.

Optická stabilizace obrazu je dnes v telefonu položka v tabulce parametrů, kterou nikdo nečte. V technických údajích Pixelu 10a stojí u širokoúhlého fotoaparátu jediný řádek: optická i elektronická stabilizace. Je to levnější model Googlu z letošního roku a stabilizaci má, aniž by ji kdokoli zmiňoval. Když ji telefon dostal na začátku, byla to hlavní prodejní zbraň – a její první veřejná ukázka byla podvrh.

Odraz v okně dodávky

Nokia představila Lumii 920 s Windows Phone 8 na akci v New Yorku 5. září 2012. Fotoaparát pod značkou PureView měl světelnost f/2,0 a právě optickou stabilizaci: Nokia s ní telefon prodávala jako přístroj do slabého světla. K oznámení patřilo propagační video s dvojicí cyklistů, které mělo ukázat, jak plynulý záběr z ruky vypadá.

Server The Verge si v něm všiml odrazu v okně: záběry nevznikly telefonem, ale velkou kamerou z bílé dodávky. Nokia to potvrdila a na svém blogu vydala omluvu. „Vyrobili jsme video, které simuluje to, co s optickou stabilizací budeme umět,“ napsala mluvčí Heidi Lemmetyinen v příspěvku ze 6. září 2012. „Tohle nebylo natočeno Lumií 920. Zatím ne.“ (Citace jsou přeložené z angličtiny.) K omluvě firma přidala nové video, tentokrát z prototypu s OIS proti telefonu bez ní.

Ještě téhož dne The Verge napsal, že zinscenované byly i ukázkové fotografie z druhé poloviny téhož videa – v jednom záběru je vidět profesionální osvětlení a stopy po cloně velkého objektivu. Nokia to podle serveru potvrdila také.

Co pod tím vším bylo

Sama funkce fungovala. Optická stabilizace znamená, že gyroskop měří chvění ruky a optika se posune proti němu, takže obraz na snímači stojí. Nokia proti tehdejším fotoaparátům posouvala celou sestavu optiky, ne jednu čočku uvnitř objektivu. Vyvíjela ji se Zeissem a na svém blogu uváděla, že soustava provede 500 korekcí za sekundu a dovolí fotit až při čtvrtinové expozici, tedy osmkrát delší než dosud. To jsou čísla výrobce.

Nezávisle je potvrdila recenze fotoaparátu na serveru DPReview. Ta popsala tentýž mechanismus vlastními slovy – běžný fotoaparát hýbe snímačem nebo jednou čočkou, Lumia hýbe celým modulem – a doložila ho snímky: při citlivosti ISO 200 a expozici jedné třetiny sekundy vyšla fotografie ostrá, ostrý snímek se povedl i při devítině sekundy. Redakce tehdy 920 označila za první telefon s opticky stabilizovaným fotoaparátem.

Za půl roku ji mělo HTC, Apple po osmi letech stabilizoval snímač

HTC uvedlo optickou stabilizaci do svého HTC One 19. února 2013, tedy necelého půl roku po Nokii. V tiskové zprávě ji firma zmiňuje jednou větou a hlavně kvůli videu: víceosá optická stabilizace zadního fotoaparátu má podle ní udržet záběr klidný i za chůze. Hlavním argumentem pro fotoaparát HTC byly velké obrazové body pod značkou UltraPixel, stabilizace šla vedle nich jako doplněk.

Apple k té samé úloze přistoupil obráceně. Místo optiky posouvá snímač – v tiskové zprávě k iPhonu 13 ze 14. září 2021 uvádí, že tuhle stabilizaci posunem snímače zavedl u iPhonu 12 Pro Max a s třináctkou ji dostal i základní model a menší mini. Tvrdil tehdy, že ji žádný jiný telefon nemá.

Z prodejní zbraně řádek v tabulce

Cesta od Lumie k dnešku je hlavně cesta dolů v ceníku. Optická stabilizace se během deseti let přesunula z vlajkové lodi, kolem které se stavěla celá kampaň, do modelů, které se prodávají jako rozumný nákup. U Pixelu 10a ji má hlavní širokoúhlý fotoaparát, ultraširokoúhlý ne – a Google to nikde nezdůrazňuje, prostě to stojí v technických údajích mezi ohniskovými vzdálenostmi.

Zbylo po tom příběhu i něco méně příjemného. Ukázka funkce, kterou telefon opravdu uměl, se natáčela cizí technikou, protože hotový přístroj v tu chvíli nebyl k dispozici. Nokia se omluvila druhý den a funkci pak předvedla znovu, tentokrát z prototypu. Nokia tehdy měla hotovou funkci dřív než telefon, ze kterého se dala ukázat. Stabilizace to přežila: dnes se nedostane ani do reklamy, jen do tabulky parametrů.

Zdroje

• Nokia Conversations: An apology is due (6. září 2012, archivovaná verze)
• The Verge: Nokia's new Lumia 920 and Lumia 820 with Windows Phone 8
• DPReview: Nokia Lumia 920 Camera Review
• Microsoft Devices Blog: How Nokia Lumia Optical Image Stabilisation is revolutionising imaging
• HTC: Introducing the new HTC One (19. února 2013)
• Apple: Apple introduces iPhone 13 and iPhone 13 mini (14. září 2021)
• Google: Pixel phone hardware tech specs

Nizozemský výrobce oznámil v úterý 18. srpna 2026 model Fairphone (Gen. 6+). Proti loňské šestce se změnily dvě věci uvnitř a jedna venku: procesor je o generaci novější, operační paměti je o polovinu víc a k černé a zelené přibyla modrá. Server GSMArena k tomu dodává, že jiné změny proti předchůdci nejsou.

Čip Snapdragon 7s Gen 4 nahradil o generaci starší kus a operační paměť vyrostla z 8 na 12 GB typu DDR5. Aplikace se podle Fairphonu spouštějí a přepínají až o 24 procent rychleji a doba, po kterou si systém drží rezervovanou paměť, klesla až o pětinu. Ta čísla pocházejí z vlastní laboratoře výrobce, měřené nástroji SmartViser; nezávislé měření zatím k dispozici není.

Dvanáct dílů, které si majitel vymění sám

Hlavní důvod, proč se o Fairphonu vůbec píše, zůstal beze změny. Telefon má dvanáct dílů, které jdou vyměnit doma. Nabíjecí konektor USB-C, baterie, displej a zadní kryt se podle výrobce zvládnou vyměnit do pěti minut. Mikrofony, boční tlačítka a čtečku otisků si už majitel nevymění, ty patří do servisu.

Náhradní díly mají být v prodeji do roku 2033 a záruka trvá pět let. Index opravitelnosti, který výrobci elektroniky v Evropské unii povinně uvádějí, má Fairphone (Gen. 6+) na stupni A, tedy nejlepším.

Vyměnitelná baterie u telefonů není jen věc dobré vůle výrobce. Evropské nařízení o bateriích ji sice žádá, ale pustí i telefon s baterií zalepenou, pokud článek vydrží tisíc nabíjecích cyklů a udrží si přitom 80 procent kapacity. České právo na opravu, které mělo platit od konce července, zatím vězí ve sněmovně.

Systém do roku 2032, záplaty do roku 2033

Telefon se prodává s Androidem 16 a výrobce slibuje šest velkých povýšení systému, tedy do roku 2032. Bezpečnostní aktualizace mají chodit ještě rok poté, do roku 2033. Formulace na webu Fairphonu ta dvě čísla nerozlišuje dost jasně a GSMArena si v článku není jistá, který z těch dvou roků platí; ve specifikacích produktu ale stojí obojí zvlášť.

Software dostane i loňský model. Aplikace Fairphone Moments, což je zjednodušený režim bez rozptylování, umí nově měnit tapetu, přeskládat oblíbené aplikace a přiřadit jiné funkce bočnímu přepínači. Přibyla také vlastní galerie, která ukládá fotky do telefonu a nepotřebuje k tomu cizí službu ani placené úložiště.

Zbytek výbavy zůstal loňský

Displej má 6,31 palce, technologii LTPO OLED, rozlišení 1116 × 2484 bodů a obnovovací frekvenci 120 Hz. Hlavní fotoaparát stojí na snímači Sony Lytia 700C s 50 megapixely a optickou stabilizací, doplňuje ho širokoúhlý objektiv s 13 megapixely a přední kamera s 32 megapixely. Baterie má 4 415 mAh, nabíjí se výkonem 30 W a výrobce z ní slibuje až 53 hodin provozu. Vnitřní paměť je 256 GB a rozšíří ji karta microSD až do 2 TB.

Odolnost je na stupni IP55, tedy proti stříkající vodě, ne proti ponoření. U telefonu, který se dá rozšroubovat, je to očekávatelný ústupek, ale je dobré ho vědět předem.

Nový odstín Cobalt Blue si Fairphone vybral kvůli kobaltu: firma vznikla z osvětové kampaně o nerostných surovinách z konfliktních oblastí a modrá barva na to má odkazovat. Podíl spravedlivě získaných a recyklovaných materiálů uvádí výrobce na 51 procent hmotnosti přístroje.

Poprvé i v Americe

Nejvýraznější novinka není v telefonu, ale na mapě. Fairphone se poprvé oficiálně prodává ve Spojených státech, a to ve vlastním obchodě a na Amazonu, bez zámku na operátora. Spolu s telefonem tam míří i sluchátka Fairbuds a Fairbuds XL. GSMArena k tomu radí ověřit si před nákupem, jestli přístroj bude fungovat u konkrétního amerického operátora.

Cena je 649 eur v Evropě a 649 dolarů v USA. Za ty peníze se jinde koupí telefon s podstatně silnějším čipem: Snapdragon 7s Gen 4 je střední třída, ne vlajková loď. Podle nás je to hlavní věc, kterou musí kupující zvážit – platí se za pět let záruky, náhradní díly do roku 2033 a možnost opravit si telefon doma, ne za výkon.

Zajímavá je i drobnost v názvu. Fairphone přestal telefony číslovat běžným způsobem a píše je jako Fairphone (Gen. 6+); většina serverů to i tak zkracuje na Fairphone 6+.

Zdroje

• The Fairphone (Gen. 6+) is all about giving you more – oznámení výrobce, 18. srpna 2026
• The Fairphone (Gen. 6+) – stránka produktu s úplnými parametry a indexem opravitelnosti
• Fairphone 6+ is now official and coming to the US – GSMArena, 18. srpna 2026

Sluchátkový jack začal z vrcholných telefonů mizet v roce 2016, slot na paměťovou kartu o něco později. Sony obojí ponechalo i v letošní vlajkové lodi Xperia 1 VIII, která se prodává od května v Japonsku, Evropě a Británii. V rozhovoru, který 10. srpna vydal japonský server ITmedia Mobile, dva zástupci firmy souvisle vysvětlili, proč u toho zůstávají a co si od toho slibují.

Za Sony mluvili Šohači Ike z marketingu a Eri Kitazawová z útvaru plánování produktů. Rozhovor vyšel japonsky, citace níže jsou přeložené.

Karta a jack jako poznávací znamení řady

Kitazawová důvod pro slot popsala jednoduše: aby zákazník mohl fotit a natáčet, aniž by hlídal volné místo. Dodala, že v anketě o důvodech nákupu se podpora karet microSD umístila vysoko. Na kolikátém místě ani jak velký vzorek anketa měla, v rozhovoru nepadlo.

Ike šel dál. Slot na kartu a sluchátkový jack jsou podle něj „už teď identitou Xperie“ a patří k tomu, čím se řada odlišuje v době, kdy většina telefonů míří na každého. Přijít o ně by podle něj znamenalo přijít o kus toho, co Xperii dělá Xperií.

Je to obrat proti zbytku trhu. Samsung vypustil slot z vlajkových Galaxy v roce 2021 a jack ještě dřív, HTC ho odstranilo v roce 2016. Sony si tím drží skupinu zákazníků, kterou nikdo jiný neobsluhuje, a zároveň si zavírá cestu k tenčímu tělu a jednodušší konstrukci.

Prodeje firma chválí, čísla neuvádí

Ike řekl, že se prodeje drží i přes vyšší cenu a že spokojenost zákazníků je velmi vysoká. Podle něj se daří doma i v zahraničí, k čemuž pomohlo rozšíření nabídky o verzi s terabajtem úložiště a o barvu Native Gold, kterou dostal jen model bez operátorské vazby. V Evropě prý prodeje výrazně vzrostly poté, co Sony posílilo přímý prodej zákazníkům.

Žádné číslo v rozhovoru nepadlo. Ani kusy, ani meziroční růst, ani podíl na trhu, takže se tvrzení o silných prodejích nedá ověřit jinde než v pozdějších výkazech skupiny.

Zdražení se přitom týká hlavně Japonska. Tam začíná Xperia 1 VIII v nejlevnější konfiguraci nad 200 000 jeny. Ike to svedl na velký teleobjektivový snímač, novou konstrukci a techniku kolem umělé inteligence, jmenoval ale i rostoucí cenu práce, pamětí a dopravy. V Evropě zůstala cena na 1 499 eurech a v Británii na 1 399 librách za základní verzi s 12 GB paměti a 256 GB úložiště, tedy stejně jako u předchůdce.

Střední třída Xperie se nevrátí

Na otázku po nástupci řady Xperia 5, tedy modelu mezi jedničkou a desítkou, odpověděl Ike zamítavě. Sony podle něj o poptávce v pásmu kolem 100 000 jenů ví a pravidelně ji měří, jenže soustředit se na dva pilíře považuje za nejúčinnější odpověď na trh: vlajkovou jedničku a cenově dostupnou desítku. Rozhodnutí přidat mezistupeň zatím nepadlo.

Místo toho firma odkazuje na výkupy a splátkové programy operátorů. Kdo dá protiúčtem dva roky starý model, dostane se podle Ikeho na jedničku fakticky za něco přes 100 000 jenů, tedy zhruba na cenu, o které se v otázce mluvilo.

Telefon jako laboratoř na spoje

Poslední část rozhovoru napovídá, proč Sony u telefonů zůstává, i když jich prodá zlomek toho co Samsung nebo Apple. Model bez operátorské vazby letos poprvé umí milimetrové vlny 5G. Ike přiznal, že se s nimi zdaleka všude nespojíte, a řekl, že do nich firma jde i kvůli tomu, co z nich má skupina jinde než v mobilním oddělení. Kitazawová to dořekla: přenos obrazu s nízkým zpožděním potřebuje Sony ve fotoaparátech a v obrazové technice, a mobilní byznys je místo, kde se ta technika brousí.

To je podle nás nejzajímavější věta celého rozhovoru. Vysvětluje, proč se Xperia může chovat jinak než telefon, který se musí uživit sám.

Zdroje: rozhovor ITmedia Mobile z 10. srpna 2026 (druhá strana), shrnutí na GSMArena a Android Authority, evropské ceny a výbava z oznámení modelu z 13. května 2026.

Google představil 12. srpna 2026 Pixel 11 Pro Fold, čtvrtý skládací telefon ve svém sortimentu. Do obchodů má jít 20. srpna. Nejsilnější tvrzení celého oznámení zní, že je telefon třikrát odolnější než loňský Pixel 10 Pro Fold.

Nový pant, keramické sklo, kompozitní záda

Změn v konstrukci je několik a jsou konkrétní. Pant nově pracuje bez ozubených kol a má větší poloměr ohybu, takže ohyb vnitřního displeje je podle Googlu méně vidět. Vnější displej kryje sklokeramika místo dosavadního Gorilla Glass Victus 2. Záda jsou z kompozitu se skleněnými vlákny; loňský model měl vzadu sklo.

To jsou tři samostatné zásahy do míst, kde skládací telefony obvykle selhávají. Pant drží nejcitlivější součástku telefonu, krycí sklo dostává rány jako první a skleněná záda praskají při pádu na hranu.

Odkud se bere ono „třikrát“

Násobek má u sebe poznámku pod čarou a ta říká tohle: srovnává se s Pixelem 10 Pro Fold a měřilo se „interním testováním na předsériových zařízeních“. Co se měřilo, kolik kusů se testovalo a co v tom testu znamená odolnost, oznámení neuvádí. Není to tedy údaj z normy ani z nezávislé zkušebny.

Podobně je stavěná i věta o zádech, která mají být „téměř nemožné rozbít“. Poznámka pod ní patří ke stejnému internímu testu a dodává, že telefon není odolný proti poškrábání, pádu ani prasknutí a že škody způsobené vnějšími silami záruka nekryje. Obě věty tedy platí přesně v tom rozsahu, v jakém je Google změřil sám.

Co k tomu říká vlastní tabulka parametrů

Google zveřejňuje u každého telefonu podrobné parametry v nápovědě, takže se dají relativní tvrzení z oznámení přepočítat na čísla. Vychází z toho tohle:

• Hmotnost. Oznámení mluví o telefonu „skoro o 10 % lehčím“. V tabulce stojí 239 gramů proti loňským 258, což je rozdíl 19 gramů, tedy 7,4 % (náš přepočet).
• Tloušťka. „Asi o milimetr tenčí“ znamená 10,1 milimetru ve složeném stavu proti 10,8; rozložený telefon zhubl z 5,2 na 5,0 milimetru.
• Baterie. Typická kapacita klesla z 5 015 na 4 806 miliampérhodin, tedy o 209. Výdrž přitom Google uvádí u obou generací stejně: přes 24 hodin.
• Jas. Špičkový jas obou displejů vzrostl z 3 000 na 3 600 nitů. Tady slibovaných dvacet procent sedí přesně.
• Nabíjení. Po drátě je to beze změny 50 % za zhruba půl hodiny při 30 wattech. Bezdrátově telefon nově zvládne 25 wattů podle Qi2.2 místo loňských 15 wattů podle Qi2.

Šestka a čtyřka, dvě různá čísla u prachu

Odolnost proti vodě a prachu zůstala na IP68. První číslice se týká pevných částic a šestka znamená prachotěsnost; druhá číslice popisuje vodu.

Stojí za to postavit to vedle nejbližší konkurence. Samsung uvedl Galaxy Z Fold8 na konci července a v jeho parametrech je IP48. Čtyřka znamená ochranu proti pevným tělesům nad jeden milimetr, ne prachotěsnost. Samsung naproti tomu popisuje svou odolnost strukturou Flex Titanium, tedy titanovou fólií a titanovou deskou pod displejem. Google mluví o násobku, Samsung o materiálu; ověřit se nedá ani jedno, ale druhé se aspoň dá popsat.

Zbytek výbavy

Uvnitř je čip Tensor G6 a 16 gigabajtů paměti, telefon vyšel s Androidem 17 a Google u něj slibuje sedm let aktualizací systému i zabezpečení. Hlavní fotoaparát má 48 megapixelů, k němu je širokoúhlý a pětinásobný teleobjektiv. Kolem blesku svítí diody, kterým Google říká HiLight; na skládacím modelu fungují stejně jako na zbytku řady, tedy zatím jen u hovorů od vybraných kontaktů a při práci asistenta.

Nezávislé zkoušky odolnosti přijdou až s prodejem. Do té doby platí, že nejnápadnější číslo celého oznámení je zároveň to jediné, které si čtenář nemá jak ověřit.

Telefony Pixel 11 ukázal Google 12. srpna 2026 a novinku, kterou je na nich vidět zvenčí, umístil na záda. Jmenuje se HiLight, sedí kolem blesku fotoaparátu a má majiteli sdělit, co se v telefonu děje, aniž by ho musel obrátit displejem nahoru. Samostatné oznámení k němu firma vydala o den později.

Diody jsou zabudované kolem blesku

V českém znění oznámení o řadě Pixel 11 Google píše, že HiLight využívá „barevná LED světla zabudovaná kolem blesku fotoaparátu“. Server 9to5Google popisuje totéž jako pole vícebarevných diod ukryté v LED u fotoaparátu a dodává, že je to jediná větší změna na vnějšku telefonu proti předchozí generaci.

Sdělovat se tím dají dvě věci a obě fungují jen tehdy, když telefon leží displejem dolů.

Barva pro volajícího, pulzování pro Gemini

První případ je hovor. Vybranému kontaktu se dá přiřadit barva, takže z ležícího telefonu jde poznat, kdo volá, a rozhodnout se, jestli to stojí za zvednutí. Druhý případ je asistent Gemini: když mu uživatel zadá úkol, světlo pulzuje v různých vzorech podle toho, jestli asistent naslouchá, přemýšlí, nebo odpovídá.

V počtu barev si zdroje odporují. Google mluví o „vlastních barvách“ pro nejbližší kontakty. Redaktor CNETu Mike Sorrentino, kterému funkci předvedl zástupce firmy na uzavřené ukázce, ale píše o výběru z pěti barev a svůj příklad staví na žluté, bílé a fialové pro tři různé lidi. Kolik barev nabídne prodávaný telefon, se tedy z veřejných zdrojů zatím spolehlivě říct nedá.

Na e-maily, zprávy ani ostatní oznámení HiLight při uvedení nesvítí. Google v oznámení píše, že do funkce časem přidá další věci, a jmenuje upozornění na zprávy od oblíbených kontaktů. 9to5Google k tomu doplňuje, že mu firma zapojení aplikace Zprávy potvrdila slovem „brzy“, ale na dotaz, jestli se HiLight otevře i cizím aplikacím, odpovědět odmítla.

Podobné světlo přitom umí i konkurence a umí ho na víc věcí. CNET připomíná telefony Nothing Phone, jejichž diody Glyph na zádech signalizují běžící odpočet, konkrétního volajícího i to, jak daleko je přivolané auto.

Na tom místě dřív měřil teplotu předmětů teploměr

Podle CNETu i 9to5Google nastoupily diody na místo po teplotním čidle. Sám Google to nikde nepíše, doložit se to ale dá z jeho nápovědy: ta k měření teploty předmětů uvádí čidlo „na zádech telefonu, vedle fotoaparátu“ a vyjmenovává přístroje, které ho mají: Pixel 8 Pro, Pixel 9 Pro, Pixel 9 Pro XL, Pixel 10 Pro a Pixel 10 Pro XL. Řada 11 v tom seznamu není.

Světlo, které hlásí čekající oznámení, je na telefonu starší nápad, jen se na několik let vytratilo: Samsung notifikační diodu vypustil s Galaxy S10 a nahradil ji svícením po okraji displeje. Rozdíl proti HiLightu je v umístění a v tom, kdo diodu ovládá. Stará dioda byla vepředu a barvu i rytmus blikání jí mohla zadat aplikace, HiLight je vzadu a zatím ho spouští jen systém.

Jen na dražších modelech a od 20. srpna

HiLight je podle oznámení na Pixelu 11 Pro, Pixelu 11 Pro XL a Pixelu 11 Pro Fold; základní Pixel 11 ho nemá. Všechny tři telefony jsou v předprodeji a do obchodů se dostanou 20. srpna 2026. V Česku Google uvádí ceny od 24 490 Kč za Pixel 11, 29 490 Kč za Pixel 11 Pro a 33 990 Kč za Pixel 11 Pro XL, v USA 1 099 dolarů za Pro, 1 299 za Pro XL a 1 899 za Pro Fold.

Kolik toho dioda umí, nerozhodne první den, ale to, co se na ni časem pověsí. Nové funkce dodává Google do Pixelů ve čtvrtletních aktualizacích Pixel Drop, na což upozorňuje i CNET; první odpověď tedy přijde nejdřív s některou z nich.

Mezi novinkami, které Google ukázal 12. srpna 2026 spolu s telefony Pixel 11, je i nový režim fotoaparátu Magic Capture; vlastní popis k němu firma vydala o den později. Zjednodušeně řečeno smazává hranici mezi fotkou a videem: uživatel natáčí a přístroj z natočeného sám vybírá jednotlivé snímky, které stojí za uložení.

Jeden stisk spouště nahradilo natáčení

Magic Capture je nová položka v posuvníku režimů vedle fotky a videa. Po stisku spouště telefon začne natáčet a zároveň sám ukládá fotky; spoušť u toho běží barevnou animací, aby bylo poznat, že automatický sběr pracuje. Vedle ní zůstává tlačítko na ruční snímek a tlačítko Stop, kterým se natáčení ukončí. Popisuje to nápověda aplikace Pixel Camera.

Google k tomu na blogu píše, že během jednoho takového natáčení posoudí telefon skoro 400 snímků daného okamžiku a hledá v nich úsměv, opravdový smích nebo akční záběr. Kdo si to zapne, dostane k tomu i drobné úpravy: ořez, srovnání a odstranění rozmazání.

Jak dlouhé natáčení je to běžné, oznámení neuvádí. Když se ale vezme snímková frekvence 30 snímků za sekundu, kterou server PetaPixel uvádí jako výchozí u videa v Pixelu, vyjde ze skoro 400 snímků zhruba třináct sekund. Je to vlastní přepočet z těchhle dvou čísel; jestli Magic Capture posuzuje snímky právě tímhle tempem, Google nepíše.

Kolik fotek z toho v testu vypadlo

Server The Verge popsal Magic Capture jako kříženec fotky a videa a dodal, že mu z asi patnáctisekundového natáčení vypadl jeden krátký klip a jedna fotka. Režim je podle něj myšlený spíš na delší záběry, třeba na dětskou oslavu.

Server PetaPixel dostal z deseti až patnáctisekundových záběrů jednu až dvě fotky, s tím, že delší nebo živější scéna jich má dát víc. Snímky mají podle něj plných 12 megapixelů, kolik jich má vzniknout, se ale nastavit nedá; ručně si jde vybrat další políčka z videa dodatečně.

Ze stejného testu pochází i údaj, který Googlu nenahrává: video zůstává v Magic Capture na 1080p a je znatelně hůř stabilizované než v běžném režimu videa, i když autor telefon držel klidně. Nápověda k tomu přidává, že bez volného místa v telefonu sběr hladce neproběhne.

Předchůdce z roku 2018 měl okno tři sekundy

Podobnou věc zkoušel Google už u Pixelu 3. Funkce Top Shot, kterou 20. prosince 2018 popsali inženýři Li Zhang a Wei Hong na výzkumném blogu firmy, byla ve fotoaparátu zapnutá sama. Při stisku spouště uložila až 90 snímků z 1,5 sekundy před stiskem a 1,5 sekundy po něm, vybrala z nich nejvýš dvě alternativy a uložila je ve vysokém rozlišení vedle původní fotky. Zpracoval je čip Pixel Visual Core jako HDR+ a uložily se do souboru s pohyblivou fotkou.

Rozdíl proti Magic Capture je v tom, kdo určuje délku. U Top Shotu ji dával pevný interval kolem spouště, u Magic Capture ji řídí uživatel tím, kdy stiskne Stop. Práce telefonu tím vzrostla ze zhruba 90 posuzovaných snímků na skoro 400.

Ukládat ke snímku kus videa přitom není nápad z letoška ani od Googlu. HTC to zkoušelo už v roce 2013 u modelu One, jen s pevnými třemi sekundami a bez výběru, který by za člověka udělal telefon.

Které telefony režim dostanou

Nápověda uvádí Magic Capture u Pixelu 11, 11 Pro, 11 Pro XL a 11 Pro Fold. Spojení s funkcí Video Boost, která video zvedne na 4K a 10bitové HDR, je jen u trojice Pro a musí se zapnout před každým použitím. Telefony jsou v předprodeji a do obchodů jdou 20. srpna 2026; podle oznámení Googlu začíná Pixel 11 Pro na 1 099 dolarech, Pro XL na 1 299 a Pro Fold na 1 899.

Spoušť tím přestává být okamžikem a stává se začátkem a koncem úseku. Kolik použitelných fotek z takového úseku vypadne, je jediné číslo, které Google zatím neuvádí, a přesně o něm rozhodne, jestli si režim majitelé telefonů oblíbí, nebo se vrátí k jednomu stisku.

Google 12. srpna 2026 zapnul v Quick Share sdílení, které se spouští přiložením dvou telefonů k sobě. Podle oznámení na firemním blogu se funkce začala rozdávat Pixelům od šestky výš, v nejbližší době má přijít na skládací Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8 a do konce roku na další telefony s Androidem.

Pro Android to není nový nápad, ale návrat. Sdílení přiložením dvou telefonů měl systém už v roce 2011 pod jménem Android Beam a v roce 2019 ho Google sám odepsal.

Telefony se překrývají vršky, ne zády

Nápověda Androidu popisuje pohyb přesně. Oba telefony musí být odemčené, displejem nahoru, a jejich horní části se překryjí. Držet u sebe se mají tak dlouho, dokud se displeje nerozsvítí; oddálení přenos zruší.

U vizitky jde o výměnu na obě strany naráz. Odesílatel si vybere, která pole z kontaktní karty pustí ven, a může se také omezit na to, že cizí vizitku jen přijme. Přijatý kontakt se pak buď uloží do Kontaktů, nebo ne. Fotky, videa, odkazy a polohu posílá týž pohyb, jen se před ním otevře nabídka sdílení. Přijaté soubory končí ve složce Quick Share v Downloads.

Podmínek je víc, než se z oznámení zdá. Telefon musí být Pixel 6 nebo novější s Androidem 17 a vyšším a musí mít zapnuté NFC – nápověda ho jmenuje mezi kroky, které se mají projít, když se přenos nedaří, spolu s radou sundat tlusté pouzdro a zkusit telefony zády k sobě. V pracovním profilu funkce není. Zapnutá je ve výchozím stavu, s výjimkou zařízení se spravovaným účtem, a vypíná se v Nastavení, položka Google a Quick Share.

Co uměl Android Beam

Android Beam přišel s Androidem 4.0 na podzim 2011. Přehled novinek té verze ho popisuje jako způsob, jak jedním dotykem sdílet to, co má člověk zrovna na obrazovce: žádná nabídka, žádná aplikace, kterou je nutné spustit, žádné párování. U aplikací se přitom nepřenášela aplikace, ale odkaz na její stránku v Google Play, kterou obchod na druhém telefonu rovnou otevřel. V dokumentaci pro vývojáře vystupuje pod technickým jménem NDEF Push.

Konec přišel s Androidem 10 v roce 2019. Soupis změn chování u něj uvádí, že Android Beam oficiálně označuje za zastaralý spolu s několika souvisejícími rozhraními pro NFC. Výrobcům telefonů zůstal k dispozici pro toho, kdo ho chtěl dál používat, ale vývoj skončil. Ostatní práce s NFC, tedy čtení štítků a placení, běžely dál.

Referenční příručka je stručnější a tvrdší: u rozhraní, přes která Beam posílal data, stojí, že jsou zastaralá od úrovně API 29 a že funkce je odstraněná – sdílení souborů prý může běžet přes jinou technologii, třeba Bluetooth.

Rozdíl je v tom, co po přiložení následuje

Obě funkce mají stejný začátek: telefony se k sobě přiblíží a NFC ohlásí, že vedle sebe stojí konkrétní protějšek. Dál se ale rozcházejí. Beam byl samostatná cesta, jak dostat data z telefonu do telefonu, a když ho Google odepsal, nezbylo po něm nic. Přiložení v Quick Share je jen nový způsob, jak vybrat protějšek ve službě, která existuje bez něj a funguje dál.

Quick Share sám je totiž mnohem širší. Podle nápovědy běží na Androidu 6 a novějším, na Chromebocích a na vybraných počítačích s Windows a dřív se jmenoval Nearby Share. Přiložení telefonů z něj má zatím jen hrstka zařízení, zbytek dál vybírá protějšek ze seznamu nebo přes QR kód.

Tím se mění i cena za nezdar. Beam byl jediná cesta, takže když se gesto nepovedlo nebo ho druhý telefon neuměl, sdílení skončilo. Když nevyjde přiložení v Quick Share, protějšek se vybere ze seznamu a soubor dojde stejně, jen o pár klepnutí dráž.

Zdroje

• Google: Sharing between Pixel devices is now just a tap away (12. 8. 2026)
• Nápověda Androidu: Tap to share content with others
• Nápověda Androidu: Use Quick Share on your Android device
• Android 4.0 Platform Highlights
• Android 10: Behavior changes, all apps
• Referenční dokumentace: NfcAdapter

Google ohlásil 12. srpna 2026 spolu s hodinkami Pixel Watch 5 funkci, která pozná, že majiteli kriticky klesl kyslík v krvi, a když se ten člověk neozve, sama vytočí tísňovou linku. Jmenuje se Breathing Emergency Detection, tedy detekce dechové nouze, zapíná se ručně a v Česku ji zapnout nejde. Firma ji spustila jen v části Evropy a Spojené státy mezi ty země taky nepatří.

Hodinky dají dvě příležitosti se ozvat, pak volají samy

Kyslík v krvi měří senzor tepu na spodní straně pouzdra. Algoritmus k tomu podle Googlu sleduje pohyb a výšku a než začne cokoli spouštět, ověří dvě věci: že se člověk skoro nehýbe a rychle neklesá ani nestoupá, a že nespí déle než třicet minut. Ta druhá podmínka má odclonit spánkovou apnoe, při které saturace kolísá běžně.

Když algoritmus usoudí, že jde o nouzi, hodinky nejdřív zavibrují a ukážou výzvu přes celý displej. Pohyb zápěstí ji zruší. Asi po třiceti sekundách se přidá hlasitý zvuk a začne běžet odpočet dalších třiceti sekund; ten už mávnutím ruky zrušit nejde, musí se odklepnout na displeji. Pokud se nikdo neozve, hodinky vytočí tísňovou linku přes spárovaný telefon, nebo samy, mají-li vlastní LTE. Operátorovi se přehraje automatická hláška, že přístroj zaznamenal dechovou nouzi, že jeho majitel nereaguje, a nadiktuje se poloha. Kdo je při vědomí, může hlášku přerušit tlačítkem a mluvit přes hodinky. Nouzové kontakty dostanou zprávu se stejnou polohou.

S planými poplachy Google počítá a řeší je tvrdě: po dvou zbytečných tísňových hovorech nebo po třech dnech s falešnými vibracemi v klouzavém třicetidenním okně se funkce sama vypne. Uživatel dostane dotaz, jestli pomoc opravdu potřeboval; když odpoví, že ne, zůstane vypnutá, dokud si ji nezapne znovu.

Deset zemí v oznámení, čtrnáct v nápovědě

Kde funkce běží, se ze dvou stránek téže firmy dočtete jinak. Blog Googlu mluví o „několika evropských zemích, mimo jiné“ a vyjmenuje deset: Rakousko, Dánsko, Francii, Německo, Irsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko, Švýcarsko a Spojené království. Nápověda Google Health jich uvádí čtrnáct a přidává Belgii, Itálii, Portugalsko a Španělsko. Rozpor to není, protože blog říká „mimo jiné“, ale server Android Authority převzal deset zemí jako úplný výčet. Česko není ani v jednom seznamu.

Nápověda k tomu píše, že další země přibudou, jak se podaří získat povolení regulátora. Kdo s hodinkami vycestuje mimo podporovanou zemi, o funkci dočasně přijde: pozastaví se a po návratu naskočí zpátky. Podmínkou je taky hardware – nápověda uvádí Pixel Watch 4 a novější, takže loňský model funkci dostal spolu s letošním.

V USA na to Google povolení nemá

Pod textem na blogu stojí dvě věty, které jinde nezazní: funkce má v Evropské unii značku CE a americký úřad FDA ji neposuzoval ani nepovolil. To je opak toho, na co jsou zvyklí čtenáři zpráv o zdravotních funkcích v hodinkách a sluchátkách – třeba naslouchátko v Galaxy Buds šlo přes FDA jako první.

Ve veřejné databázi povolení FDA figuruje pod jménem Fitbitu, dceřiné firmy Googlu, šest položek: chytrá váha z roku 2014, aplikace EKG (2020), upozornění na nepravidelný srdeční rytmus (2022), software pro měření tělesné teploty (2023 a znovu 2025) a detekce zástavy pulzu. Detekce dechové nouze mezi nimi není.

Kyslík v krvi je ve Spojených státech citlivé místo i u konkurence, byť z jiného důvodu: Apple Watch prodávané v Americe ho kvůli prohranému patentovému sporu neumějí spočítat na zápěstí a posílají měření do připojeného iPhonu.

Právě detekce zástavy pulzu ukazuje, jak dlouho takový rozdíl vydrží. Google ji ohlásil v roce 2024 v Evropské unii s hodinkami Pixel Watch 3 a v době, kdy o ní psal naposled, běžela ve čtrnácti zemích. Americké povolení pod číslem K242967 dostala 25. února 2025 a ve Spojených státech se rozjela na konci března. Mezi evropským ohlášením a americkým spuštěním tak uběhlo přes půl roku; přesné datum, kdy funkce naběhla v Evropě, Google v tom textu neuvádí, takže se ta lhůta dá počítat jen od ohlášení.

Komu ji výrobce zapínat nedoporučuje

Seznam výluk v nápovědě je delší než popis funkce. Detekce dechové nouze není určená lidem mladším osmnácti let, těhotným, lidem s chronicky nízkou saturací pod 93 % SpO2, se srpkovitou anémií, s chronickou obstrukční plicní nemocí nebo se srdečním selháním. Nepočítá se ani s tetováním na hřbetu zápěstí, které brání senzoru, a se sníženým prokrvením ruky. Google dodává, že přesnost ovlivňuje index tělesné hmotnosti, prokrvení kůže a pigmentace.

Co funkce nezvládne, je vypsané stejně podrobně: nezachytí nouzi ve spánku delším než třicet minut, ve výškách zhruba nad 2 500 metrů ani stav způsobený oxidem uhelnatým. Není to detektor spánkové apnoe a nenahrazuje přístroje na sledování kyslíku, které předepíše lékař. A jelikož hovor jde přes telefon, potřebují hodinky bez LTE spojení s ním přes Bluetooth.

Jak se to zkoušelo, popisuje Google obecně. Uvádí spolupráci s internisty, kardiology, anesteziology a záchranáři, testy v klinických laboratořích, kde dobrovolníci pod lékařským dohledem simulovali nedostatek kyslíku, a ověření proti stovkám tisíc hodin dat z běžného provozu. Kolik lidí se zkoušek zúčastnilo a jak často funkce zabrala nebo minula, ani jedna z obou stránek neříká a odkaz na publikovanou studii na nich není.

Zdroje: oznámení funkce a text o americkém povolení detekce zástavy pulzu na blogu Googlu, nápověda Google Health s výčtem zemí a výluk, zpráva serveru Android Authority a výpis povolení Fitbitu z veřejného rozhraní FDA.

Google představil 12. srpna 2026 na akci Made by Google nové Pixely a hodinky Pixel Watch 5. Ve stejný den vyšel na vývojářském blogu Androidu popis změny, která na pultech vidět není: bezdotyková gesta na zápěstí přestávají patřit jen systému.

Dvě gesta, dvě role

Nové rozhraní se jmenuje Modifier.oneHandedGesture a připojí se k libovolnému ovládacímu prvku aplikace psané v Compose. Rozlišuje jen dvě akce. Primární má patřit tomu nejdůležitějšímu, co jde v dané chvíli udělat, tedy vyfotit, spustit nebo zastavit stopky, přijmout hovor; hodinky Pixel ji spouštějí dvojitým stisknutím palce a ukazováku. Druhá akce zavírá, na Pixelech ji vyvolá otočení zápěstí a ve výchozím stavu dělá totéž co systémové zpět. Aplikace si ji smí předefinovat, třeba na ztlumení vyzvánění.

Rozhraní je zatím v beta verzi knihovny, konkrétně v androidx.wear.compose:compose-material3:1.7.0-beta01. Do vydaných aplikací se tedy hned nedostane. Jako první příklad Google uvádí Spotify, které chce dvojitým stisknutím prstů pozastavovat a spouštět přehrávání. Samotná gesta fungují na Pixel Watch 3 a novějších a framework firma nabízí i ostatním výrobcům hodinek s Wear OS.

Osm měsíců o gestech rozhodoval jen systém

Gesta na Pixelu nová nejsou. Google je zapnul aktualizací z 9. prosince 2025 a tehdy o nich psal jako o novince Pixel Watch 4: dvojité stisknutí prstů posouvalo oznámení, odkládalo budík, ovládalo stopky a časovač, pozastavovalo hudbu, vybíralo chytrou odpověď a přijímalo i ukončovalo hovory. Před nimi měly hodinky jediné gesto, zvednutí ruky pro Gemini. Srpnová vývojářská dokumentace už mluví o Pixel Watch 3 a novějších, zatímco prosincové oznámení jmenovalo jen čtvrtou generaci.

Všechny ty úkony ale měly společné jedno: seznam sestavil Google. Co gesto udělá, rozhodoval systém a aplikace do toho neměla jak vstoupit.

Situace, na které Google celou věc staví, jsou banální a právě proto srozumitelné: člověk venčí psa, nese nákup nebo má rukavice. Druhá ruka není volná, obrazovka na dotek nereaguje, přesto je potřeba přijmout hovor nebo zastavit hudbu. K tomu firma přidává obrazovkové nápovědy, které se objeví ve chvíli, kdy dvojité stisknutí prstů zrovna něco udělá – bez nich by uživatel gesto zkoušel naslepo.

Apple otevřel totéž o dva roky dřív

Apple Watch mají dvojici gest, která si s tou od Googlu odpovídá skoro přesně. Dvojité ťuknutí je rovněž stisknutí ukazováku a palce dvakrát za sebou, otočení zápěstí zahazuje oznámení, časovače a hovory. Podle stránky podpory obě fungují na Apple Watch Series 9 a novějších, na Apple Watch SE 3 a na Apple Watch Ultra 2 a novějších.

Vývojářům je Apple otevřel ve watchOS 11. Přehled změn watchOS to datuje do června 2024 a popisuje modifikátor handGestureShortcut(_:isEnabled:) s parametrem primaryAction: aplikace jím určí, který prvek na dvojité ťuknutí zareaguje, a funguje to na tlačítkách i přepínačích. Apple v té poznámce popisuje jen gesto primární akce, druhé z dvojice v ní nefiguruje. Google se k témuž kroku dostal o dva roky později, zato rovnou s oběma gesty.

Na zápěstí se gesta vracejí podruhé

Ovládat hodinky s Androidem pohybem ruky se dalo dřív než v obou dnešních verzích. V době, kdy se platforma jmenovala Android Wear, uměla mávnutí zápěstím ven a dovnitř pro listování v oznámeních a zatřesení, které vracelo na ciferník. Server 9to5Google, který to připomněl při prosincovém návratu gest, píše, že tehdejší mávnutí fungovalo i nad ciferníkem, takže se jím dal otevřít celý seznam oznámení; dnešní verze to neumí. Google podle téhož zdroje gesta odstranil ve Wear OS 3 a na vině byla nejspíš nespolehlivost a spotřeba.

Wear OS 7 mimochodem slibuje až o desetinu delší výdrž proti Wear OS 6. Je to číslo Googlu z téhož blogu, nezávislé měření k němu zatím není.

Jak moc se bezdotykové ovládání rozšíří, se pozná teprve podle toho, kolik vývojářů si rozhraní vezme. Dokud je v betě, aplikace v Obchodu Play na dvojité stisknutí prstů reagovat nebudou.

Zdroje

• Bring one-handed gestures to your Wear OS app, Android Developers Blog, 12. srpna 2026
• Enhance your app for the new Pixel lineup, Android Developers Blog, 12. srpna 2026
• New AI-powered gestures and Smart Reply updates for Pixel Watch, blog.google, 9. prosince 2025
• watchOS updates, Apple Developer Documentation
• Use buttons and gestures on your Apple Watch, podpora Applu
• Pixel Watch 4's new gestures are handy, but did Google do it better a decade ago?, 9to5Google, 14. prosince 2025

Google představil 12. srpna 2026 hodinky Pixel Watch 5 a k nim tvrzení, že mají jeho dosud nejpřesnější záznam trasy z venkovního cvičení. Zajímavější než to tvrzení je způsob, jakým k té přesnosti dochází: podstatná část výpočtu se neděje na zápěstí. Hodinky zaznamenají surová měření z družic, komprimují je, pošlou na server a opravená trasa doputuje do aplikace Google Health až potom.

Tři chyby, které se opravují až po doběhnutí

GPS měří, jak dlouho signálu z družice trvá cesta k přijímači, a násobí to rychlostí světla. Mezi městskými domy ale signál obvykle nepřiletí přímo. Odrazí se od skla a kovu, cesta se tím prodlouží a přijímač umístí majitele na druhou stranu ulice, případně o blok vedle. Odborně se tomu říká vícecestné šíření.

Google popsal v textu o vývoji té funkce tři opravy. První pracuje s trojrozměrnými modely budov z Map: když systém ví, kde a jak vysoký dům stojí, spočítá, kterou družici mohly hodinky opravdu vidět, a signálům z těch ostatních přestane věřit. Druhá bere data z vlastní sítě referenčních stanic Googlu a odečítá z nich vliv atmosféry a nepřesností samotných družic. Třetí míchá dohromady údaje z pohybových čidel a z družic, tedy něco, co hodinky dělaly už dřív, jenže teď se celý ten výpočet zopakuje znovu na serveru.

Server přitom trasu nepřilepuje k nakresleným ulicím. Ray Maker, který hodinky vyzkoušel v New Yorku a popsal to na DC Rainmaker, na tom postavil několik zkoušek: proběhl kruh uprostřed uzavřené ulice a prošel se pod mostem mimo chodník. Pixel Watch 5 obojí zapsaly tak, jak to opravdu bylo. Apple Watch Ultra 3 kruh v ulici nezaznamenaly a posunuly ho na chodník, zacházku pod most vynechaly úplně.

Proč to hodinky nespočítají samy

Důvod je v rozměrech. Hodinky mají malou anténu, takže signál z družic přijímají hůř než telefon, a malou baterii, takže si nemůžou dovolit dlouhý výpočet. Google to řeší tím, že surová data zabalí a odešle. Podle jeho vlastního textu se výdrž touto změnou nezhoršila; Pixel Watch 5 mají vydržet do 30 hodin ve verzi se 41 mm pouzdrem a do 40 hodin u většího.

U telefonu to Google potřeboval řešit obráceně. V prosinci 2020 přidal opravy podle trojrozměrných modelů do služeb Google Play a spustil je na Pixelu 5 a Pixelu 4a (5G). Tehdejší popis od Franka van Diggelena a Jennifer Wangové, přetištěný v GPS World, mluví o dlaždicích s modely budov pro víc než 3 850 měst, které se stáhnou a uloží přímo do telefonu. Opravy se počítaly v reálném čase, mířily do rozhraní Fused Location Provider a systém je posílal i do čipu Snapdragon. Fungovalo to jen pro chodce. Van Diggelen, který tehdejší text psal, mluví i v tom letošním o hodinkách.

Čí je které číslo

Údaj o dvojnásobné přesnosti pochází z měření Googlu. V poznámce pod svým textem firma píše, že šlo o vlastní studii z července 2026 na předsériových kusech, v obtížném městském prostředí, při cvičeních do tří hodin a za dobrých podmínek sítě. Srovnávalo se proti Apple Watch Ultra 3 a Garmin Fenix 8 Pro a jako měřítko sloužil batoh s přijímačem, který určuje polohu na centimetry.

Nezávislé srovnání z New Yorku vyznívá podobně, ale ne jednohlasně. Google podle něj v ulicích mezi mrakodrapy vede častěji, na několika místech ho ale předběhly hodinky Applu i Garminu; jednou skončil Pixel Watch 5 uvnitř domu na protější straně ulice, zatímco Apple běžce správně nechal na chodníku. Oprava také nepokrývá všechny sporty: týká se chůze, běhu, turistiky a jízdy na kole, ne třeba plavání na otevřené vodě.

Rozdíl je i v ceně. Google uvádí, že Pixel Watch 5 se začínají prodávat 20. srpna od 399 dolarů za pouzdro 41 mm a od 429 dolarů za 45 mm. DC Rainmaker píše u verze 45 mm bez LTE 449 dolarů. Který údaj platí, se z těch dvou zdrojů rozhodnout nedá.

Co zatím nikdo neuvedl

Ani jeden ze zdrojů neříká, za jak dlouho po tréninku opravená trasa dorazí a co se stane, když hodinky zůstanou bez připojení. Majitel navíc srovnání neuvidí: původní záznam z hodinek se v prodávaných kusech nikam neukládá, takže se nedá porovnat s opraveným. Testovací kusy to uměly, běžné ne.

Otevřené je i to, jestli funkci dostanou loňské Pixel Watch 4. Multipásmový příjem družicových signálů mají také a Google podle DC Rainmakera nic nenamítal proti tomu, že by to technicky šlo – slíbit to ale odmítl.

Zdroje: popis vývoje GPS v Pixel Watch 5 a oznámení hodinek na blogu Googlu, měření DC Rainmaker z New Yorku a text Googlu z roku 2020 o opravách na telefonech přetištěný v GPS World.

Telefon ležel displejem dolů na stole a v rámečku nad obrazovkou blikala tečka. U telefonů HTC zelená znamenala čekající oznámení, oranžová nabíjení. Kdo takový přístroj měl, poznal bez sáhnutí, jestli se vyplatí ho obrátit.

Ta dioda z telefonů zmizela, a Samsung to říká na své stránce podpory rovnou: Galaxy S10, Note10 a novější notifikační diodu nemají. Důvodem je podle výrobce místo – aby se na čelo vešel displej přes celou plochu, diodu nahradil světelný okraj obrazovky. Galaxy S10 Samsung představil 20. února 2019, do prodeje šel 8. března téhož roku. Nebyla to u řady Galaxy jediná součástka, která takhle tiše vypadla; podobně z ní zmizel infraovladač mezi modely S6 a S7.

Čtyři stavy, které dioda uměla podle příručky HTC

Jak se s diodou zacházelo, je nejlíp vidět na příručce, kterou k telefonu psal výrobce. Uživatelská příručka HTC One (M8) ji uvádí jako desátý prvek na čelním panelu, hned za tlačítkem napájení, a věnuje jí vlastní oddíl se čtyřmi stavy: trvale zelená, když je telefon připojený k nabíječce nebo počítači a baterie je plná; blikající zelená, když čeká oznámení; trvale oranžová při nabíjení; blikající oranžová, když je baterie skoro prázdná.

Hned pod tím stojí návod, jak si vybrat, které aplikace smějí diodou blikat. To je na celém příběhu podstatnější než barvy. Dioda byla jediná část oznámení, kterou uživatel viděl, aniž by se telefonu dotkl, takže se u ní jako u první řešila otázka, kdo má právo ho vyrušit.

V Androidu má dioda vlastní pole od první verze

Barvy si přitom každý výrobce určil sám. Systém totiž nikdy nepředepsal, co která znamená – předepsal jen, jak se o blikání požádá. Třída Notification má pole ledARGB, ledOnMS a ledOffMS, tedy barvu a počty milisekund, po které dioda svítí a je zhasnutá. Všechna tři jsou v rozhraní od API level 1, což je úplně první vydaný Android. Ke stejné vrstvě patří příznak FLAG_SHOW_LIGHTS a konstanta DEFAULT_LIGHTS.

Dokumentace u ledARGB dodává jednu větu, ze které je celý ten hardware poznat: barvu prý přístroj co nejlíp přiblíží. Aplikace si tedy řekla o fialovou a dostala to, co dioda v tom konkrétním přístroji zvládla. U metody setLights, která k tomu přibyla v Androidu 3.0, stojí přímo, že ne všechna zařízení uposlechnou všechny hodnoty, případně jakoukoli z nich. Že se u Samsungu blikalo modře a u HTC zeleně, tedy nebyla nedůslednost jednoho z nich; systém to nechával na výrobci.

Samsung ostatně svůj vlastní seznam barev na téže stránce podpory drží dodnes, pro majitele starších modelů: modrá pulzující při zapínání a vypínání, modrá blikající u nepřečteného oznámení, červená u nabíjení, zelená u plné baterie. Zelená je v tom seznamu dvakrát – jednou jako svítící a jednou jako blikající, pokaždé s významem „plně nabito“. Čím se ty dva stavy liší, stránka neuvádí.

Android 8 vzal blikání aplikacím a dal ho kanálům

V srpnu 2017 vyšel Android 8.0, tedy API level 26, a s ním kanály oznámení. Aplikace od té doby své zprávy třídí do pojmenovaných kanálů a uživatel u každého zvlášť určí, jestli smí zvonit, vibrovat a svítit. Stará pole se v témž vydání označila za překonaná: ledARGB, ledOnMS, ledOffMS i metoda setLights nesou v dokumentaci poznámku, že se místo nich má použít NotificationChannel.enableLights.

Formulace u té nové metody je opatrná už tehdy. Stojí v ní, že oznámení z kanálu mají zobrazit světla „na zařízeních, která tu vlastnost podporují“. Rok a půl předtím, než diodu vypustil Samsung z Galaxy S10, tedy rozhraní s přístroji bez ní počítalo.

Volání v systému zůstala dodnes, jen za nimi na spoustě telefonů nic nesvítí. Google je označil za překonaná, ale neodstranil, takže aplikace psaná před osmi lety si o bliknutí říká pořád – a na přístroji, který diodu má, ho dostane.

Co po diodě zůstalo v dnešním telefonu

Náhrady jsou dvě a obě dělají totéž jinou cestou. První je Edge lighting, tedy světlo po obvodu obrazovky, u kterého jde přiřadit barvu vybraným kontaktům nebo slovům a zapnout ho i pro zhasnutý displej. Druhá je v nastavení přístupnosti pod názvem blikající upozornění: telefon blikne bleskem fotoaparátu nebo obrazovkou. Samsung na ni na své stránce odkazuje právě majitele modelů, které diodu nemají.

Obě náhrady se ale vážou na příchod oznámení, ne na jeho čekání ve frontě. Naše hodnocení: tím se ztratilo to, co dioda uměla nejlíp – hlásit i hodinu po zprávě, že je pořád nepřečtená. Kdo chce trvalé znamení, musí nechat svítit displej.

Přesto po diodě zbylo víc, než by se zdálo. Otázka, kterou HTC v příručce k One (M8) řešilo jedním přepínačem u seznamu aplikací, se v Androidu 8 rozrostla do kanálů a je dnes tím hlavním, co v nastavení oznámení uživatel dělá. Dioda zmizela, rozhodování, které oznámení stojí za vyrušení, zůstalo.

Zdroje

• Android Developers: třída Notification (pole ledARGB, ledOnMS, ledOffMS, FLAG_SHOW_LIGHTS, DEFAULT_LIGHTS)
• Android Developers: Notification.Builder.setLights
• Android Developers: NotificationChannel.enableLights
• Android Developers: SDK Platform release notes (Android 8.0 = API level 26, srpen 2017)
• HTC: uživatelská příručka HTC One (M8) (PDF)
• Samsung: Edge lighting and LED notifications on Galaxy phones
• Samsung Mobile Press: Samsung Raises the Bar with Galaxy S10 (20. 2. 2019)

Sluchátka Galaxy Buds3 Pro a Buds4 Pro smějí v USA sloužit jako naslouchátko, které si člověk koupí bez předpisu a bez návštěvy ambulance. Samsung to oznámil 11. srpna a odvolal se na rozhodnutí amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). V evidenci úřadu má věc číslo K261187 a datum rozhodnutí 31. července 2026, tedy o jedenáct dní starší než tisková zpráva.

Řízení trvalo necelé čtyři měsíce

Žádost přišla úřadu 10. dubna, rozhodnutí padlo 31. července – mezi tím uplynulo 112 dní, což je dopočet z obou dat v evidenci. Šlo o takzvané tradiční řízení 510(k). V něm výrobce nedokazuje bezpečnost a účinnost od nuly; dokazuje, že je jeho zařízení v podstatě shodné s něčím, co už na trhu je. Přesně tak úřad rozhodl a použil k tomu kód SESE, tedy „substantially equivalent“.

V záznamu je ještě jedna položka, která se v přehledech novinek neobjevuje: schválený předem dohodnutý plán změn. Samsung tím dostal povoleno funkci v dohodnutém rozsahu upravovat aktualizací, aniž by kvůli každé úpravě žádal znovu. U věci, která se do sluchátek dostane softwarem z telefonu, to není podružnost.

Kategorii otevřel Apple, Samsung je v ní pátý

Kategorie, do které FDA sluchátka zařadila, je mladší než dva roky. 12. září 2024 povolila FDA Applu funkci naslouchátka v AirPods Pro řízením De Novo (DEN230081). To se používá tam, kde pro danou věc žádná kategorie neexistuje a musí se teprve zřídit. Zřídila se: § 874.3335, „software naslouchátka se vzdušným vedením“, druhá riziková třída.

V té kategorii je dnes pět položek a Samsung je poslední z nich. Před ním do ní přibyly tři položky: software Nuance Audio od Luxotticy (leden 2025), aplikace Tuned (září 2025) a funkce „hearing assist“ od Meta Platform Technologies, povolená 13. července 2026. Sluchátka, brýle i samostatná aplikace tedy míří do jedné a téže škatulky – o zařazení nerozhoduje tvar výrobku, ale co dělá jeho software.

Pětiminutový test a zesílení podle klinického vzorce

Funkce má dvě části. První je test sluchu spuštěný přímo z nastavení telefonu, bez zvláštní aplikace: pětiminutové vyšetření čistými tóny, každé ucho zvlášť, na konci audiogram. Ten Samsung řadí do pěti stupňů od normálu po hluchotu. Druhá část z výsledku odvodí, které frekvence zesílit; počítá se podle NAL-NL2, což je vzorec pro nastavení naslouchátek od australské National Acoustic Laboratories. K tomu přidávají sluchátka potlačení hluku a beamforming, tedy zaostření mikrofonů na zvuk zepředu.

Hranice jsou v tiskové zprávě vypsané v poznámkách pod čarou. Funkce je určena lidem od osmnácti let s vnímanou mírnou až středně těžkou ztrátou sluchu a odborné vyšetření nenahrazuje. Běžet bude jen na Galaxy Buds3 Pro a Buds4 Pro a plná podpora vyžaduje telefon s One UI 8 nebo novějším. Termín Samsung uvádí jako čtvrté čtvrtletí 2026, a to pro USA a „vybrané schválené trhy“, které nejmenuje.

Doložení, ze kterého je veřejná jen část

Samsung uvádí, že funkci vyvíjel s National Acoustic Laboratories a se Samsung Medical Center a že ji klinicky ověřoval na Vanderbilt University Medical Center, San Jose State University a University of Memphis. Záznam FDA k tomu odkazuje na registrovanou klinickou studii NCT07020663. Její záznam na clinicaltrials.gov je ale utajený – místo názvu i sponzora je v něm jen poznámka, že jde o studii přístroje, který nemá povolení FDA. Podrobnosti o ověření tak zatím stojí na tom, co o nich píše výrobce; úřad u spisu eviduje souhrn, tedy dokument, který se zveřejňuje.

Podobné rozhodnutí umí funkci taky zúžit: Apple Watch prodávané v USA počítají kyslík v krvi až v telefonu, protože samotné hodinky to kvůli patentovému sporu nesmějí. A že povolení a prodej nejsou totéž, ukázal Samsung sám před pár dny u potápěčské aplikace pro Galaxy Watch Ultra2, která přijde až po hodinkách.

Zajímavější než jedno povolení je podle nás ta kategorie. Za necelé dva roky se v ní sešla sluchátka, brýle i aplikace do telefonu a hranice mezi spotřební elektronikou a zdravotnickým prostředkem teď vede softwarem, ne hardwarem. Kdo si koupí běžná sluchátka do uší, dostane od čtvrtého čtvrtletí i něco, co americký úřad posuzoval jako zdravotnický prostředek druhé třídy.

Zdroje: tisková zpráva Samsungu z 11. srpna 2026, záznam K261187 v databázi 510(k) FDA, záznam De Novo DEN230081 a znění § 874.3335.

Sharp ohlásil 5. srpna 2026 telefon AQUOS wish6, základní model do Japonska a na Tchaj-wan s prodejem od poloviny září. Zajímavé na něm není to, co se u levných telefonů čeká, ale pořadí, ve kterém výrobce vypsal tři hlavní přednosti: velký displej, odolnost proti ohnutí a ochrana proti podvodným a obtěžujícím hovorům. Fotoaparát ani čip mezi nimi nejsou.

Poplach zatřesením a rozbor hovoru

Bezpečnostní výbava se skládá ze čtyř věcí, které spolu na první pohled nesouvisejí:

• hlasitý poplach, který se spustí zatřesením telefonem, sám vytočí předem uložená čísla a pošle až třem kontaktům SMS s polohou;
• rozbor obsahu hovoru umělou inteligencí, která upozorní, když hovor vypadá podezřele;
• omezení příchozích hovorů ze zahraničí a odchozích hovorů na zahraniční čísla;
• přepis vzkazů ze záznamníku, když majitel hovor nezvedne.

Poznámky pod čarou k té části tiskové zprávy říkají dvě věci, které se v přehledech novinek obvykle ztratí. Každou z těch funkcí je nutné předem nastavit, samy se nezapnou. A u poplachu Sharp výslovně píše, že má upoutat pozornost okolí a že nezaručuje ochranu před vším.

Tři čtvrtiny čísel měly cizí předvolbu

Proč zrovna tohle a proč v nejlevnější třídě, se dá vyčíst z policejní statistiky. Japonská policejní agentura vede kategorii tokušu sagi (特殊詐欺), tedy podvodů, u kterých se pachatel s obětí nikdy nesejde a důvěru si získá po telefonu nebo přes sociální sítě. Agentura o nich zveřejňuje měsíční tabulku a čísla v ní rostou rychle.

Za rok 2025 v ní stojí 43 000 případů a škoda 325,7 miliardy jenů; rok předtím to bylo 31 280 případů a 199,1 miliardy. Za první pololetí 2026 agentura zatím předběžně eviduje 22 031 případů a 181,6 miliardy jenů proti 18 623 případům a 119,7 miliardy za stejné období loni. V přepočtu kurzem České národní banky z 10. srpna 2026 (100 jenů za 13,231 koruny) je loňská roční škoda asi 43 miliard korun; ten přepočet je náš, statistika ho neuvádí.

Do součtu patří i podvody navázané přes sociální sítě, které s telefonem nemají nic společného: investiční jich bylo loni 9 523 a romantických 5 645. Po jejich odečtení zbývá zhruba 27 800 případů, u kterých šlo hlavně o telefonáty. Nejsilnějším způsobem je vydávání se za policistu, na které policie loni napočítala 11 014 případů a 100,5 miliardy jenů. Jako samostatnou kolonku ho ovšem začala vést až od ledna 2026 a čísla za rok 2025 do ní doplnila zpětně, takže ve starších tabulkách jsou tyhle případy schované v jiných řádcích.

Klíčový údaj pro Sharpovu funkci ale stojí na jiné stránce policie, v kampani proti podvodům z mezinárodních čísel: z telefonních čísel, kterými se v roce 2025 při těchhle podvodech volalo, jich asi 75,5 % mělo zahraniční předvolbu. Policie z toho vyvozuje jediné doporučení, a to zablokovat příchozí mezinárodní hovory.

Na pevné lince to řeší přepážka, na mobilu jedině telefon

Blokování má v Japonsku zavedenou cestu, jenže mobilů se netýká. Pět operátorů (KDDI, SoftBank, NTT East, NTT West a NTT Docomo Business) provozuje přepážku pro odhlášení mezinárodních hovorů, kde si majitel linky nechá vypnout příjem hovorů ze zahraničí, případně i volání do zahraničí. Na její stránce je ale výslovně napsáno, koho se to týká: desetimístných pevných linek, které začínají třeba tokijskou 03 nebo osackou 06. Mobilní čísla s 070, 080 a 090 a čísla IP telefonie s 050 jsou z toho vyňatá.

Kdo tedy chce na mobilu totéž co babička na pevné lince, musí si vystačit s tím, co umí telefon nebo aplikace. Sharp to řeší přímo v systému telefonu a dělá z toho prodejní argument v třídě, kde se jinak soutěží kapacitou baterie.

Zbytek je běžná základní třída

Sám přístroj nikoho nepřekvapí. Displej má 6,6 palce a rozlišení 720 × 1 612 bodů, obnovovací frekvenci 120 Hz a maximální jas kolem 1 000 nitů, což je podle Sharpu dvojnásobek předchozího modelu. Uvnitř je MediaTek Dimensity 6300, 4 GB paměti RAM a 128 GB úložiště, baterie má 5 000 mAh. Tělo váží 189 g, měří 8,3 mm a Sharp u něj uvádí krytí IPX5, IPX8 a IPX9 proti vodě, IP6X proti prachu a osmnáct zkoušek podle americké armádní normy MIL-STD-810H včetně pádu z 1,22 metru ve dvaceti šesti směrech. Zůstal 3,5mm jack na sluchátka a slot na paměťovou kartu až do 2 TB.

Softwarová podpora vydrží podle výrobce dvě povýšení Androidu a čtyři roky bezpečnostních záplat, počítáno od uvedení modelu, ne od koupě. Je to stejné počítání, kvůli kterému šest let záplat u Galaxy F70 Pro znamená pro kupce z výprodeje o rok nebo dva méně. Cenu Sharp v tiskové zprávě neuvádí a upozorňuje, že se parametry i vzhled můžou do uvedení změnit.

Do Evropy telefon nemíří, takže si ho tu nikdo nekoupí. Zajímavý je tím, co se z něj dá vyčíst o japonském trhu: ochrana proti podvodnému hovoru se z výbavy pro opatrné stala něčím, co výrobce jmenuje dřív než fotoaparát. Blok všech zahraničních předvoleb je přitom nástroj hrubý jako sekera. Kdo má příbuzné nebo práci v cizině, přijde s podvodnými hovory i o ty ostatní; Sharp proto nechává rozhodnutí na majiteli a bez nastavení funkce spí.

Zdroje: tisková zpráva Sharpu z 5. srpna 2026, statistika japonské policejní agentury, policejní kampaň proti podvodům z mezinárodních čísel a stránka přepážky pro odhlášení mezinárodních hovorů.

Na blogu pro vývojáře Androidu vyšel 20. července 2026 krátký zápis, kterému by se dala lehce minout pointa. Google v něm mění výchozí chování rozhraní Nearby Connections: to už si samo nezapne Wi-Fi ani Bluetooth. Změna platí od konce roku 2026 a týká se stejně aplikací od Googlu jako aplikací od kohokoli jiného.

Co se mění

Dosud mohlo rozhraní Nearby Connections přepnout Wi-Fi a Bluetooth do zapnutého stavu samo, bez toho, aby uživatel cokoli potvrdil. Aplikace zavolala rozhraní, to si zjistilo, že rádio je vypnuté, a zapnulo ho. Napříště to neudělá.

Google k tomu píše, co po vývojářích chce: aplikace se má napřed přesvědčit, že potřebné rádio je zapnuté, a když není, má na to uživatele upozornit a nechat zapnutí na něm. Termín je „koncem roku 2026“ a s ním doporučení projít si své postupy spojování už teď. Přesnější datum v oznámení není.

K čemu to rozhraní je

Nearby Connections je součást služeb Google Play a slouží k tomu, aby si dvě zařízení v dosahu vyměnila data napřímo, bez internetu a bez serveru uprostřed. Spojení je podle dokumentace šifrované a pod kapotou používá kombinaci Bluetoothu, Bluetooth Low Energy a Wi-Fi podle toho, co se zrovna hodí; dosah dokumentace uvádí zhruba 100 metrů.

Příklady použití, které Google sám jmenuje, jsou vesměs věci, u kterých čekat na síť nedává smysl: sdílená tabule pro lidi v jedné místnosti, hra pro víc hráčů na jednom místě, telefon jako ovladač ke hře běžící na televizoru s Androidem a přenos fotek nebo videa mezi dvěma přístroji bez připojení.

Vývojář si k tomu vybírá jednu ze tří topologií. Cluster spojí M zařízení s N zařízeními do beztvaré skupiny, hodí se na hry a platí se za něj nižší přenosovou rychlostí. Star má jeden střed a N paprsků a je rychlejší. Point-to-point spojí právě dvě zařízení a dá nejvyšší možnou průchodnost, ale víc než jedno spojení naráz neumí.

Android zavíral rádia po částech řadu let

Samotné oznámení je na tři odstavce, ale zapadá do řady, která začala mnohem dřív. Obyčejná aplikace už rádia zapínat dávno nesmí:

• Metoda WifiManager.setWifiEnabled() je zavržená od úrovně API 29, tedy od Androidu 10. Dokumentace k ní říká rovnou, že aplikacím cílícím na tuhle a vyšší verzi vždycky selže a vrátí false.
• Metody BluetoothAdapter.enable() a disable() jsou zavržené od úrovně API 33, tedy od Androidu 13, a chovají se stejně. Výjimku mají jen správce zařízení, správce profilu a systémové aplikace.

Stopu po tom postupném utahování je vidět i v návodu k Nearby Connections. Oprávnění, která si aplikace zapisuje do manifestu, mají u sebe horní hranici verze systému: CHANGE_WIFI_STATE platí nejvýš do API 31, BLUETOOTH a BLUETOOTH_ADMIN do API 30, přístup k přibližné poloze do API 28. Každé číslo je jedno vydání Androidu, ve kterém se něco zavřelo a nahradilo něčím užším.

Nearby Connections v té řadě zůstávalo výjimkou. Běží ve službách Google Play, tedy ne jako běžná aplikace, a mohlo dělat to, co volání ze samotné aplikace už roky nedokáže.

Co s tím vývojář udělá

U Bluetoothu je řešení připravené: ACTION_REQUEST_ENABLE otevře systémovou obrazovku, na které si zapnutí odsouhlasí uživatel sám. Aplikace se tedy zeptá, jestli je rádio zapnuté, a když není, vyvolá tuhle výzvu. U Wi-Fi zbývá uživatele upozornit a poslat ho do nastavení.

Pro toho, kdo telefon jen používá, to znamená jednu obrazovku navíc před sdílením souboru nebo před hrou pro dva. Podle nás je to výměna, která stojí za to: aplikace, která umí sáhnout na rádio bez ptaní, umí i vysílat a poslouchat v okamžiku, kdy o tom nikdo neví.

Zdroje: oznámení na blogu pro vývojáře Androidu, dokumentace Nearby Connections a její oddíly o strategiích a oprávněních, referenční příručky WifiManager a BluetoothAdapter.

Nové závody míří na paměti pro umělou inteligenci

Tisková zpráva SK hynixu telefony nezmiňuje ani jednou. Yongin Y2 má vyrábět HBM a další DRAM příští generace, tedy paměti pro serverové akcelerátory. U závodu na NAND firma píše o poptávce tažené podnikovými SSD a o ukládání takzvané KV cache při odvozování modelů; je to technika, která si schovává už spočítané vektory, aby je model nepočítal podruhé. Odvolává se přitom na analytickou firmu Omdia, podle níž poroste poptávka po DRAM i NAND od loňska do roku 2030 průměrným ročním tempem 19 %.

Stavět se navíc začne až příští rok: v Cheongju v únoru, v Yonginu v červenci. Firma zároveň píše, že čisté místnosti bude rozšiřovat a osazovat stroji postupně podle poptávky, ne najednou. Datum otevření tedy není datem, kdy se na trh dostane plná kapacita obou závodů.

O kolik paměti zdražují, na tom se prameny neshodnou

Analytická firma TrendForce čekala 8. července ve své vlastní předpovědi růst smluvních cen DRAM ve třetím čtvrtletí o 13 až 18 % a u pamětí NAND o 10 až 15 %. V témže textu ale cituje tchajwanské deníky Economic Daily News a Commercial Times, podle nichž předseda představenstva firmy ADATA Simon Chen mluví o 20 až 30 % u DRAM a o 35 až 40 % u NAND. Obě čísla jsou o témž čtvrtletí a rozdíl je v tom, koho se kdo ptal: výrobce modulů popisuje, co mu dodavatelé oznámili, analytik odhaduje průměr trhu.

Zajímavější než samotné procento je, odkud se bere. Podle Commercial Times přesouvají Samsung, SK hynix i Micron kapacitu k pamětem HBM a DDR5, takže se tenčí nabídka starších typů DDR4 a LPDDR4. Písmena LP na začátku znamenají low power, tedy mobilní variantu určenou do telefonů a tabletů. Mezeru po velké trojce zaplňují menší tchajwanští výrobci: podle deníku Liberty Times vykázala Nanya za červen tržby 29,39 miliardy nových tchajwanských dolarů, tedy osmý rekordní měsíc v řadě a meziroční růst o 621 %.

Nejdřív to pocítí nejlevnější telefony

Že zdražování dopadne nejdřív na nejlevnější modely, čekali podle serveru GSMArena analytici dopředu: u telefonu za pár tisíc korun tvoří paměť a úložiště větší díl ceny než u vlajkové lodi, takže se stejný nárůst nákladů schová hůř.

V Indii se to podle tamních serverů už promítlo do ceníku. Web SamMobile napsal 7. července, že Samsung tam zvedl ceny sedmi modelů, konkrétně Galaxy A06 5G, A07 4G, A07 5G, A17 5G, F07 4G, F17 5G a M07 4G, vždy o tisíc rupií a s platností od 4. července. Šlo prý o sedmé zdražení od chvíle, kdy začaly růst ceny paměťových čipů. GSMArena pak 8. srpna ohlásila další kolo u nejlevnějších řad 06, 07 a 17.

Obě zprávy je ale potřeba brát s výhradou. Samsung žádné zdražení sám neoznámil a důvod neuvedl; oba texty stojí na fotografii sdělení pro prodejce, kterou zveřejnil někdo na sociálních sítích. Čísla se v nich navíc rozcházejí. U Galaxy A06 5G se 4 GB paměti a 64 GB úložiště uvádí SamMobile novou cenu 14 999 rupií, kdežto GSMArena o měsíc později počítá od staré ceny 14 000 rupií k nové 15 500. Souvislost s pamětmi je tedy zatím výklad obou redakcí, ne údaj od výrobce.

Kdy to skončí

Podle vlastních slov SK hynixu nejde o dočasný výkyv, ale o strukturální změnu, ve které paměť přestává být pouhou součástkou a stává se infrastrukturou. Tomu odpovídá i to, kam nové závody míří. Podobně to vidí konkurence: finanční ředitel Samsungu řekl nad výsledky za druhé čtvrtletí, že nedostatek pamětí vydrží po celý rok 2028. Kapacita, o kterou levné telefony přicházejí, se tedy nepřesouvá k dražším telefonům, ale mimo obor úplně, a náhrada za ni se má otevírat na přelomu let 2028 a 2029.

Hlubší jímka místo většího bodu

Obrazový bod je fotodioda a k ní jímka na elektrony. Světlo dopadne, fotodioda z něj udělá náboj a ten se v jímce drží, dokud ho snímač nepřečte. Kolik se ho tam vejde, se odborně říká full well capacity, česky jímavost bodu. Když se jímka naplní, bod se přepálí do bílé – jímavost proto určuje, jak velký rozdíl mezi světlem a stínem snímač ještě rozliší.

Struktuře bodu v HPC říká Samsung DeepPix. Staví na příkopech vyleptaných mezi sousedními body a vyplněných izolantem (Front Deep Trench Isolation) a rozšiřuje jak objem fotodiody, tak sdílenou plovoucí difuzi, kde náboj čeká na přečtení. Výsledek podle výrobce: o 60 % vyšší jímavost jednoho bodu proti předchozí generaci, a to beze změny jeho rozměru.

Předchozí krok téhož druhu udělal Samsung u HP2. Technika dvou přenosových hradel na jednu fotodiodu, kterou výrobce zkracuje na D-VTG, tehdy podle stránky snímače zvedla počet elektronů na bod o 33 %.

Šestnáct bitů je 65 536 stupňů

Širší rozsah na vstupu se musí vejít i do čísel na výstupu. HPC proto podle Samsungu zvládá šestnáctibitové HDR z jediného čtení a výrobce k tomu slibuje až čtyřikrát bohatší podání barev než u běžného HDR. Ta čtyřka není reklamní obrat, ale prostý počet: čtrnáct bitů dá 16 384 stupňů na barevný kanál, šestnáct bitů 65 536, tedy čtyřnásobek. Server Tech Times, který snímač popsal 7. srpna, k tomu dodává, že HPC nabízí surový formát v deseti, dvanácti, čtrnácti i šestnácti bitech.

HDR z jediného čtení znamená, že snímač pokryje rozsah scény najednou, ne skládáním několika různě dlouhých expozic za sebou. U pohybu je to rozdíl, který jde vidět: skládané HDR nechává za rychlým objektem duchy, protože každá dílčí expozice ho zastihne jinde.

Jedna výhrada k tomu patří hned. Šestnáct bitů ze snímače ještě neznamená šestnáct bitů v souboru, který si čtenář otevře v počítači. Musí je propustit obrazový procesor telefonu, rozhraní fotoaparátu i formát, do kterého se snímek uloží; kde se řetěz přeruší, tam se přebytečné stupně zahodí. Jestli výrobci telefonů celý řetěz protáhnou, se pozná až na prvních přístrojích.

HDR i po přiblížení

Druhá novinka je méně nápadná a v praxi možná užitečnější. Většina snímačů umí HDR z jediného čtení jen v nativním rozlišení nebo ve spojených bodech; jakmile telefon obraz ořízne, aby předstíral delší ohnisko, dynamický rozsah spadne. HPC podle Samsungu drží jednosnímkové HDR i při přiblížení 1,5×, 2×, 3× a 4×, které snímač obstará sám zmenšením obrazu.

V tabulce parametrů jsou i ústupky

Produktové stránky obou snímačů se dají postavit vedle sebe a nevychází z toho jen samé zlepšení:

Rychlost čtení v plném rozlišení tedy klesla na polovinu a Full HD ztratilo čtvrtinu snímků za sekundu. Samsung ani jedno nekomentuje. U 4K je zase potřeba přečíst poznámku pod čarou: sto osmdesát snímků za sekundu platí pro režim, kde fázové ostření obstarává jen část bodů. Se všemi body zapojenými do ostření zůstává strop na 120 snímcích za sekundu. Zprávy o snímači tuhle podmínku většinou neuvádějí – server GSMArena například píše jen o 4K při 180 snímcích za sekundu.

Opačná cesta než UltraPixel

Za jímavost bodu se v telefonech bojuje dlouho a dá se k ní jít i z druhé strany. HTC to zkusilo v roce 2013, když dalo do modelu One čtyři megapixely s velkým bodem místo osmi s malým: větší bod má větší jímku, jenže obraz má míň detailu a tabulka parametrů vypadá chudě. Samsung jde přesně naopak. Bod nechává drobný, těsně vedle sebe jich má dvě stě milionů, a místo šířky prohlubuje jímku a odděluje sousedy příkopem, aby si náboj nepřetékal.

Nová optika k tomu má dostat víc světla až dolů: HPC používá mikročočky z materiálu s vyšším indexem lomu a vrstvu, která má omezit odrazy nad bodem.

Kdy se objeví v telefonu

Produktová stránka uvádí u HPC stav „sériová výroba“. Tiskovou zprávu k němu Samsung nevydal – k 8. srpnu 2026 nebyla ve výpisu novinek divize Samsung Semiconductor ani v kanálu globálního newsroomu firmy, takže veškeré údaje pocházejí z produktové stránky. Žádný telefon výrobce nejmenuje.

Zdroje: produktová stránka ISOCELL HPC a ISOCELL HP2 na webu Samsung Semiconductor, zpráva serveru GSMArena ze 7. srpna 2026 a rozbor serveru Tech Times z téhož dne.

Samsung začal 7. srpna prodávat hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Galaxy Watch9. Ohlásil je 22. července v Londýně, takže mezi ohlášením a pultem uběhly dva a půl týdne. Novinkou, kterou v tiskové zprávě zdůrazňuje nejvíc, je potápění: Ultra2 nesou certifikaci EN 13319 a samy měří hloubku ponoru. Aplikaci, která z toho měření udělá použitelný potápěčský počítač, ale kupující zatím nedostane.

Norma, kterou první Ultra neměla

EN 13319 je evropská norma pro potápěčské příslušenství. Její celý název zní Diving accessories – Depth gauges and combined depth and time measuring devices, tedy hloubkoměry a přístroje, které měří zároveň hloubku a čas; předepisuje jim funkční a bezpečnostní požadavky a zkušební metody. Samsung ji ve vlastní poznámce popisuje jako normu pro přístroje, které určují hloubku z tlaku okolní vody a v jistých podmínkách i dobu ponoru.

U předchozích hodinek Ultra tahle položka chyběla. V technických údajích modelu z roku 2024 stojí jen 10 ATM, IP68 a vojenská zkouška MIL-STD-810H. Ultra2 mají 10 ATM, IP69K, MIL-STD-810H a k tomu EN 13319. Na svých amerických stránkách Samsung uvádí, že hodinky sledují údaje o ponoru do hloubky 40 metrů a hlouběji se s nimi potápět nemá.

Hloubkoměr teď, potápěčský počítač později

Co hodinky umí hned po vybalení: jakmile majitel vstoupí do vody, spustí se jim aplikace Depth a ukazuje aktuální hloubku, čas pod hladinou a teplotu vody. Chování se zapíná v nastavení hodinek, samo od sebe nenaskočí.

Zbytek chybí. Rychlost stoupání a klesání, bezpečné limity ponoru a další funkce, které od potápěčského počítače čekáte, mají přijít až s aplikací Ultra2 Diving. Tu Samsung vyvinul se značkou Mares a v tiskové zprávě k hodinkám u ní stojí jen „later this year“, tedy někdy do konce roku. Přesné datum výrobce neuvádí. K tomu si vymínil výhradnost: funkce vyvinuté s Mares mají být další dva roky dostupné jen na Galaxy Watch Ultra2, a to v rámci hodinek s Wear OS. Americká stránka výrobku navíc upřesňuje, že aplikaci si bude potřeba stáhnout.

Apple to před čtyřmi lety udělal stejně

Není to postup, který by si Samsung vymyslel. Apple Watch Ultra ohlásil Apple 7. září 2022 rovněž s certifikací EN 13319 a s rekreačním potápěním do 40 metrů – a aplikaci Oceanic+, kterou pro ně připravil s firmou Huish Outdoors, slíbil do App Storu až „later this fall“. Hodinky se přitom začaly prodávat 23. září. Certifikace u Applu platí pro Apple Watch Ultra a novější, u Apple Watch Ultra 3 je v technických údajích uvedena s přesností měření hloubky ±1 metr. Samsung takový údaj o přesnosti zatím nezveřejnil.

Rozdíl je v tom, kdo aplikaci píše. Oceanic+ dělá pro Apple potápěčská firma a prodává se v App Storu jako běžná aplikace. Ultra2 Diving má Samsung přímo od Mares a váže ji na jediný model.

Větší baterie v tenčím pouzdře, o gram těžším

Kromě potápění se změnily rozměry a výdrž. Baterie narostla z 590 na 800 miliampérhodin, což Samsung uvádí jako 35 procent navíc; z těch dvou čísel vychází 35,6 procenta. Pouzdro zhublo z 12,1 na 10,7 milimetru, tedy o 11,6 procenta – výrobce mluví o dvanácti procentech. Hmotnost přitom o gram stoupla, z 60,5 na 61,5 gramu. Průměr zůstal na 47 milimetrech a materiál na titanu.

Displej má 1,52 palce, rozlišení 498 × 498 bodů a jas až 5 000 nitů proti dřívějším 3 000. Samsung u něj tvrdí, že je to první takový jas mezi chytrými hodinkami na světě, a v poznámce k tomu dodává dvě věci: opírá se o vlastní průzkum trhu k červnu 2026 a údaj se týká špičkového jasu na části plochy při silném okolním světle, celoplošný jas může být jiný. Uvnitř pracuje čip Qualcomm SDW6100 vyrobený třínanometrovým procesem, systém Wear OS 7 s nadstavbou One UI 9 Watch a 2 GB paměti se 64 GB úložiště.

Levnější Watch9 se potápět nemá

Druhý model z dvojice, Galaxy Watch9, potápěčskou výbavu nedostal: má hliníkové pouzdro, odolnost 5 ATM a IP68 a displej se 3 000 nity. Baterie má 390 miliampérhodin ve čtyřicetimilimetrové verzi a 445 ve čtyřiačtyřicetimilimetrové. Čip je stejný jako u dražšího modelu.

Obojí jsou hodinky k telefonu s Androidem: podle výrobce potřebují Android 13 nebo novější a telefon s víc než 1,5 GB paměti. Samsung k prodeji hlásí, že objednávky předem u nové řady stouply proti minulé generaci o víc než 30 procent; ověřit se to dá jen jeho slovem.

Kdo si Ultra2 pořizuje kvůli potápění, kupuje si tedy zatím hloubkoměr s certifikátem. Zda z něj bude potápěčský počítač do konce roku, nebo později, výrobce neupřesnil – a dokud aplikace nevyjde, je rozdíl mezi Ultra2 a první Ultrou pod vodou hlavně v tom razítku.

Okénko pro infračervené světlo mělo v telefonu místo dvakrát a pokaždé kvůli něčemu jinému. Na přelomu tisíciletí se jím posílala vizitka do vedlejšího telefonu, o deset let později se jím zapínala televize. Dnes není ani jedno z toho běžné.

Nejdřív datový port, který se musel trefit

První infraport v telefonu neovládal nic. Byl to obousměrný datový spoj podle normy IrDA a příručka Nokie 6210 popisuje jeho hranice docela otevřeně: protějšek musí normu IrDA umět taky, oba porty musí mířit na sebe, mezi nimi nesmí nic být a vzdálenost je nejvýš jeden metr. Přenášela se jím jména a čísla z telefonního seznamu a poznámky z kalendáře.

Zvláštní na tom byla obsluha. Přijímací port se musel v menu ručně zapnout, a když se do dvou minut nic nezačalo přenášet, spojení se zrušilo a celý postup se opakoval od začátku. Nokia v téže příručce telefon zároveň označuje za laserový výrobek první třídy – infračervená dioda je zdroj světla jako každý jiný, jen ho oko neuvidí.

Rok 2013: z telefonu se stal dálkový ovladač

Druhý život dostalo infračervené světlo v roce 2013 a byla to úplně jiná úloha: napodobit dálkový ovladač. Stránka nového HTC One, jak ji na konci února 2013 zachytil internetový archiv, mluvila hlavně o hliníkovém těle a předních stereo reproduktorech. Příručka k témuž telefonu ale popisuje i aplikaci TV s programem a funkci HTC remote, která z telefonu udělá ovladač televize, set-top boxu a domácího kina.

Nastavení vypadalo podle příručky takhle: vyberte značku televize, vypněte ji, namiřte na ni telefon a zmáčkněte blikající tlačítko na displeji. Když se televize zapnula, profil sedí; když ne, telefon zkusí další. Zajímavější je, co se dělo při úpravě jednotlivých tlačítek – telefon a původní ovladač se přiložily k sobě na méně než pět centimetrů a na ovladači se podrželo tlačítko, které se mělo přidat. Aby se telefon takhle učil, nestačí infračervené světlo vysílat. Musí ho i přijímat.

Samsung došel k témuž jinou cestou, přes aplikaci WatchON. Ve vlastním přehledu skrytých funkcí Galaxy S4 z července 2013 firma píše, že infračervenou diodou telefonu jde ovládat i další techniku – DVD a Blu-ray přehrávače a domácí kina – a že se ovladač dá vytáhnout rovnou do lišty s oznámeními.

U Samsungu skončil mezi šestkou a sedmičkou

Kdy přesně to skončilo, jde přečíst z tabulek, které Samsung dodnes drží na svém tiskovém webu. V přehledu Galaxy S6 je mezi položkami konektivity vedle Wi-Fi, Bluetooth, USB a NFC uvedený i IR Remote. Ve stejné tabulce u Galaxy S7 už není: konektivita končí u NFC a v seznamu čidel stojí akcelerometr, přiblížení, světlo, kompas, gyroskop, otisk prstu, barometr, Hallova sonda a snímač tepu. Infraovladač mezi nimi chybí.

Nebyl to jediný prvek, který z telefonů takhle tiše vypadl. Podobně skončil optický trackball pod displejem HTC – s tím rozdílem, že u něj šlo o ovládání telefonu, ne o ovládání něčeho jiného telefonem.

Rozhraní zůstalo, dioda ne

Android přitom vysílání infračervených kódů umí pořád. Třída ConsumerIrManager přibyla v API 19 a v dokumentaci je i dnes se třemi metodami: hasIrEmitter() se ptá, jestli telefon diodu vůbec má, getCarrierFrequencies() vrátí nosné frekvence, které dioda zvládne, a transmit() vyšle vzor. Podmínkou je, aby zařízení hlásilo vlastnost FEATURE_CONSUMER_IR – a právě ta dnes většině telefonů chybí.

Ne všem. Xiaomi uvádí IR blaster v oficiálních specifikacích modelu Xiaomi 15, a to v jednom řádku s barometrem, laserovým čidlem ostření a snímačem blikání. Dioda tedy z telefonů nezmizela úplně, jen ji dnes vynechává většina výrobců a u Xiaomi je i ve vlajkové lodi.

Obě podoby infraportu přitom odešly z jiného důvodu. Datový spoj měl náhradu v každém dalším rozhraní, které telefonu přibylo, a nikomu nechyběl. Vysílač na ovládání náhradu všude nemá: televize se dá řídit po síti, ale starší zesilovač, klimatizace nebo projektor poslouchají dál jen infračervené světlo. Rozhraní v systému je přitom pořád na místě; chybí jen dioda za sklem.

Po deseti letech končí Asistent Google tam, kde začal – na telefonech. Google rozeslal uživatelům e-mail, podle kterého Asistenta na mobilních zařízeních ukončuje a novým asistentem na Androidu je Gemini. Přístup k Asistentovi začne odebírat 4. září; v e-mailu dodává, že proces se ke všem může dostávat několik týdnů. Jakmile na zařízení doběhne, návrat nebude možný.

Vypnutí se týká telefonů a tabletů s Androidem, hodinek s Wear OS, sluchátek a taky Android Auto v běžné podobě, kdy se obraz promítá z telefonu. Výjimku mají auta s vestavěným Googlem: v nich Asistent pojede i po 4. září. Reproduktorů, chytrých displejů a televizí se ohlášený termín netýká vůbec – Google jen připomíná, že Gemini míří i na Google TV a na zařízení Google Home, datum ale neuvádí.

Kdo řekne „Hey Google“, dostane Gemini

Prakticky se změna projeví tak, že hlasový povel i podržení tlačítka napájení vyvolají místo Asistenta aplikaci Gemini. Kdo ji už používá, nepozná rozdíl; kdo se Asistenta držel, má podle serveru Android Police zhruba měsíc na rozmyšlenou. Volba „přepnout zpět na Asistenta Google“ zatím v aplikaci Gemini zůstává, s odebráním přístupu ale zmizí i ona.

Gemini mezitím dostalo nejžádanější funkce Asistenta, které mu zpočátku chyběly: přehrávání hudby, časovače nebo ovládání z uzamčené obrazovky Google doplnil právě kvůli přecházejícím uživatelům. Že přechod nebude jen výměna jedné aplikace za druhou, je vidět na výjimkách – domácnosti a auta s vestavěným systémem si na Gemini ještě počkají.

Na sluchátkách, která uměla Asistenta vyvolat tlačítkem nebo hlasem, ho po přechodu rovněž nahradí Gemini – povel zůstane, odpovídat bude jiná služba. Rozsah náhrady přitom není malý: podle březnového oznámení z roku 2025 je Gemini k dispozici ve více než 40 jazycích a 200 zemích.

Deset let od Alla a prvního Pixelu

Asistenta představil šéf Googlu Sundar Pichai 18. května 2016 na vývojářské konferenci I/O, tehdy jako součást komunikátoru Allo a reproduktoru Google Home. Navázal na starší službu Google Now, proti které uměl vést obousměrný rozhovor, ne jen odpovědět na jeden dotaz. Na telefonech se objevil na podzim 2016 s prvními Pixely a zůstal jejich exkluzivitou až do února 2017, kdy ho Google začal pouštět i na ostatní Androidy; v květnu 2017 vyšel jako samostatná aplikace i pro iPhony a koncem téhož roku Google ohlásil jeho rozšíření i na telefony s Androidem 5.0 přes aktualizaci služeb Google Play. Podle anglické Wikipedie běžel v roce 2020 na více než miliardě zařízení.

Konec se přitom odkládal dvakrát. Když Google v témže březnovém oznámení sdělil, že uživatele na mobilech převede na Gemini, psal, že klasický Asistent přestane být na většině mobilních zařízení dostupný ještě týž rok, tedy do konce roku 2025. Pak termín posunul a mluvil o dokončení do března 2026; nakonec z toho je 4. září. Aplikace Gemini, která vznikla z chatbota Bard, přitom vyšla v únoru 2024 ve Spojených státech.

Samotné datum je tak hlavně formální tečka: už loni v březnu Google psal, že na Gemini přešly miliony lidí, a Asistent zůstával spíš volbou v nastavení. Teď zmizí i ta – a s ní jedna z nejrozšířenějších hlasových služeb, jaké kdy na telefonech běžely.

Telefon bez signálu operátora dnes umí přivolat pomoc přes satelit – ale ne každý telefon stejně. Apple tuhle funkci nabízí na všech iPhonech 14 a novějších ve dvaceti zemích a teritoriích. Google ji dal jen dvěma řadám Pixelu a mimo Spojené státy zatím funguje jedině ve Francii, a ještě přes jiného provozovatele sítě. Rozdíl není v tom, jestli telefon satelit vůbec chytí, ale v tom, kolik zemí a která síť za tím stojí.

Apple: dvacet zemí na všech iPhonech 14 a novějších

Emergency SOS via satellite běží na každém iPhonu 14 a novějším bez ohledu na model. Funkce je podle stránky podpory Apple zdarma po dobu dvou let od aktivace telefonu a spojení zajišťuje síť Globalstar. Když telefon nenajde mobilní ani Wi-Fi síť, nejdřív se pokusí o klasické volání na tísňovou linku; pokud se nespojí, nabídne textovou zprávu přes satelit s dotazníkem o situaci, polohou a stavem baterie.

Dostupnost je vázaná na zemi, ne na to, kde si telefon člověk koupil – s výjimkou zemí, kde Apple satelitní připojení rovnou vypíná už u telefonů prodaných tam (Arménie, Bělorusko, pevninská Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko). Ke 22. červenci 2026, kdy Apple stránku naposledy aktualizoval, funkce pokrývá Andorru, Austrálii, Rakousko, Belgii, Kanadu, Francii, Německo, Island, Irsko, Itálii, Japonsko, Lucembursko, Mexiko, Nizozemsko, Nový Zéland, Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko, Spojené království a USA – dohromady dvacet zemí a teritorií. Minimální verze iOS se přitom podle země liší: USA a Kanada stačí s iOS 16.1, Francie, Německo, Irsko a Británie potřebují 16.2, deset dalších evropských zemí a Austrálie s Novým Zélandem 16.4, Japonsko 17.6, Mexiko 18.4 a nejnovější přírůstky Andorra s Islandem až 26.4.

Google: Pixel 9 a 10, ne 9a, a mimo USA zatím jen Francie

U Googlu je okruh telefonů užší už na startu. Podle stránky podpory Pixel Phone Help má Satellite SOS každý Pixel od řady 9 dál, s jednou výjimkou – levnější Pixel 9a funkci nemá. Google navíc na stránce upozorňuje, že se funkce aktivuje postupně, jak se doladí software a registrace u satelitní sítě, a stav dostupnosti radí sledovat přímo v nastavení telefonu.

Zeměpisně byl Satellite SOS dlouho jen americkou záležitostí. Server Android Police popsal, že prvním krokem mimo USA se stala Francie, kde od 11. prosince 2025 spustil obdobnou službu s názvem Satellite Message operátor Orange – zpočátku výhradně pro majitele Pixelu 9 a 10. Orange přitom používá stejného provozovatele satelitní sítě jako Google v USA, firmu Skylo, ale komerční podmínky jsou jiné: první půlrok zdarma pro zákazníky tarifů Orange 5G a 5G+, poté 5 eur měsíčně. V USA je satelitní nouzové spojení na Pixelu zdarma stejně jako u Applu.

Proč se řešení liší

Apple si síť Globalstar zajistil investicí a smluvní kapacitou už při spuštění funkce v roce 2022, takže může nabízet stejnou službu ve všech podporovaných zemích napřímo, bez účasti mobilního operátora. Google svůj Satellite SOS spustil o dva roky později a mimo domácí trh USA zatím spoléhá na to, že si ho jednotliví operátoři v dalších zemích domluví sami se Skylem – přesně jako to udělal Orange ve Francii. Android Police k tomu dodává, že Applova nabídka zůstává i funkčně bohatší: kromě tísňového volání pokrývá satelit u iPhonu také silniční asistenci nebo funkci Najít, zatímco Pixel i Orange zatím nabízejí jen odeslání zprávy záchranářům nebo blízkým.

Pro člověka mimo signál z toho plyne jednoduché pravidlo: telefon se satelitní ikonkou v nastavení nemusí znamenat totéž jako telefon souseda se stejnou ikonkou. Rozhoduje výrobce, model, země a u Androidu navíc i to, jestli tam zrovna operátor smlouvu se Skylem uzavřel.

Samsung ohlásil 3. srpna 2026 pro indický trh telefon Galaxy F70 Pro a mezi hlavní přednosti dal délku softwarové podpory: šest generací Androidu a šest let bezpečnostních záplat. Na telefon prostřední třídy je to hodně: od ledna 2024 Samsung prodlužuje podporu vybraných Galaxy až na sedm let, a to jsou vlajkové lodě. Otázka, kterou stránka výrobce zodpovídá až v poznámce pod čarou, ale zní: odkdy se těch šest let počítá.

Poznámka pod čarou určuje víc než hlavička

V poznámce číslo 9 stojí doslova: „Galaxy F70 Pro 5G will be supported with six generations of OS upgrades and six years of security updates from the first global launch date. The OS upgrade and security update policies specified above are subject to change.“ V překladu: šest generací systému a šest let záplat se počítá od data prvního globálního uvedení a obě pravidla se můžou změnit.

Rozdíl mezi „od uvedení“ a „od koupě“ není formalita. Levné telefony se prodávají dlouho a často se zlevňují až v druhé polovině životního cyklu. Kdo si model pořídí rok po ohlášení, má nárok na pět let záplat, ne na šest. U dvouletého kusu z výprodeje zbývají čtyři roky. Který konkrétní den je u F70 Pro tím prvním globálním uvedením, Samsung na stránce neuvádí; podle katalogu GSMArena byl telefon ohlášen 3. srpna a do prodeje má jít 8. srpna 2026.

Sám přístroj je běžná prostřední třída: 6,7palcový Super AMOLED se 120 Hz, Snapdragon 6 Gen 3, baterie 6 000 mAh s nabíjením 45 W, hlavní fotoaparát 50 Mpx a krytí IP64, tedy odolnost proti stříkající vodě, ne proti ponoření. Cenu GSMArena odhaduje kolem 220 eur; oficiální indickou cenu Samsung na produktové stránce neuvádí.

Šest let čtvrtletně není šest let měsíčně

Druhý údaj, který se v marketingovém čísle ztratí, je frekvence. Samsung vede veřejný seznam, který modely dělí na měsíční, čtvrtletní a pololetní záplaty. Měsíční dostávají skládačky, řady Galaxy S od S23 výš, z běžné A-řady jediný model A56 5G a k tomu firemní modely A54 až A57. Celá řada F je bez výjimky v seznamu čtvrtletním, včetně F70e 5G; nový F70 Pro tam zatím není, protože se do prodeje teprve chystá.

Za šest let při čtvrtletním tempu vyjde čtyřiadvacet dodávek, při měsíčním dvaasedmdesát. To je vlastní přepočet z frekvencí, které Samsung uvádí, ne údaj výrobce. Praktický dopad je ten, že díra popsaná v měsíčním bulletinu Androidu se k majiteli levného Galaxy dostane později než k majiteli vlajkové lodi, i když oba mají telefon „v podpoře“. Samsung u toho seznamu dodává, že se může měnit a že někteří operátoři zvládají jen čtvrtletní tempo i u modelů vedených jako měsíční.

Google počítá od pultu, Evropská unie od konce prodeje

Google má u Pixelů lhůtu delší a počátek jiný. V nápovědě k Pixelům stojí, že modely Pixel 8 a novější dostanou aktualizace po sedm let, a to od chvíle, kdy se přístroj poprvé objevil v prodeji v Google Store ve Spojených státech. Je to jasnější záchytný bod než „první globální uvedení“, ale pořád se váže k modelu, ne k nákupu.

Evropské nařízení jde na to obráceně. Nařízení Komise (EU) 2023/1670 o ekodesignu telefonů a tabletů ukládá v příloze II výrobcům, dovozcům a zplnomocněným zástupcům poskytovat aktualizace systému zdarma nejméně pět let od data, kdy skončí uvádění modelu na trh. Počátek lhůty se tedy posouvá tak dlouho, dokud se model prodává, a teprve od posledního prodaného kusu se odpočítává. Nařízení k tomu přidává termín: bezpečnostní a opravné aktualizace musí být u uživatele nejpozději čtyři měsíce po zveřejnění zdrojového kódu příslušné aktualizace systému.

Tři sliby, tři různé počátky. Kupující, který chce vědět, jak dlouho bude jeho konkrétní kus dostávat záplaty, musí u Samsungu znát datum prvního globálního uvedení, u Googlu datum prodeje v americkém obchodě a u evropské lhůty datum, kdy se model přestane prodávat – tedy údaj, který v době koupě nikdo nezná.

Co zůstává nedořečené

Samsung si u F70 Pro v poznámce vyhrazuje, že pravidla pro aktualizace systému i záplaty se můžou změnit. Nejde o výjimku, tutéž větu má u celé nabídky, ale je to rozdíl proti tomu, jak číslo působí v hlavičce stránky. Nezveřejněné zůstává i to, jestli je indické uvedení tím prvním globálním, nebo jestli se telefon někde objevil dřív.

Podle nás je z těch tří počítání nejpoctivější to evropské, protože chrání i toho, kdo koupí dva roky starý model z výprodeje. Zároveň je ze všech nejhůř použitelné v obchodě: datum konce prodeje se v den koupě zjistit nedá.

Samsung Electronics ukázal 22. července na akci Galaxy Unpacked v Londýně chytré brýle, kterým říká intelligent eyewear. Vznikly ve spolupráci s výrobci brýlí Gentle Monster a Warby Parker, běží na platformě Android XR a hlasového pomocníka jim dělá Gemini od Googlu. Firma o nich mluví jako o novém rozhraní pro umělou inteligenci v mobilu. Z tiskové zprávy a z navazujícího rozhovoru s vedoucím vývoje je ale vidět, jak těsně jsou svázané s telefonem.

Telefon zůstává v kapse a počítá

„Naším cílem není nahradit telefon, ale udělat brýle, díky kterým budou lidé telefon používat méně a přitom z mobilních služeb, na které spoléhají, vytěží víc,“ řekl Samsung Newsroomu James Choi, který u divize Mobile eXperience vede vývoj XR.

Ve stejném rozhovoru ovšem stojí, jak to uvnitř funguje. Brýle jsou popsané jako doprovodné zařízení k telefonům Galaxy a k dalším nositelným výrobkům té značky a zpracování se dělí mezi ně a připojený telefon. Samsung tomu říká split computing, tedy rozdělené počítání. Kolik práce zůstává na které straně, neuvádí. Poznámka pod čarou u tiskové zprávy je opatrnější než hlavní text: dostupnost funkcí může vyžadovat připojení k síti, kompatibilní zařízení Galaxy nebo podporovanou aplikaci.

Procesor je z roku 2023

Uvnitř je platforma Snapdragon AR1 Gen 1. Tu Qualcomm oznámil 27. září 2023 v San Diegu spolu s čipem Snapdragon XR2 Gen 2. Popsal ji tehdy jako první vyhrazený procesor pro tenké chytré brýle a jako první výrobek s ním jmenoval brýle Ray-Ban Meta.

Stará platforma nemusí být špatná volba: u brýlí rozhoduje spotřeba a teplo víc než hrubý výkon a Qualcomm AR1 Gen 1 stavěl přesně na tepelný rozpočet tenké obruby. Mezi oznámením platformy a těmito brýlemi je ale bezmála tříletý odstup. Qualcomm má dnes v téže řadě navíc platformu Snapdragon AR1+ Gen 1, kterou tisková zpráva z roku 2023 nejmenuje.

Za pozornost stojí i to, co v obou textech nestojí. Qualcomm u AR1 Gen 1 zmiňuje podporu průhledového displeje pro obsah v zorném poli. Samsung displej nejmenuje ani v tiskové zprávě, ani v rozhovoru. Vyjmenovává fotoaparát, mikrofony a reproduktory v obrubě a mluví o odpovědích v přirozené řeči.

Gesta jen s hodinkami

Hlavní text zprávy slibuje ovládání hlasem nebo jednoduchými gesty. Poznámka pod čarou to zpřesňuje: gesta jsou k dispozici pouze přes hodinky Galaxy Watch9. Bez nich zbývá hlas a dotyk na obrubě. Brýle umí spolupracovat i se sluchátky Galaxy Buds, která si přeberou zvuk, aniž by se přerušilo, co zrovna běží.

Výdrž Samsung udává až na 9 hodin aktivního používání na jedno nabití, i při náročných úlohách typu nahrávání videa. U pouzdra si oba texty odporují: tisková zpráva slibuje až sedm dalších plných nabití, rozhovor víc než sedm. I tady je poznámka pod čarou, podle které výdrž závisí na síti, použitých funkcích a nastavení.

Co se ví o lidech okolo

Kolem soukromí kolemjdoucích má výrobce hned tři pojistky. Nahrávání hlásí kontrolka mířící ven i druhá dovnitř, detekce nasazení nahrávání zastaví ve chvíli, kdy si brýle sundáte, a zvláštní funkce ho zablokuje, když někdo vnější kontrolku zakryje. Zvuk, video ani sdílená obrazovka se podle Samsungu nepoužívají k trénování modelů.

Konstrukce má vlastní kapitolu. Vývojáři popisují patentované tenké panty, tenkostěnné lití, vyvážení hmotnosti na obě strany obruby a grafitový odvod tepla na levé straně, aby se teplo z procesoru nepřenášelo do tváře. Přihlášek vynálezů kolem této kategorie podala firma podle rozhovoru zhruba 200.

Cena ani datum prodeje nepadly

Ani jeden ze dvou textů neuvádí, kolik brýle stojí a kdy se začnou prodávat. Sameer Samat, který u Googlu vede ekosystém Androidu, mluví v tiskové zprávě o tom, že se lidé této služby dočkají brzy. Společný první pohled na brýle přitom Samsung s Googlem zveřejnil už 20. května 2026, na Unpacked přišly hotové návrhy dvou tvarů: štíhlý černý od Gentle Monsteru a hnědý s vytaženou horní linkou od Warby Parkeru.

Naše hodnocení: zatím to není samostatné zařízení, ale příslušenství. Kdo k brýlím nemá telefon Galaxy, přijde podle poznámek pod čarou o část funkcí; kdo k nim nemá hodinky Watch9, o gesta. Věta o tom, že díky brýlím sáhnete po telefonu méně často, tedy platí jen v tom smyslu, že ho necháte v kapse. Odejít bez něj nemůžete.

Zdroje: tisková zpráva Samsungu Samsung Brings Galaxy Ecosystem Into Everyday Eyewear (22. července 2026), rozhovor Intelligent Eyewear: The First Step Toward the Next Mobile AI Interface (31. července 2026) a tisková zpráva Qualcommu Qualcomm Launches Its Next Generation XR and AR Platforms (27. září 2023).

Samsung Electronics představil 15. července 2026 novou stavbu skládacího displeje. Jmenuje se Flex Titanium a stojí na dvou dílech z titanu: na fólii z titanové slitiny, která leží pod OLED panelem, a na titanové desce, jež podpírá celý displejový modul zespodu. Slibovaný výsledek je tenčí přístroj, vyšší odolnost proti nárazu a méně viditelná rýha v místě ohybu.

Dva plechy, každý na něco jiného

Fólie z titanové slitiny je vnitřní podpěra panelu. Samsung u ní uvádí jediné srovnávací číslo: proti polymerové fólii má dvacetkrát vyšší mechanickou tuhost. Tenká je podle firmy zhruba na třetinu průměrného lidského vlasu, a to díky přesnému válcování. Kolik to je v mikrometrech, tisková zpráva neříká, takže se z ní nedá dopočítat, o kolik se displej samotný ztenčil.

Pod fólií leží titanová deska. Nová je na ní úprava v ohybu: Samsung ji opatřil jemným vzorem otvorů, aby zůstala ohebná přesně tam, kde se displej skládá, a jinde držela tvar. S tím souvisí druhá změna, lepení. Děrovaná plocha podle firmy odstraňuje vzduchové mezery mezi modulem a lepidlem na desce, takže rozevřený displej stojí na souvislejším podkladu.

„Zavedením propracovaných mikrovzorovaných otvorů do ohybové části titanové desky se nám podařilo zajistit ohebnost i pevnou odolnost,“ uvedl v tiskové zprávě Kyung-Jin Yoo, který v Samsung Display vede vývoj mobilních displejů. (přeloženo z angličtiny)

Co z toho je opravdu poprvé

Titanová deska ve skládačce Samsungu novinka není. Objevila se už u Galaxy Z Fold7 a firma to sama napsala v tiskové zprávě k němu: ztenčení přístroje se podařilo díky zavedení vrstvy s titanovou deskou. Připomněl to i server GSMArena. Nové je tedy to, co k ní letos přibylo: slitinová fólie nad ní a mikrovzorované otvory v ohybu. Samsung to sám píše opatrně a mluví o „vylepšené titanové desce“, ne o první.

Předchozí generace hubla jinudy, přes pant. Z Fold7 dostal třetí verzi pantu Armor FlexHinge, který byl podle téhož serveru o 27 % tenčí a o 43 % lehčí než ten ve Foldu 6. Letos se ubírá uvnitř displeje.

Čísla, která Samsung k technice dal

Flex Titanium se ukázal na akci Galaxy Unpacked 22. července v Londýně. Rozměry ze zprávy k nové řadě: Galaxy Z Fold8 Ultra měří rozevřený 4,1 mm a složený 8,9 mm při hmotnosti 215 g, běžný Fold8 4,5 a 9,7 mm, Flip8 6,1 a 13,1 mm. Samsung k tomu připojil poznámku, že tloušťka rozevřeného přístroje nezahrnuje rámeček hlavní obrazovky. Cizí měření se s tím tedy porovnávají špatně.

K hlavnímu slibu žádné číslo nepadlo. O rýze se píše, že bude méně viditelná, ale hloubka ani jiná měřitelná veličina v oznámení není. Chybí i počet složení, na který je displej stavěný; GSMArena mluví o statisících cyklů, Samsung sám žádné číslo neuvádí. Stejně je na tom zmínka o vyšším rozlišení panelu a nových organických materiálech, které mají srazit spotřebu – bez údaje, o kolik.

Proč zrovna titan

Titan je pevný a lehký, jenže je taky tuhý, a právě tuhosti se ve skládacím displeji musí ubrat. Kdyby plech držel tvar i v ohybu, praská nebo tlačí do panelu. Samsung ho proto ztenčuje válcováním a ohebnost mu vrací tím děrovaným vzorem. Že vpravit titan do tenké ohebné sestavy byl velký inženýrský problém, přiznává firma v oznámení sama; jako příklad náročných míst, kde titan slouží, jmenuje družicové antény a kola marsovského vozítka.

Podle nás je to logický krok. Odolnost se roky řešila hlavně pantem a krycí vrstvou, teď se posiluje podklad přímo pod panelem. Jestli rýha opravdu ubyla, ukážou až kusy z prodeje: z popisu stavby se to poznat nedá a Samsung nedal nic, proti čemu by to šlo změřit.

Telefon, který má dát o sobě vědět potichu, potřebuje vibraci. Dlouho ji obstarával stejnosměrný motorek, na jehož hřídeli sedí závaží mimo osu. Když se roztočí, vzniká odstředivá síla a celý přístroj se rozkmitá.

Takový motorek umí jedno – bzučet. Sílu vibrace nelze oddělit od otáček, protože zrychlení roste s frekvencí otáčení, a rozjezd i doběh trvají desítky milisekund. Aplikační zpráva Texas Instruments Haptic Energy Consumption (SLOA194A, vydaná v květnu 2014, revidovaná v lednu 2022) mu v přehledové tabulce přisuzuje odezvu kolem 50 ms, zrychlení kolem 1 g a hodnocení „velmi hlučný“.

Pružina místo kolečka

Náhradou je lineární rezonátor (LRA). Uvnitř je závaží s magnetem zavěšené na pružinách a proti němu cívka; střídavý proud v cívce rozhýbe závaží nahoru a dolů. Kmitá tedy v jedné ose, ne ve dvou jako roztočený vývažek, a energie nemizí do směrů, ve kterých ji nikdo neucítí. Táž tabulka Texas Instruments mu dává odezvu kolem 30 ms a zrychlení 1 až 2 g.

Za to si rezonátor bere pevnou frekvenci. Znatelně kmitá jen kolem té rezonanční a mimo ni výkon padá: podle měření v téže zprávě stačí odchylka 2,5 Hz k poklesu o čtvrtinu. Rezonanční frekvence přitom neleží napevno – posouvá ji výrobní tolerance, stárnutí součástky, teplota, způsob uchycení a dokonce i to, jestli telefon leží na stole, nebo ho někdo pevně svírá v dlani. Budiče s automatickým doladěním rezonance si ji proto hledají za běhu.

Rozdíl ve spotřebě měřila zpráva na jednom klepnutí při srovnatelném špičkovém zrychlení kolem 0,9 g. Motorku vyšlo 124 mA za 50 ms, rezonátoru 52,6 mA za 40 ms. Přepočteno na baterii 1 200 mAh to dělá zhruba 700 tisíc klepnutí proti dvěma milionům.

Co s tím dělá Android

Dokumentace Androidu o rozboru průběhů vibrace dnes rovnou začíná větou, že nejčastějším budičem v zařízeních s Androidem je lineární rezonátor. Uvádí i to, na čem stojí návrh efektů: srozumitelné klepnutí trvá 10 až 20 ms a rezonance bývá buď kolem 150 Hz, nebo v pásmu 200 až 300 Hz, kde je lidská kůže na vibrace nejcitlivější. Nižší frekvence působí měkčeji, vyšší ostřeji. Přebuzení a aktivní brzdění v budiči zkracují náběh i doznívání.

Systémové rozhraní tomu odpovídalo se zpožděním. Třída VibrationEffect přibyla v API 26, tedy v Androidu 8.0, ale předdefinované efekty jako EFFECT_CLICK až v API 29 (Android 10). Skládání z krátkých stavebních prvků – PRIMITIVE_TICK, PRIMITIVE_THUD, PRIMITIVE_SPIN, pozvolný nástup, prudký pád – umožnila až VibrationEffect.Composition v API 30, tedy v Androidu 11.

U těch prvků ovšem neplatí, co u předdefinovaných efektů: systém za ně nemá náhradu. Když je přístroj neumí, aplikace se musí zeptat předem a poradit si sama. Od Androidu 16 (API 36) k tomu smí navíc zjistit, jaké nejvyšší zrychlení daný přístroj na které frekvenci zvládne, přes třídu VibratorFrequencyProfile.

Kdy se z toho stala prodejní vlastnost

Veřejně to pojmenoval Apple. V tiskové zprávě k Apple Watch z 9. září 2014 stojí, že hodinky přinášejí Taptic Engine a spolu s vestavěným reproduktorem nenápadně umožňují „zcela nový slovník upozornění a oznámení, která je slyšet i cítit“ (přeloženo z angličtiny). Slovo slovník je na tom podstatné: vibrace do té doby obvykle nesla jedinou informaci, totiž že se něco děje.

Rychlejší varianta existuje. Piezoelektrickému budiči přisuzuje tabulka Texas Instruments odezvu 0,5 ms, zrychlení 3 až 5 g a tichý chod, jenže potřebuje výrazně vyšší napětí. Cenově ho tabulka řadí k rezonátoru, vícevrstvou variantu o stupeň výš. V telefonech se zatím drží rezonátor.

Praktický důsledek je ten, že vibrace se dnes navrhuje podobně jako zvuk – s délkou, náběhem a intenzitou. Rub téhož: dva telefony s toutéž aplikací se můžou lišit, protože rozhoduje součástka uvnitř. Kdo přesedlá z jednoho přístroje na druhý a má pocit, že klávesnice „nesedí“, nemusí být vedle.

Zdroje: Texas Instruments, Haptic Energy Consumption (SLOA194A); dokumentace Androidu k rozboru průběhů vibrace a k hmatové odezvě; tisková zpráva Applu k Apple Watch.

Kdo měl před deseti lety plnou paměť, koupil kartu za pár stovek a bylo to. U vrcholné řady Galaxy dnes slot na kartu není a velikost paměti se volí jednou, při koupi telefonu. Kdy se to zlomilo, není potřeba odhadovat: Samsung si vede tabulku, která ke každému modelu uvádí největší přijímanou kartu. Naposledy ji upravil 29. května 2026.

Jednou vypuštěno, jednou vráceno, potom nadobro

Kapacita v tabulce dlouho jen rostla. Galaxy S2 bere kartu do 32 GB, S4 do 64 GB, S5 do 128 GB, S8 do 256 GB, S9 do 400 GB, S10 do 512 GB a S20 do 1 TB. Dvakrát ale místo čísla stojí věta „No external memory“, tedy žádná vnější paměť. Poprvé u řady S6, podruhé u řady S21.

Modely S6 a S6 edge Samsung představil 2. března 2015 s prodejem od 10. dubna téhož roku. Vydrželo to jednu generaci: tisková zpráva z 22. února 2016 u modelů S7 a S7 edge slot znovu jmenuje, a to i s tím, jak byl vyřešený: karta se dávala do hybridního šuplíku, o který se ve vybraných zemích dělila s druhou SIM. Přijmout měla až 200 GB, což s tabulkou sedí.

Podruhé slot zmizel u řady S21, kterou Samsung ohlásil 14. ledna 2021 a v Kanadě začal prodávat 29. ledna. Novější vrcholné modely už přehled neuvádí vůbec. Technické údaje Galaxy S26 Ultra mají u paměti jen vestavěnou kapacitu a položku pro vnější paměť neobsahují.

Rozhodnutí neplatilo pro celou nabídku najednou. Tatáž tabulka ukazuje rozdíl uvnitř jedné řady: Galaxy Note 10 kartu nepřijme, o kus větší Note 10+ ano, a to do 1 TB. A u levnějších modelů slot přežil dál, u Galaxy A33 5G i A53 5G tabulka pořád uvádí až 1 TB.

Sběrnice karty zůstala tam, kde byla

Důvod je vidět na číslech obou stran. SD Association, která normu pro karty vydává, uvádí u základního režimu 12,5 MB/s a u režimu High Speed 25 MB/s. Rozšířené UHS-I zvládne 104 MB/s v režimu SDR104 a vystačí si přitom s jednou řadou kontaktů. Rychlejší UHS-II a UHS-III potřebují řadu druhou: UHS-II dává 156 MB/s obousměrně, nebo 312 MB/s, když se obě linky přepnou jedním směrem, UHS-III pak 312, respektive 624 MB/s.

Vestavěná paměť mezitím zrychlovala po vlastní ose. Sdružení JEDEC, které normu pro paměti v telefonech spravuje, vydalo UFS 4.0 v roce 2022, verzi 4.1 v prosinci 2024 a UFS 5.0 letos v únoru. Samsung u své paměti podle UFS 4.0 udává 4 200 MB/s při čtení a 2 800 MB/s při zápisu.

Poměr obou čísel, tedy 4 200 proti 104 MB/s, dává zhruba čtyřicetinásobek. Ten podíl jsme spočítali sami, žádný ze zdrojů ho neuvádí, a stojí vedle sebe dvě různé veličiny: propustnost sběrnice karty a naměřená rychlost sekvenčního čtení paměti. Přesný násobek proto nic neznamená, řád ano.

Rychlá karta existuje, jen ne v telefonu

Není to tak, že by se rychlá vyjímatelná paměť nedala vymyslet. SD Association má normu SD Express, která jede po sběrnici PCIe s protokolem NVMe a v provedení PCIe Gen4 se dvěma linkami dosahuje až 3 940 MB/s. To je zhruba na úrovni vestavěné paměti podle UFS 4.0.

Svou vyjímatelnou kartu má i JEDEC. Norma UFS Card Extension Standard nese označení JESD220-2B, naposledy ji sdružení upravilo v listopadu 2020 a funkcemi odpovídá UFS verze 3.0. Telefon by pro takovou kartu ale musel mít slot, a v seznamu Samsungu žádný model, který by ji přijal, není.

Co z toho plyne pro majitele

Kdo si dnes kupuje vrcholný Galaxy, rozhoduje o velikosti paměti jednou a napevno. Doplnit se dá místem v cloudu, které ale potřebuje připojení a platí se opakovaně. Nepříjemné je načasování: paměti letos podražily a Apple zdražil Macy a iPady. Zdražení se tak potkává s dobou, kdy se cena vyšší verze telefonu obejít nedá.

Přitom to, co paměť zaplňuje, roste dál. Fotoaparát v telefonu skočil z pěti megapixelů na dvě stě a k tomu přibylo video ve vyšším rozlišení. Naše hodnocení: rychlost je pro výrobce dobrý argument, protože měřitelný, ale majiteli telefonu vysvětluje jen půlku ztráty. Druhou půlku, tedy že se paměť nedá rozšířit ani za tři roky, když přestane stačit, čísla o propustnosti neřeší.

Zdroje: přehled podporovaných karet na stránkách podpory Samsungu, tiskové zprávy Samsungu k řadám S6, S7 a S21, přehled rychlostí sběrnice od SD Association, stránka JEDEC k normě UFS a popis paměti UFS 4.0 od Samsungu.

Kdo si někdy zakládal účet v aplikaci a místo esemesky mu telefon na vteřinu zazvonil, narazil na ověření prozvoněním. Server zavolá na zadané číslo, aplikace si v telefonu přečte, odkud hovor přišel, porovná ho s očekávaným tvarem a hovor sama zavěsí. Uživatel nic neopisuje. Aby to fungovalo, musí ale aplikace vidět do výpisu hovorů – a to je v Androidu citlivé oprávnění READ_CALL_LOG.

Google v oznámení pravidel z 15. července 2026 napsal, že pravidla pro oprávnění k SMS a výpisu hovorů přestanou ověření účtu telefonátem jako povolené použití uznávat. Vývojáři mají přejít na Digital Credentials API – buď přímo, nebo přes poskytovatele ověřování, který na něm staví – anebo na SMS Retriever API.

Výjimka, která platila jen do doby, než bude čím ji nahradit

Přístup k výpisu hovorů má v Obchodu Play od začátku úzké mantinely. Standardně ho dostane aplikace, kterou si uživatel nastavil jako výchozí telefon nebo asistenta. Všechno ostatní jsou dočasné výjimky, a Google u nich má napsanou podmínku: platí jen tehdy, když ta funkce jinak udělat nejde.

Ověření účtu telefonátem je v tabulce výjimek uvedené doslova jako „zařízení se dá ověřit tak, že se na ně zavolá; přijetí hovoru se potvrdí ověřením čísla ve výpisu hovorů“ (přeloženo). Ruší se tedy nikoli proto, že by přestalo fungovat, ale proto, že podle Googlu odpadl důvod, na kterém výjimka stála.

Jak taková aplikace vypadá zevnitř, je vidět v dokumentaci poskytovatelů ověřování. Sinch popisuje u své knihovny pro Android čtyři metody a u prozvonění (flash call) uvádí, že k automatickému zpracování je READ_CALL_LOG potřeba. Bez něj knihovna kód nezachytí a musí uživatele požádat, aby číslo opsal ručně.

Dvě data, která si nesedí

Kdy to začne platit, není z Googlu jednoznačné. Oznámení z 15. července říká, že na úpravu aplikací je nejméně třicet dní. Stránka samotného pravidla ale nese tutéž větu s poznámkou „effective January 27, 2027“, tedy s účinností od 27. ledna 2027. Vývojář, který si přečte jen oznámení, si termín odhadne o půl roku dřív, než jak stojí v pravidle.

Kdo se řídí kratší lhůtou, neriskuje nic; obráceně to neplatí. Datum účinnosti stojí na stránce toho konkrétního pravidla, ne v souhrnném oznámení.

Náhrada se ptá operátora, ne telefonu

Digital Credentials API řeší ověření čísla úplně jinak. Aplikace si vyžádá od telefonu token TS.43, což je doklad vydaný operátorem, a její server ten token vymění u operátora nebo u agregátora za ověřené číslo. Číslo tedy potvrzuje ten, kdo ho přidělil, ne výpis hovorů v telefonu. Google uvádí podporu od Androidu 10 a v podmínkách rovnou píše, že vývojář potřebuje účet u agregátora nebo operátora, obvykle jako placené cloudové rozhraní.

Druhá jmenovaná cesta, SMS Retriever API, se bez operátora i agregátora obejde. Server pošle esemesku s jednorázovým kódem a otiskem aplikace, služby Google Play podle toho otisku poznají, komu zpráva patří, a předají její text jenom té aplikaci. Google u něj výslovně uvádí, že si nežádá žádné oprávnění navíc. Proč vývojáři sahali po prozvonění, když esemeska existuje, Google v oznámení neřeší.

Co z toho pozná majitel telefonu

Prakticky jednu věc: přihlašování, které dnes v některých aplikacích chce vidět seznam hovorů, si o něj po změně říct nesmí. Google to oprávnění řadí mezi vysoce riziková a citlivá a mimo hlavní funkci aplikace ho nepovoluje.

Kolika aplikací se změna týká, Google neuvádí – výjimky se udělují jednotlivě přes formulář v Play Console a jejich počet zveřejněný není.

Zdroje

• Policy announcement: July 15, 2026, Play Console Help
• Use of SMS or Call Log permission groups, Play Console Help
• The verification process, dokumentace Sinch Verification API
• Verify phone numbers with digital credentials, Android Developers
• Automatic SMS Verification with the SMS Retriever API, Google Identity

Kdo si spletl PIN, byl zvyklý, že ho telefon chvíli podrží a pak zkoušení pustí dál. Samsung to v One UI 9 změnil: špatných pokusů snese telefon dvanáct, třináctý je poslední. Zamkne se natrvalo a jediná cesta zpátky vede přes tovární reset, tedy přes smazání všeho, co v něm bylo.

Popisuje to stránka podpory Samsungu datovaná 25. července. Důvodem je podle ní útok hrubou silou, tedy strojové zkoušení kódů jeden po druhém. Čím dřív se zkoušení zastaví, tím míň se ho vyplatí začínat.

Pět minut, čtyři hodiny, den – a pak už nic

Prodlevy začínají u pátého špatného pokusu a rostou. Po pátém se čeká minutu, po šestém pět minut, po sedmém patnáct, po osmém půl hodiny, po devátém devadesát minut. Desátý pokus stojí čtyři hodiny, jedenáctý dvanáct, dvanáctý celý den. Třináctý je konec.

Dvě věci to změkčují. Telefon od určité hranice sám ukazuje, kolik pokusů zbývá, takže se k té třináctce nedá dojít nevědomky. A dvakrát po sobě zadaný tentýž špatný kód se počítá jen jednou – kdo dvakrát zopakoval stejný překlep, nepřišel o dva pokusy.

Co Samsung nepopsal, je situace, kdy si kód zadává kapsa nebo taška sama. Náhodné doteky dají pokaždé jiné číslo, takže by se podle popsaných pravidel počítaly každý zvlášť. Upozornil na to server SamMobile; v podpoře Samsungu k tomu není nic.

Zatím jen telefony, které s One UI 9 přišly z výroby

Pravidlo neplatí pro každý Galaxy, který si One UI 9 stáhne. Samsung ho vztahuje na přístroje, které s ním byly uvedené – tedy zatím na skládačky Galaxy Z Fold8, Z Fold8 Ultra a Z Flip8. U starších modelů po aktualizaci to firma neuvádí, a dokud to neuvede, není důvod předpokládat ani jedno.

Jak zamčený telefon vypadá, ukázal server Android Authority na snímku ze Z Flip8: obrazovka odkáže na zákaznickou podporu Samsungu a žádné tlačítko k resetu na ní není. Reset se musí spustit ručně z režimu obnovení při startu. V nastavení je přitom volba, která telefon po dosažení hranice smaže sama; kdo ji zapnutou nemá, projde tou delší cestou.

Po resetu se hlásí ochrana proti krádeži: zařízení chce účet Samsung a účet Google, které v něm byly přihlášené. Samsung výslovně píše, že zapomenutý PIN sám dohledat ani obnovit neumí.

Otisk prstu z povinnosti pamatovat si kód nevyvazuje

Kdo telefon odemyká otiskem nebo obličejem, na PIN snadno zapomene. Android ho ale vyžaduje sám od sebe: po restartu a pak nejméně jednou za 72 hodin. Zapomenutý záložní kód se tedy dřív nebo později připomene, a v One UI 9 na něj bude třináct pokusů.

Apple dělá totéž, jen s počítačem místo režimu obnovení

Není to samsungovský vynález. V příručce zabezpečení platformy má Apple tabulku, která vypadá skoro stejně: čtvrtý špatný pokus minutu, pátý pět minut, šestý patnáct, sedmý hodinu, osmý tři hodiny, devátý osm. Desátý a další znamená, že se iPhone zamkne a musí se připojit k Macu nebo PC. Samsung dal uživateli o tři pokusy víc a zamyká přísněji, protože cesta zpátky nevede přes žádný počítač.

To, co následuje, se přitom liší míň, než by se zdálo. Zamčené zařízení se v obou případech otevře jen smazáním a vrátí se z něj jen to, co bylo v záloze. Rozdíl je v cestě: iPhone se obnovuje připojený k počítači, Galaxy z režimu obnovení sám v sobě. Podle nás je hlavní praktický dopad téhle změny to, že se ze špatně zadaného PINu stala událost, ze které nevede cesta zpátky. O kolik přesně se počet pokusů proti starším verzím One UI snížil, Samsung neuvádí; píše jen, že se snížil.

Kdo si v metru četl zprávy a přitom natáčel telefon od souseda, zná to pnutí mezi pohodlím a soukromím. Dosud se řešilo nalepenou fólií, která ubere jas pořád, i když je člověk sám doma. Samsung to u Galaxy S26 Ultra přesunul o patro níž – do displeje samotného.

Zapíná se z rychlého panelu a umí se zapnout samo

Funkce se jmenuje Privacy Display a podle návodu Samsungu se přepíná dlouhým stiskem ikony v rychlém panelu. Zajímavější je, že se umí spustit sama, a to ve třech případech: u vybraných aplikací, při zadávání kódu, gesta nebo hesla a u vyskakovacích oznámení. Poslední případ zatemní jen tu část obrazovky, kde oznámení leží; zbytek zůstane vidět.

Navíc je tu volba maximální ochrany, která pozorovací úhel zúží ještě víc a displej ztlumí. Samsung u ní sám píše, že obraz může být lehce rozmazaný a barvy jiné. Ve stejném návodu k tomu doporučuje nepoužívat cizí fólie na soukromí, protože berou jas, a upozorňuje, že venku na slunci může být displej se zapnutou ochranou tmavý.

Ze strany zbude necelé procento jasu

Kolik toho ochrana skutečně schová, změřila zkušebna UL Solutions. Panel naklonila o 45 a 60 stupňů, otočila ho kolem dokola a porovnala jas s pohledem zpříma. Při náklonu 45 stupňů zbylo 3,5 % jasu, při 60 stupních 0,9 % a méně. Běžný panel v telefonu si podle Samsung Display drží ze strany kolem 40 % jasu, takže se na něj dá bez potíží číst.

Zkušebna za to udělila panelu ověření „Privacy Display“, které Samsung oznámil 26. února 2026. Měření se týkalo všech směrů, tedy i pohledu shora a zdola, ne jen zleva a zprava.

Dvě sady zářičů v jednom pixelu

Technika se jmenuje Flex Magic Pixel a stojí na tom, že panel má dvě sady červených, zelených a modrých zářičů. Jedna svítí doširoka jako u běžného panelu, druhá úzce dopředu. Se zapnutou ochranou se rozsvítí jen ta úzká, takže do stran skoro nic nejde.

Aby světlo do stran opravdu nešlo, upravil Samsung Display takzvanou černou masku – mřížku, která v panelu odděluje jednotlivé barevné subpixely, aby se barvy nemíchaly. Obvykle je to jedna vrstva; tady jich je na sobě několik a fungují jako clona. K tomu firma přidala vlastní technologii LEAD, panel bez polarizační fólie, a výsledek pojmenovala LEAD 2.0. Na patenty kolem toho podala od roku 2020 asi 150 přihlášek a samotný nápad ukázala poprvé už na veletrhu MWC v roce 2024.

Panel je dražší než loňský

Za výrobu se platí. Podle odhadu Counterpoint Research, který koncem července převzal korejský ETNews, stojí panel Galaxy S26 Ultra 88 až 96 dolarů. U starších modelů řady Ultra to bylo méně:

• Galaxy S23 Ultra: 84 dolarů,
• Galaxy S24 Ultra: 88 dolarů,
• Galaxy S25 Ultra: 84 až 88 dolarů,
• Galaxy S26 Ultra: 88 až 96 dolarů.

Server SamMobile z toho dopočítal zdražení zhruba o devět procent proti loňsku, český mobilenet.cz uvádí zhruba deset. Obě čísla jsou dopočtená z týchž rozpětí, přesnou částku Counterpoint nezveřejnil. Důvod zdražení je v počtu kroků: dvojité zářiče potřebují navíc masky pro tranzistory ve fázi, kdy se barevný filtr nanáší přímo na zapouzdření panelu, a s nimi další napařování, leptání a osvit. Výroba tím trvá déle.

Pár desítek dolarů na panelu se v ceníku telefonu neztratí, ale ani ho nevysvětlí; hospodaření mobilní divize Samsungu táhnou jiné položky. Podle nás je zajímavější, že Samsung sáhl po funkci, kterou nejde ukázat na fotce v reklamě: buď ji člověk vyzkouší, nebo o ní neví.

Co bude dál

Na MWC v březnu 2026 chtěl Samsung Display ukázat vzorek s LEAD 2.0, který zvládne zatemnit i jen část plochy displeje. To je přesně ten případ vyskakovacího oznámení, který v telefonu už funguje.

Jestli ochranu dostane i levnější řada, potvrzené není. SamMobile i mobilenet.cz shodně píšou, že by ji mohly mít všechny modely řady Galaxy S27, ale odvolávají se na nejmenované zdroje, ne na Samsung. Do té doby platí, že jde o výsadu jednoho nejdražšího telefonu – a že komu na skrytém displeji záleží dnes, zbývá pořád fólie, která ubírá jas i doma na gauči.

Zdroje

• Samsung Display: OLED s Flex Magic Pixel získal ověření „Privacy Display“ z 26. února 2026 (naměřené hodnoty od UL Solutions, popis černé masky a LEAD 2.0)
• Samsung: Use Privacy display on your Galaxy S26 Ultra – návod k zapnutí a nastavení
• SamMobile a mobilenet.cz z 31. července 2026 s odhadem ceny panelu podle Counterpoint Research a ETNews

Na akci Galaxy Unpacked 22. července ukázal Samsung tři skládací telefony a jeden z nich má jiný tvar než loňský Fold7. Galaxy Z Fold8 je zavřený širší a nižší a rozevírá se do obdélníku, který leží na šířku. Dosavadní tvar, tedy úzký vysoký telefon otevírající se do skoro čtvercové plochy, dostal dražší Galaxy Z Fold8 Ultra. Samsung má letos v nabídce Foldy dva a liší se od sebe víc než cenou.

Devět milimetrů na šířku, pětatřicet na výšku

Tabulka rozměrů v tiskové zprávě je jednoznačná. Fold8 měří zavřený 81,9 × 123,9 × 9,7 mm, Fold8 Ultra 72,8 × 158,4 × 8,9 mm. Levnější model je tedy zavřený o 9,1 mm širší a o 34,5 mm nižší; obě čísla jsou rozdílem řádků té tabulky, výrobce je takhle neuvádí. Redakce Engadgetu, která si přístroje osahala v den ohlášení, píše o zhruba devíti milimetrech navíc na šířku.

Rozevřený Fold8 měří 161,4 × 123,9 × 4,5 mm, takže je o 37,5 mm širší, než je vysoký. Vnitřní displej tedy leží na šířku. Ultra se otevírá do 143,2 × 158,4 × 4,1 mm a vyšší než širší zůstává.

Poměry stran to potvrzují. Vnitřní displej Fold8 má 1 848 × 2 448 bodů, po vydělení 1,32, což je 4:3; Samsung ho tak sám popisuje. Krycí displej má 1 248 × 1 972 bodů, poměr 1,58, tedy zhruba 10:16. Vnitřní displej Ultry má 2 504 × 2 256 bodů, poměr 1,11, blízko čtverce. Krycí displej Ultry zůstal na 21:9, tedy na poměru, který u něj Samsung uváděl už loni.

Zavřený Fold8 se tedy drží jako široká destička, otevřený připomíná malou obrazovku. Samsung u něj mluví o filmech, hrách a čtení, přičemž ke čtení se displej otočí na výšku.

Ultra je loňský Fold7 do desetiny milimetru

Fold8 Ultra má zavřený rozměry 72,8 × 158,4 × 8,9 mm a váží 215 g. Loňský Galaxy Z Fold7 měl podle své tiskové zprávy zavřený 72,8 × 158,4 × 8,9 mm a vážil 215 g. Rozevřený se liší o jedinou desetinu milimetru, 4,1 mm proti 4,2 mm.

Uvnitř se změnilo víc. Hlavní displej zůstal osmipalcový, ale z 2 184 × 1 968 bodů vyrostl na 2 504 × 2 256, tedy z 368 na 422 bodů na palec. Baterie má 5 000 mAh proti loňským 4 400 mAh a nabíjení zrychlilo: Fold7 se podle tabulky dostal za půl hodiny na 50 % s pětadvacetiwattovým adaptérem, Fold8 Ultra se má dostat na 67 % s pětačtyřicetiwattovým. Obě čísla naměřil výrobce ve vlastní laboratoři při vypnutém displeji. Čip je nový, Snapdragon 8 Elite Gen 5 for Galaxy místo loňského Snapdragonu 8 Elite for Galaxy.

Za nový tvar se platí objektivem

Fold8 nemá teleobjektiv. Fotoaparát tvoří dva snímače po 50 megapixelech, širokoúhlý a ultraširokoúhlý. Ultra má tři: 200 megapixelů hlavní, 50 ultraširokoúhlý a 10 s trojnásobným optickým přiblížením. Baterie Fold8 má 4 800 mAh proti 5 000 mAh u Ultry, hmotnost 201 g proti 215 g. Procesor mají oba stejný.

U třetího přístroje si zdroje odporují. V tabulce Samsungu má Galaxy Z Flip8 čip Exynos 2600, kdežto Engadget v souhrnu píše, že všechny tři novinky jedou na Snapdragonu 8 Elite Gen 5 for Galaxy. Tabulka výrobce je blíž originálu a Exynos v ní stojí černé na bílém, ale rozpor tím nemizí.

Titan pod ohebným displejem

Samsung u celé řady zavedl technologii Flex Titanium. Pod ohebným OLED panelem je fólie z titanové slitiny silná několik desítek mikrometrů, pod ní titanová deska s mřížkovou strukturou, která má zůstat ohebná a zároveň nést tlak. Sunghoon Moon, který v mobilní divizi Samsungu vede hardwarový vývoj, v rozhovoru pro firemní newsroom z 30. července říká, že to zeslabilo celý displejový modul o 10 % a uvolněné místo dostala baterie, chlazení a fotoaparát.

Baterie má křemíko-uhlíkovou anodu, která pojme víc energie na stejný objem. Moon k tomu dodává, že křemík s uhlíkem je reaktivnější, takže se musel doladit celý článek, ne jen anoda. Nová řada podle něj prošla víc než stovkou ověřovacích zkoušek, od pádů po opakované skládání, vlhkost a nečistoty.

Ceny a kdy to bude

Samsung v globální tiskové zprávě ceny neuvádí. Podle Engadgetu stojí v USA Fold8 Ultra od 2 100 dolarů, Fold8 od 1 900 a Flip8 od 1 200. Loňský Fold7 začínal na 2 000 dolarech, Flip7 na 1 100. Předprodej začal ve vybraných zemích v den ohlášení, do obchodů mají přístroje přijít 7. srpna.

Naše hodnocení: rozdělení řady na dva tvary dává smysl právě proto, že Ultra si nechala tělo beze změny. Kdo si za sedm generací na vysoký Fold zvykl, nemusí kvůli novému čipu měnit způsob držení; kdo chtěl širokou obrazovku do kapsy, má ji teď i u Samsungu. Riziko je v tom, že Fold8 přišel o teleobjektiv, a fotoaparát bývá u telefonu za skoro dva tisíce dolarů to první, na co se lidé ptají.

Zdroje: tisková zpráva Samsungu k nové řadě Galaxy Z včetně tabulek rozměrů, rozhovor s vedoucím hardwarového vývoje z 30. července, loňská tisková zpráva k Galaxy Z Fold7 a souhrn redakce Engadgetu z 22. července s cenami.

Trh s telefony se rozdělil na dvě čísla, která míří opačným směrem. Kusů se dodalo nejmíň ze všech druhých čtvrtletí za posledních třináct let, peněz se za ně vybralo nejvíc. Rozdíl dělá jediná věc, a to cena.

Kusů míň, peněz víc

Analytická firma Counterpoint Research spočítala, že dodávky telefonů klesly ve druhém čtvrtletí meziročně o 11 procent a byly nejnižší v druhém čtvrtletí od roku 2013. Jsou to dodávky výrobců do prodejní sítě, ne prodeje koncovým zákazníkům. Obchodník, kterému leží zboží na skladě, si další zásilku neobjedná, takže statistika ukazuje objednávky prodejců, ne to, co si lidé odnesli domů.

Tržby přesto vzrostly o 7 procent na 109 miliard dolarů, což je pro druhé čtvrtletí nejvíc, co kdy firma naměřila. Průměrná velkoobchodní cena telefonu stoupla o 17 procent na 400 dolarů.

Paměti berou datová centra, doplácejí na to levné telefony

Příčinu obě zprávy Counterpointu uvádějí stejnou: nedostatek pamětí DRAM a NAND. Jejich výrobci dávají přednost odběratelům pro datová centra a umělou inteligenci, takže na telefony zbývá míň čipů za vyšší cenu. Výrobci telefonů si zdražení nenechávají v nákladech a promítají ho do ceníků, nejvíc u levných a středních modelů, které jsou na ceně součástek nejcitlivější. Že jde o krizi celého oboru, ukázaly už výsledky Samsungu, který na pamětech vydělal rekord a na telefonech byl ve ztrátě.

Shilpi Jain z Counterpointu upozorňuje, že to, co začalo loni jako potíž se součástkami, je dnes potíž s poptávkou: levné a střední telefony, na kterých stojí většina světových objemů, se za dosavadní ceny přestaly vyplácet. Výrobci na to podle téže zprávy reagují různě, od zdražení přes prodlužování životního cyklu starších modelů až po omezení nových uvedení.

Konkurenční IDC k tomu ve květnové prognóze přidává druhý tlak, válku Spojených států s Íránem, která zvedla ceny ropy a dopravy. Ceny čipů rostou i mimo paměti: Qualcomm zdraží procesory do telefonů od 1. září.

Apple bere polovinu tržeb, Xiaomi ztratilo čtvrtinu dodávek

Apple měl podle Counterpointu 49 procent tržeb celého trhu, nejvíc, co kdy ve druhém čtvrtletí měl. Tržby mu stouply o 22 procent a průměrná cena o 8 procent. V dodávkách dosáhl podílu 20 procent, poprvé ve druhém čtvrtletí. Byl přitom jediný z velkých výrobců, který v tom čtvrtletí nezdražil, protože si podle IDC zajistil paměti dopředu; Tim Cook přesto zdražil Macy a iPady a u iPhonů se podle Counterpointu zvyšování cen v dalších čtvrtletích čeká.

O kolik Applu narostly dodávky, si Counterpoint protiřečí. Zpráva o dodávkách z 13. července uvádí růst o 3 procenta, zpráva o tržbách z 31. července růst o 13 procent. Obě se opírají o tutéž službu Market Monitor a obě jsou označené jako předběžná data; rozdíl firma nevysvětluje.

Samsung byl v tržbách druhý se 16 procenty a v dodávkách první s podílem 24 procent. Nejhůř dopadlo Xiaomi, kterému dodávky spadly o 26 procent a tržby o 17, přestože průměrnou cenu zvedlo o 13 procent. Oppo a vivo, které stojí na podobně levných řadách, ztratily na tržbách 10 a 11 procent.

Nejlevnější třída mizí první

IDC čeká, že celý rok 2026 skončí propadem o 13,9 procenta na 1,09 miliardy kusů, což by byl nejhlubší pokles v dějinách trhu. Únorová prognóza téže firmy počítala s 12,9 procenta. Ubývá hlavně telefonů pod 200 dolarů, a s nimi trhů, které na nich stojí: Blízký východ a Afrika mají klesnout o 23 procent, střední a východní Evropa o 19, kdežto Severní Amerika jen o 6,3 procenta. Tam už 60 procent dodávek v prvním čtvrtletí tvořily přístroje nad 800 dolarů.

Průměrná cena telefonu má být podle IDC letos rekordních 550 dolarů, o sto víc než loni. S číslem Counterpointu se to neshoduje, protože každá firma měří něco jiného: Counterpoint velkoobchodní ceny za jediné čtvrtletí, IDC celoroční prognózu. Nabila Popal z IDC z toho vyvozuje, že éra velmi levných telefonů skončila a přežijí jen výrobci, kteří udrží poptávku i na vyšších cenách.

Kdy se to zlomí

Obě firmy čekají, že ne letos. Counterpoint předpokládá ve druhé polovině roku ještě prudší propad dodávek a další růst průměrných cen; omezením podle něj přestává být poptávka a stává se jím nabídka. IDC počítá s dalším, mírnějším poklesem i v roce 2027 a s návratem růstu až v roce 2028, až se výroba pamětí srovná.

Pro kupujícího z toho plyne jedna prostá věc: telefon, s jehož koupí dnes otálí, bude za rok spíš dražší než levnější. Náš názor je, že nejvíc to odnese ten, kdo je zvyklý kupovat nejlevnější modely. Právě tahle třída z ceníků mizí nejrychleji.

Zdroje: Counterpoint Research, Global Smartphone Revenue Up 7% in Q2 2026 Despite Shipment Slump (31. července 2026) a Q2 2026 Global Smartphone Shipments Slump to Lowest Q2 Level in 13 Years (13. července 2026); IDC, Worldwide Smartphone Market to Decline 13.9% in 2026 (26. května 2026).

Telefon s Androidem počítá kroky sám a aplikace si je od něj berou. Dvanáct let k tomu slouží rozhraní Google Fit. Teď má spočítané dny: v příručce pro vývojáře Google píše, že Fit bude podporovat do konce roku 2026.

O konci se ví dopředu, blíží se datum

Není to čerstvé oznámení, jen se přiblížila lhůta. Na vývojářských stránkách Google uvádí, že rozhraní Google Fit včetně REST API bude v roce 2026 zrušeno a že od 1. května 2024 se k němu nikdo nový nepřihlásí. Příručka k přechodu, naposledy upravená 18. května 2026, to shrnuje jednou větou nahoře na stránce: podpora vydrží do konce roku.

Jedna odpověď v návodu je nezvykle strohá. Na dotaz, co bude s REST API po skončení, tam stojí, že alternativa neexistuje. Aplikace, které si data z Fitu tahaly ze serveru na server, tedy nemají kam přejít jedna k jedné.

Náhrady jsou tři a každá je pro něco jiného

Tabulka v příručce rozděluje cesty podle toho, co aplikace dělá. Kdo počítá kroky na telefonu, má jít na Health Connect. Kdo je doprovodnou aplikací k nositelnému přístroji a potřebuje serverovou stranu, má jít na Google Health API. Kdo používal Fit na hodinkách s Wear OS, přechází na Health Services. Pro ekosystém Fitbitu zůstává Fitbit Web API, které je podle Googlu vázané na účet, ne na přístroj.

Rozdíl je hlavně v tom, kde data leží

Fit stál na cloudu. Aplikace se musela zaregistrovat v konzoli Google Cloud, uživatel jí musel dát souhlas přes OAuth 2.0 a naměřené hodnoty putovaly na servery Googlu.

Health Connect je postavený obráceně. Google ho ve srovnávací tabulce popisuje jako zaměřený na přístroj: data leží v telefonu, oprávnění se udělují jako běžná systémová oprávnění a přihlášení k účtu Google k tomu potřeba není. Na Androidu 14 a novějším je Health Connect součástí systému, najde se v Nastavení pod položkou Zabezpečení a soukromí a odinstalovat nejde. Na Androidu 13 a starším je to aplikace z Obchodu Play; nejnižší podporovaná verze je Android 9 se službami Google Play. V pracovním profilu Health Connect nefunguje, i když si v něm uživatel oprávnění nastaví.

Vývojářům Google slibuje ještě dvě věci: měření kroků přes Health Connect nechce účet Google ani schvalování rozsahů oprávnění a je podle něj šetrnější k baterii.

Uživatelům Google slíbil pozvánku

Vývojáři vědí, co dělat, majitelé telefonů zatím ne. Google 7. května 2026 oznámil, že se z aplikace Fitbit stává Google Health, a v témž textu napsal, že uživatele Google Fitu k přesunu dat do Google Health vyzve „později letos“. Přejmenování už proběhlo: podle nápovědy se aplikace měnila od 19. května a většině lidí se aktualizovala sama mezi 19. a 26. květnem. Z Fitbit Premium se stalo Google Health Premium, které je dostupné i v Česku.

Nápověda Google Fitu se ale k 1. srpnu 2026 o žádném konci nezmiňuje. Pořád jsou v ní návody, jak sbírat Heart Points nebo zapnout tmavý motiv; k datům odkazuje na obecný návod ke Google Takeout, kterým si je lze stáhnout do archivu. Aplikace je dál v Obchodu Play, má tam přes sto milionů stažení, hodnocení 3,3 hvězdy z 683 000 recenzí a poslední aktualizaci dostala 14. července 2026. Health Connect má v témže výpisu přes pět set milionů stažení a 3,2 hvězdy z 86 800 recenzí.

Aplikace jiných výrobců už přepínají

Že se ekosystém stěhuje, je vidět mimo Google. Strava má v nápovědě samostatné návody na Health Connect a na Google Health a oba upravila koncem července. U Google Health píše, že se propojení změnilo: nově se do Stravy přenese jakýkoli zaznamenaný druh aktivity, i bez GPS, a dá se vybrat, které druhy se mají synchronizovat. Kdo propojení neaktualizuje, dostane dál jen kolo, běh, turistiku a chůzi se zapnutým GPS. Mezi souvisejícími návody u obou článků jsou Huawei Health, Samsung Health a Apple Health, Google Fit ne.

Co z toho plyne

Do konce podpory zbývá pět měsíců. Rozhraní skončí, náhrady existují a fungují, ale nástroj, který uživateli přenese historii z Fitu, Google zatím jen slíbil. Aplikace, která má v Obchodu Play přes sto milionů stažení, přitom v polovině července dostala další aktualizaci a v její nápovědě o konci nestojí nic. Podle nás je to horší kombinace než rovnou oznámené datum vypnutí: kdo si na Fit zvykl, nemá jak poznat, že by se měl začít zajímat.

Zdroje: příručka k přechodu z Google Fitu, otázky a odpovědi k přechodu, vývojářské stránky Google Fit, dostupnost Health Connect, oznámení aplikace Google Health, nápověda k přejmenování aplikace, nápověda Google Fitu ke stažení dat, nápověda Stravy ke Google Health a zpráva o vývojářské verzi Google Fitu z roku 2014.

Nad nabídkou českého e-shopu OnePlusu svítí proužek s odkazem na oznámení o úpravě podnikání. V e-shopu se dál prodává, OnePlus 15 stojí od 1 029 eur. Nové už ale do Evropy nepřijdou.

Co firma oznámila

Na komunitním fóru se 16. července objevil příspěvek s jedinou podstatnou větou: „Jako součást aktivní úpravy globální strategie se OnePlus rozhodl ukončit uvádění nových produktů v Evropě a Severní Americe.“ (přeloženo z angličtiny) Zbytek textu je poděkování členům fóra a odpovědi na otázky, co bude s telefony, které si lidé už koupili. Končí sloganem Never Settle, tedy nespokoj se s málem.

Netýká se to jen telefonů. Podle serveru Techlicious firma přestane v USA, Kanadě a Evropě uvádět i tablety a nositelnou elektroniku. Rozdíl mezi oběma trhy je v tom, kdo místo ní nastoupí: v Evropě prodává vlastní telefony mateřské Oppo, kdežto v USA Oppo pod svou značkou nikdy neprodávalo a náhrada tam žádná není.

Co to znamená pro majitele v Česku

Oznámení na české doméně slibuje, že stávající přístroje budou dál dostávat aktualizace systému, bezpečnostní záplaty i poprodejní servis a že servisní kanály zůstávají otevřené. Záruky se mají plnit podle podmínek platných v době nákupu a firma zvlášť dodává, že práva ze zákona o ochraně spotřebitele zůstávají oznámením nedotčená.

E-shop i evropské fórum zatím fungují dál; obojí je v odpovědích na otázky napsané opatrně, tedy „v tuto chvíli“. Severoamerické fórum takové štěstí nemá – podle Techlicious se 16. srpna zavře i s aplikací a členům bylo řečeno, ať si do té doby uloží, co si chtějí nechat. Co je právě na skladě, se podle téhož zdroje už nedoplní.

OxygenOS vznikl z rozchodu a končí návratem k Oppu

Podstatnější než konec prodeje je pro majitele to, co bude v telefonu. OnePlus v oznámení píše, že po vydání ColorOS 17 dostanou uživatelé po celém světě možnost dobrovolně přejít na ColorOS, tedy na nadstavbu Androidu od Oppa. Kdo přejde a nebude spokojený, má se moci vrátit; které konkrétní verze na návrat budou, firma teprve upřesní. Modely, které se do rozsahu aktualizace nevejdou, mají dostávat údržbu dál.

Kdy přesně to nastane, z oznámení nevyčtete. OnePlus mluví o vydání ColorOS 17 a žádnou verzi Androidu ani datum neuvádí; server 9to5Google to spojuje s aktualizací na Android 17. Podle Techlicious má dnes ColorOS 740 milionů uživatelů.

Na tom, že OxygenOS mizí právě do systému od Oppa, je pikantní, jak vznikl. První telefon značky, OnePlus One z roku 2014, běžel na systému od Cyanogenu. Ten pak podle Registeru udělil bez vědomí OnePlusu výhradní licenci indické firmě Micromax, kvůli čemuž Indie dovoz a prodej telefonů OnePlus dočasně zakázala. Zákaz padl, až když firma slíbila, že si udělá systém vlastní. OxygenOS 1.0 vyšel v dubnu 2015 a spoluzakladatel Carl Pei k němu tehdy řekl: „To je naše filozofie za OxygenOS: udržet ho lehký a jen s tím podstatným.“ (přeloženo z angličtiny) V Číně přitom telefony OnePlus na ColorOS podle 9to5Google běžely už dřív.

Novou vlajkovou loď firma přesto chystá

Že by značka mizela celá, oznámení neříká. Dva týdny nato to firma potvrdila i sama: šéf čínské značky Liu Baoyou vystoupil na akci Qualcommu k hernímu výkonu a oznámil OnePlus 16 na druhou polovinu letoška. Firemní snímek z akce podle Android Authority slibuje displej se 165 Hz a tři vlastní herní technologie; server Gizmochina z téhož vystoupení cituje ještě údaj firmy o 13% meziročním růstu prodejů za první pololetí.

Zbytek jsou úniky, ne oznámení: říjnový termín, čip Snapdragonu nové generace, baterie kolem 9 000 mAh. Gizmochina sama u plakátu, ze kterého se to vyvozuje, píše, že jeho pravost ověřit nešlo. Kde se telefon bude prodávat, firma neřekla; z oznámení z 16. července plyne jen to, kde ne.

Trh, který spolkl víc značek

Florence Ion v komentáři pro PCMag píše, že OnePlus v USA nikdy nehrál velkou roli, ale hrál důležitou: byl alternativou k Applu a Samsungu. Připomíná taky, že americký trh mezitím vytlačil HTC, Sony, LG i Nokii pod HMD, a jako důvod uvádí, že bez podpory operátorů zbude značce jen prodej napřímo.

Pro majitele v Česku je podle nás krátkodobě změna malá: telefon funguje dál, aktualizace slíbené jsou. Dlouhodobě je větší, než vypadá – nové železo nepřijde a software, kvůli kterému si část lidí značku vybírala, bude cizí. Co bude opravdu zajímavé sledovat, je slib návratu z ColorOS zpátky na OxygenOS. Firma ho dala, ale konkrétní verze zatím nejmenovala, takže se dá ověřit teprve po vydání.

Zdroje

• Important Information Regarding OnePlus Operational Changes, OnePlus Community, 16. července 2026
• Notice of Business Adjustment, OnePlus, česká doména
• What OnePlus's US and European exit means for your phone, Techlicious, 17. července 2026
• OnePlus will continue software updates, all devices move to ColorOS with Android 17, 9to5Google, 16. července 2026
• Android alt-wars: OnePlus looses Cyanogen-slaying OxygenOS firmware, The Register, 6. dubna 2015
• OnePlus confirms OnePlus 16, its first flagship after US exit, is coming soon, Android Authority, 31. července 2026
• OnePlus 16's first teaser hints at a return to the circular camera design, Gizmochina, 31. července 2026
• OnePlus Leaving the US Is a Huge Loss for Android Fans, PCMag, 28. července 2026

Tecno oznámilo koncept telefonu, jehož displej podle firmy nemá kolem sebe žádný rámeček. Přístroj se jmenuje Next-Gen Borderless Concept Phone a veřejně ho firma ukáže v září na berlínském veletrhu IFA. Zatím vydala tiskovou zprávu a snímky, na kterých koncept stojí vedle iPhonu 17 Pro.

Jak nulového rámečku dosáhla, popsala třemi obraty: jiným poskládáním vnitřků, novým způsobem, jak se displej balí, a přestavbou konstrukce. Nic konkrétnějšího zatím neřekla. Neuvedla čip, paměť, kapacitu baterie ani fotoaparát a záda přístroje neukázala vůbec. Jedna věc je ale na snímcích dobře vidět: v displeji zůstal průstřel pro přední kameru.

Rámeček není okraj, ale skladiště

Proužek kolem displeje nikdy nebyl jen ozdoba. Nad obrazovkou bývá sluchátko, čidlo přiblížení (to zhasne displej, když si telefon přiložíte k uchu), přední kamera a někdy dioda oznámení. Pod obrazovkou tlačítka a ohyb kabelu, kterým je displej připojený ke zbytku telefonu. Každý milimetr, o který rámeček zhubne, znamená, že se něco z toho musí přestěhovat, nahradit něčím jiným, nebo zmizet.

Kolik místa to zabíralo, je nejlíp vidět na HTC One z roku 2013. Nad displejem a pod ním měl hliníkové pruhy s reproduktory, aby zvuk mířil na posluchače, a ne do stolu. Recenze Ubergizmo z dubna 2013 hodnotila zvuk jako výborný a poznamenala, že přední reproduktory tehdy většina telefonů neměla. O tom, jak se tělo toho telefonu vyrábělo, jsme psali v samostatném článku.

Sharp 2014: všechno se sestěhovalo do brady

V USA takový telefon prodával od srpna 2014 operátor Sprint. Sharp Aquos Crystal měl nahoře a po stranách rámeček v řádu jednotek milimetrů a všechno, co jinde leží kolem displeje, nacpal do široké brady pod ním. Server Phone Scoop, který si přístroj osahal 19. srpna 2014, to popsal přesně takhle: prvky obvykle rozeseté kolem displeje jsou zmáčknuté do jednoho velkého spodního rámečku, a ten je pak plný čidel, tlačítek a ovládacích prvků.

Nebyla to vlajková loď. Displej měl pět palců a rozlišení 720p, kryt displeje byl z plastu místo skla a telefon stál v plné ceně 240 dolarů. Recenzent si stěžoval, že plast působí lacině a že se obraz po stranách opticky láme. Telefon skoro bez rámečku byl tehdy levnější trik, ne výsada drahých přístrojů.

Xiaomi 2016: sluchátko piezoelektrické, čidlo ultrazvukové

O dva roky později šlo Xiaomi dál. Mi Mix, oznámený 25. října 2016, měl podle výrobce 91,3 % čelní strany zabrané displejem. Sluchátko nahradil piezoelektrický budič, který rozezvučí rám telefonu; čidlo přiblížení nahradil ultrazvuk; přední kamera se přestěhovala dolů, do brady pod obrazovkou, takže si člověk musel telefon na selfie otočit vzhůru nohama.

Xiaomi samo Mi Mix nazývalo konceptem. Přesto měl cenu 3 499 jüanů, tehdy asi 516 dolarů, a od 4. listopadu 2016 se v Číně prodával. Návrh dělal francouzský designér Philippe Starck, tělo bylo z keramiky. The Verge si tehdy všiml, že kusy držené na pódiu ukazovaly na displeji stejný čas jako tisková fotografie; jestli šlo o funkční přístroje, se z prezentace poznat nedalo. Stejná otázka platí i u dnešního konceptu.

Kamera pod displejem existuje od roku 2020

Poslední věc, kterou se z čelní strany nedaří dostat, je přední kamera. ZTE představilo 1. září 2020 Axon 20 5G a označilo ho za první telefon na světě s kamerou pod displejem. Ve zprávě vyjmenovalo pět technologií, na kterých to stojí: materiály s vysokou průhledností, dvojici řídicích čipů, vlastní budicí obvody, jinak uspořádanou matici bodů a vlastní algoritmus na selfie.

Že koncept Tecna po šesti letech od Axonu průstřel pořád má, je podle nás to hlavní, co o něm zveřejněné snímky říkají. Rámeček kolem displeje se zmenšit dá. Díra uprostřed obrazovky je těžší úloha a Tecno ji zatím neřeší.

Co se dá čekat v Berlíně

Tecno naznačilo, že by nulový rámeček chtělo dostat i do běžných telefonů. Snímek konceptu ale zatím neříká nic o tom, jestli takový displej jde vyrábět ve velkém a za jakou cenu; ani jedno firma neuvedla. Na IFA má být přístroj k vidění; do té doby je to obrázek.

Zdroje

• Tecno teases Borderless Concept phone with 0mm display bezels, GSMArena, 31. července 2026
• Tecno Teases 0mm-Bezel Concept Phone Ahead Of IFA 2026, Lowyat.NET, 31. července 2026
• Hands-On: Sharp Aquos Crystal for Sprint, Phone Scoop, 19. srpna 2014
• Sharp's new smartphone has a bezel that's barely there, CNET, 18. srpna 2014
• Xiaomi is selling the concept phone of your wildest dreams, The Verge, 25. října 2016
• Xiaomi Mi MIX with 6.4-inch bezel-less display announced, FoneArena, 25. října 2016
• ZTE unveils world's first under-display camera smartphone Axon 20 5G, ZTE, 1. září 2020
• HTC One Review (M7), Ubergizmo, duben 2013

Jméno čipu patří k prvním údajům, podle kterých se telefony porovnávají. U Snapdragonu 8 Elite Gen 5 to nestačí. Qualcomm na produktové stránce uvádí u procesoru jediné číslo, takt 4,74 GHz, a hned pod tabulkou dvěma poznámkami připouští, že v konkrétním telefonu může být jiné. Stejně jako počet jader.

Co stojí v poznámkách pod čarou

První poznámka říká, že platforma je k dispozici také ve verzi se 4,6 GHz, že se maximální takt liší podle verze platformy a že se má zájemce podívat do specifikací výrobce zařízení. Doslova: „Snapdragon 8 Elite Gen 5 Mobile Platform also available in 4.6 GHz CPU version. Maximum CPU speed will vary based on platform version. Consult OEM specifications for device CPU speed.“

Druhá dodává, že platforma existuje i ve verzi se sedmijádrovým procesorem: „Snapdragon 8 Elite Gen 5 Mobile Platform is also available in 7-core CPU version. Consult OEM specifications for more information.“

Výrobce čipu tedy odkazuje na výrobce telefonu: kolik jader má váš procesor a jak rychle běží, se na stránce Qualcommu nedozvíte.

Sedm jader místo osmi

Při představení čipu popsala GSMArena 25. září 2025 Snapdragon 8 Elite Gen 5 jako osmijádro v uspořádání 2+6: dvě jádra prime až 4,6 GHz a šest výkonných až 3,62 GHz, vyrobené procesem 3 nm.

Oppo u skládacího Find N6 uvádí na vlastní stránce něco jiného. Telefon podle ní pohání Snapdragon 8 Elite Gen 5 se „7-core CPU“ v rozpisu „2 prime cores + 5 performance cores“. Jedno výkonné jádro tedy chybí. Takty Oppo neuvádí vůbec, ani u jedné skupiny jader.

Verze pro Samsung má jiný název i takt

Samsung představil 22. července 2026 v Londýně skládací telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8. V tiskové zprávě k modelu Fold8 Ultra stojí, že ho pohání „Qualcomm Snapdragon 8 Elite Gen 5 for Galaxy“, tedy název s přívlastkem, ne prostý Snapdragon 8 Elite Gen 5.

Čím se liší, psal SamMobile už 12. ledna 2026: verze for Galaxy má dvě jádra prime až 4,74 GHz a šest výkonných na 3,63 GHz, kdežto běžná verze se zastaví na 4,61 GHz. Oficiální údaj to není, server vychází z příspěvku informátora na síti X a z výsledků v Geekbenchi. Takty verze for Galaxy ale nezávisle uvádí i databáze Notebookchecku, a to shodně 4,74 a 3,63 GHz. Rozdíl proti běžné verzi shrnul SamMobile jako 13 MHz, jenže mezi 4,74 a 4,61 GHz je 0,13 GHz, tedy 130 MHz.

Na výkonu to znamená míň, než rozdíl v názvu napovídá: 130 MHz je z 4,61 GHz necelá tři procenta na jednom typu jádra. To je vlastní přepočet, ne údaj ze zdroje. Ani samotná základní hodnota přitom není v jednotlivých pramenech stejná: Qualcomm i GSMArena píšou 4,6 GHz, SamMobile 4,61 GHz. Rozdíl je v zaokrouhlení, ne ve věci.

Levnější verze zatím jen z doslechu

Ve dnech 23. a 24. července 2026 napsaly GSMArena, Android Authority a Gizchina, že Qualcomm chystá další verzi téhož čipu s označením SM8850-1-AB, levnější než ty dosavadní. Všechny tři vycházejí z jednoho příspěvku informátora Digital Chat Station na síti Weibo. Nejsou to tedy tři nezávislé zdroje, ale tři přetisky jednoho.

A rozcházejí se hned v tom, na jak drahé telefony má nová verze mířit. GSMArena i Android Authority mluví o zařízeních pod 4 000 čínských jüanů, přičemž první přepočítává na zhruba 590 dolarů a druhá na zhruba 600. Gizchina naproti tomu píše o segmentu 400 až 500 dolarů. Qualcomm k tomu neřekl nic.

Neshodují se ani označení dosavadních verzí. Přetisky uvádějí SM8850-AC pro běžné vlajkové lodě, SM8850-5-AC pro Oppo Find N6 a SM8850-1-AD pro telefony Samsungu, kdežto databáze Notebookchecku vede verzi for Galaxy pod kódem SM8850-AC. Kódy z úniků proto berte jako pracovní pojmenování, ne jako katalog.

Test jednoho telefonu neplatí pro druhý

Pro majitele telefonu z toho plyne jedna praktická věc. Naměřené hodnoty z recenze konkrétního přístroje se nedají přenést na jiný přístroj jen proto, že má v popisu stejné jméno čipu. Chybějící jádro je doložené u konkrétního modelu, nižší takt připouští sám Qualcomm.

Proč má zrovna Oppo o jádro míň, se z veřejných materiálů vyčíst nedá. Qualcomm ani Oppo důvod neuvádějí a stránka Find N6 vedle chybějícího jádra opakuje tytéž přednosti, kterými se čip chlubí obecně. Kdo hledá vysvětlení, najde zatím jen dohady.

Spolehlivý je proto jediný postup, a Qualcomm ho radí sám: přečíst si specifikace u výrobce telefonu. Že tam ty údaje nemusí být vůbec, ukazuje právě Oppo.

Nástupce se blíží. Podle GSMAreny z 30. června 2026 ohlásil Qualcomm Snapdragon Summit 2026 na 22. až 24. září na havajském Maui; nový vrcholný čip se tam čeká, ohlášený ale zatím není. Kdy má vyjít levnější verze dnešní generace, úniky neupřesňují; mluví jen o letošku.

Zdroje: produktová stránka Snapdragonu 8 Elite Gen 5, stránka Oppo Find N6, tisková zpráva Samsungu z 22. července 2026, SamMobile, GSMArena o představení čipu, GSMArena o chystané verzi, Android Authority, Gizchina, Notebookcheck a GSMArena o termínu Snapdragon Summitu.

Záloha Androidu zvládala kontakty, historii hovorů, zprávy, nastavení a přes Google Fotky i snímky a videa. Soubory ležící přímo v telefonu do ní nepatřily. Stažené PDF, příloha z e-mailu, sken občanky nebo jízdenka z prohlížeče se do zálohy nedostaly, takže o ně majitel ztraceného telefonu přišel spolu s ním.

Od konce července se to mění. V nastavení Androidu přibyla mezi typy dat položka Dokumenty a Google ji začal rozesílat se stabilní verzí služeb Google Play 26.26. Server 9to5Google o tom napsal 30. července, Android Police a Android Authority druhý den, každý na svých zařízeních.

Kam se soubory uloží

Na Google Disku vznikne složka Android backups. V ní je podsložka pojmenovaná po telefonu, takže víc zařízení pod jedním účtem se nemíchá dohromady, a uvnitř většina lidí uvidí složku Download, případně vedle ní Quick Share. Názvy jsou z anglického rozhraní.

Zálohuje se v noci, ručně jde spustit tlačítkem Zálohovat nyní. Položka Dokumenty sedí v nabídce mezi Fotkami a videi a Ostatními daty zařízení; na Pixelech k ní vede cesta Nastavení → Účty a záloha → Záloha Google.

Co Google slibuje přímo v telefonu

Vysvětlující text u nové položky je zatím jediné, co k funkci Google napsal. V překladu z angličtiny říká, že podporované typy souborů zahrnují .DOC, .PPT, .XLS, .PDF „a všechny další dokumenty uložené v tomto zařízení“, že „změny provedené v těchto dokumentech na jednom místě se nepromítnou na ostatní“ a že dokumenty jsou šifrované cestou mezi zařízením, službami Google a datovými centry.

Poslední věta je ta důležitá: není to synchronizace. Do Disku se uloží kopie souboru z doby zálohy. Kdo dokument v telefonu přepíše, má v Disku pořád tu starou verzi, a kdo ho přepíše v Disku, nezmění tím nic v telefonu. Vypnutí funkce navíc podle téhož textu předchozí zálohu z Disku nesmaže.

Vybrat jednu složku nejde

Android Police upozorňuje na omezení, které se v popisu funkce neobjevuje: zálohují se všechny místní dokumenty. Ukázat na jedinou složku nebo naopak něco vyloučit nelze. Kdo má ve složce Download nasypaných pár set souborů od loňska, pošle na Disk všechny.

V nápovědě Googlu k zálohování dat na Androidu se položka Dokumenty 31. července ještě neobjevila – anglické znění stránky ji nezná a vyjmenovává zálohu jen po starém. Jestli funkce dorazila i na konkrétní telefon, se tedy pozná v jeho nastavení, ne v dokumentaci.

Záloha nově ubírá z patnácti gigabajtů

Načasování stojí za pozornost. Do 7. července se do kvóty účtu počítaly jen snímky a videa v Google Fotkách a média z MMS. Od té doby se do ní počítají všechny typy dat, které se v nastavení zálohy objeví – tedy i text SMS, historie hovorů a nastavení zařízení. Google k tomu uvedl, že záloha tím naroste v průměru asi o 40 MB, a rozeslal uživatelům e-mail s předmětem o nových pravidlech a ovládacích prvcích zálohy; stávajícím účtům dal 45 dní.

Nová položka Dokumenty spadá pod totéž pravidlo. Zatímco u SMS a nastavení mluví Google o desítkách megabajtů, u složky Download může jít o gigabajty – a bezplatné úložiště Google účtu má 15 GB, ve kterých se tísní i Gmail a Fotky. Jako protiváhu Google zároveň nasadil přepínače pro jednotlivé druhy dat a ovládání záloh po aplikacích.

Funkce se chystala od února

Hotovo to nebylo přes noc. Poznámky k vydání služeb Google Play 26.05 a 26.06 z 9. a 16. února slibovaly, že „s novou funkcí zálohy místních souborů si můžete automaticky ukládat stažené dokumenty na Google Disk, takže jsou v bezpečí a dostupné z kteréhokoli vašeho zařízení“ – na to upozornil německý server Heise, kterému se tehdy položka v telefonu ještě nezobrazila. V beta verzi služeb se objevila začátkem července a do stabilní se dostala až teď.

Komu to pomůže

Podle nás je to opožděná záplata na díru, kterou měl Android otevřenou od začátku. iPhone na soubory míří dvěma cestami: co leží v iCloud Drivu, se průběžně synchronizuje, a co se nesynchronizuje, spadne do zálohy iCloudu. Android nabízel jen ruční nahrání do Disku. Že se zpoždění dohnalo zrovna ve chvíli, kdy se zálohy začaly počítat do kvóty, je pro Google výhodné – nová funkce je nejrychlejší cesta, jak se do bezplatných 15 GB nevejít.

Zdroje: 9to5Google o rozeslání funkce a o změně pravidel úložiště, Android Police, Android Authority, Heise o únorových poznámkách k vydání a nápověda Googlu k zálohování Androidu.

Nejnovější vydaná verze Androidu je sedmnáctka. Google ji uvolnil 16. června 2026 s úrovní rozhraní API 37 a hned ji začal rozesílat na telefony Pixel; na ostatní zařízení má podle oznámení docházet v průběhu roku 2026. Přehled níž stojí na dokumentaci a dvou blozích Googlu, ne na přetiscích: u systémových aktualizací se snadno smíchá to, co v telefonu je, s tím, co bylo jen ohlášeno.

Bubliny: každá aplikace se dá přišpendlit nad ostatní

Do čela oznámení postavil Google funkci Bubbles. Dlouhé podržení ikony aplikace z ní udělá bublinu, která se vznáší nad ostatními aplikacemi. Na velkých displejích se bubliny odkládají do vyhrazeného pruhu dole, kterému Google říká bubble bar. Jde o telefony, skládačky i tablety.

Vývojářský blog přidává druhou půlku téhož nápadu: klasický obraz v obraze se dá jen sledovat, kdežto v prostředí s pracovní plochou zůstává připnuté okno plně ovladatelné a drží se nad vším ostatním.

Třetí přírůstek do multitaskingu má dvě jména. Blog pro vývojáře mu říká Continue On: na tabletu se v pruhu úloh nabídne aplikace, kterou má člověk otevřenou na telefonu. Dokumentace totéž rozhraní jmenuje Handoff a popisuje jako funkci, která do Androidu 17 teprve míří.

Aplikace dostaly strop na paměť

Google píše, že Android 17 zavádí limity paměti aplikací, aby žádná nespotřebovala příliš mnoho operační paměti; slibuje si od toho svižnější chod a delší výdrž. Dokumentace to popisuje tvrději: limit se odvozuje od celkové paměti zařízení a systém proces po jeho překročení rovnou ukončí. Pro majitele telefonu to znamená obojí. Aplikace, která si dosud brala, co chtěla, ho přestane zpomalovat, a taky se mu může nečekaně zavřít.

Vedle toho se změnily dvě věci, které nikde nejsou vidět, ale poznat jsou na plynulosti. Automatický úklid paměti v běhovém prostředí ART, anglicky garbage collector, je nově generační: odděluje krátkodobé objekty od dlouhodobých a ty krátkodobé sbírá častěji a levněji. Podle Googlu tím klesá zátěž procesoru, spotřeba i sekání rozhraní. A fronta zpráv, přes kterou Android rozděluje práci uvnitř aplikace, je pro aplikace cílené na API 37 přepsaná bez zámků, což má ubrat zahozené snímky a zkrátit spouštění. Vylepšení ART přitom nejsou vázaná jen na sedmnáctku: podle Googlu míří přes aktualizace systémových součástí z Google Play i na zařízení s Androidem 12 a novějším, kterých je přes miliardu.

Soukromí: poloha na jedno použití, kontakty po jednom

Přesnou polohu jde nově povolit jednorázově: aplikace vykreslí systémové tlačítko a přístup platí jen pro aktuální relaci, trvalé oprávnění se nepřiděluje. Poznámky k vydání uvádějí ještě indikátory polohy ve stavovém řádku.

Podobně se změnil přístup ke kontaktům. Místo oprávnění, které aplikaci otevře celý adresář, nabízí systém vlastní výběr: člověk označí konkrétní osoby a konkrétní pole, třeba jen telefonní číslo, a aplikace dostane jen to. Umí i přepínání mezi soukromým a pracovním profilem.

Třetí drobnost se týká jednorázových hesel ze zpráv SMS. Ochrana, kterou Android dosud uplatňoval na formáty WebOTP a SMS Retriever, se nově vztahuje i na obyčejnou textovku s kódem. Většina aplikací cílených na API 37 ji uvidí až tři hodiny po doručení; do té doby jim systém zadrží oznámení o příchozí zprávě a filtruje dotazy do databáze. Výjimku má podle dokumentace výchozí asistenční aplikace na SMS a aplikace spárovaných zařízení. Při psaní hesla na fyzické klávesnici už systém naposledy zadaný znak neukazuje a většina aplikací ztratila přístup ke koncově šifrovaným zprávám.

Bezpečnost: ztracený telefon a méně pokusů o PIN

Ve službě Find Hub přibyla rozšířená volba „Mark as lost“, která ztracený telefon zamkne přes biometriku majitele. Google zároveň snížil počet pokusů, kolikrát smí někdo hádat PIN, a prodloužil čekání mezi neúspěšnými pokusy. Kolik pokusů zbylo ani jak dlouho se čeká, oznámení neuvádí a jinde se to dohledat nedalo.

Hlouběji v systému přibyla postkvantová kryptografie. Instalační balíčky se dají podepsat novým hybridním schématem, které páruje klasický klíč, tedy RSA nebo EC, s klíčem algoritmu ML-DSA. Smysl je odložený: ML-DSA podepisuje, nešifruje, takže nechrání obsah telefonu; má zajistit, aby se podpis aplikace nedal padělat ani na kvantovém počítači, až nějaký bude. Vývojář si k tomu musí vyrobit nový klasický klíč, dosavadní se spárovat nedá. Certificate Transparency, tedy veřejná evidence vydaných certifikátů, je u aplikací cílených na API 37 nově zapnutá ve výchozím stavu; v Androidu 16 se k ní aplikace musely přihlásit samy.

Co Google ohlásil, ale ještě nevydal

V témž oznámení, kde firma popisuje hotové věci, jsou dvě, které výslovně odsouvá. Herní režim pro skládací telefony je podle textu v Androidu 17 zapnutý, ale dostupný má být „v příštích měsících“. A Gemini Intelligence mají „vybraná pokročilá zařízení“ dostat později v létě, tedy až po vydání systému.

Zbytek závěrečného výčtu – skrytí názvů aplikací na ploše, rodičovská kontrola na všech zařízeních s Androidem, samostatná hlasitost asistenta a víc možností u tmavého režimu – žádnou budoucí formulaci nemá; Google o něm píše jako o tom, co v systému je. Totéž Screen Reactions: na pár klepnutí se dá nahrát sebe předním fotoaparátem a k tomu obsah displeje.

Čtvrtletní aktualizace je pořád v betě

Android se dnes nevydává jednou za rok; vedle velkého vydání běží čtvrtletní aktualizace. U té první stojí za to napsat stav natvrdo. Android 17 QPR1 začal 22. dubna 2026 první betou, 1. července vyšla Beta 6 a s ní stabilita platformy, tedy uzamčení vývojářského rozhraní. Poslední zapsaná je Beta 7 z 15. července 2026. Datum stabilního vydání poznámky neuvádějí vůbec.

Souběžně už běží beta další čtvrtletní aktualizace: stránka QPR2 nese datum poslední úpravy 20. července 2026 a hlásí Betu 1. Ani jedna tedy zatím nedorazila do běžných telefonů.

Změna, kterou na telefonu nikdo nepozná, na tabletu ano

Poslední věc se netýká systému, ale aplikací. Ty cílené na Android 17 už na velkých displejích, tedy tam, kde nejmenší šířka displeje dosáhne 600 dp, nesmějí odmítnout změnu velikosti okna ani otáčení; systém taková omezení prostě ignoruje. Samotné pravidlo zavedl už Android 16, jenže z něj šlo vystoupit; sedmnáctka tu možnost ruší. Výjimku mají hry, které se poznají podle kategorie v Google Play. Na telefonu se tím nemění nic. Na tabletu a rozložené skládačce ztratily aplikace, které se dosud tvrdošíjně držely na výšku, na to nárok.

Zdroje: oznámení Androidu 17 na blogu Googlu, blog pro vývojáře, přehled změn chování, podrobné změny chování, seznam nových funkcí, poznámky k vydání Androidu 17 a poznámky k betám QPR1.

Kdo chtěl mít ve svém telefonu práva správce, léta odemykal zavaděč. Samsung tuhle cestu v One UI 8 zavřel – v USA ji zavřel už dávno předtím. V polovině července vyšla aplikace, která práva správce získá jinak: bezpečnostní chybou v jádře Linuxu.

Modul do běžícího jádra

Nástroj se jmenuje Root My Galaxy, vydal ho vývojář vystupující jako BuSung a leží na GitHubu pod licencí Apache 2.0. První vydání je z 18. července 2026, zatím poslední verze 0.2.3 z 19. července a její soubory mají ke 30. červenci přes 2 600 stažení.

Je to instalátor KernelSU, tedy nadstavby, která vybraným aplikacím půjčí práva správce. Obvykle se zapéká do jaderného obrazu, a na to je potřeba odemčený zavaděč. Root My Galaxy místo toho chybu v jádře zneužije, práva si vezme a modul do jádra nahraje až za běhu – autor tomu říká late-load. Zavaděč proto zůstane zamčený. Cena za to je jednoduchá: root skončí s vypnutím telefonu a po restartu se musí nahrát znovu.

Server Android Authority k tomu uvádí, že se nepřepálí pojistka Knox, kterou Samsung při odemčení zavaděče spaluje, a že po zásahu dál fungují Secure Folder, Samsung Wallet i kontrola Play Integrity, kterou aplikace používají k ověření, že zařízení není upravené. Sami jsme to nezkoušeli.

Tři firmwary, ne tři telefony

Seznam, který si aplikace stahuje, má tři položky: korejský Galaxy S25 Ultra (SM-S938N), čínský S25 Ultra (SM-S9380) a americký Galaxy S24 Ultra (SM-S928U), u kterého dokumentace uvádí Snapdragon 8 Gen 3.

Podstatné je slovo firmware. Aplikace porovnává přesnou verzi jádra z uname -r a celý řetězec z /proc/version, k tomu označení sestavení, verzi SDK, architekturu a velikost stránky paměti. Dokumentace to říká natvrdo: jsou to přesné firmwarové profily a stejný model s jiným sestavením není totéž, musí se portovat zvlášť. Kdo má týž telefon s jinou aktualizací, nepochodí.

V repozitáři s payloady leží moduly i pro Galaxy S24 FE, evropský Galaxy S24 s Exynosem 2400 a Galaxy A15. Autor u nich píše, že prošly jen kontrolou sestavení a na zařízení je netestoval. V seznamu, ze kterého si aplikace bere data, nejsou.

Chyba, o kterou jde

Za rootem stojí CVE-2026-43499, chyba ve správě prioritních zámků v jádře Linuxu. Zveřejněna byla 21. května 2026, závažnost má podle stupnice CVSS 7,8 z 10 a zneužít ji jde jen lokálně, tedy z kódu, který na telefonu už běží. Repozitář uvádí, že exploit pracuje v doméně aplikace – obyčejná aplikace tedy stačí.

Podle popisu od správců jádra sahala funkce remove_waiter() na aktuální proces místo na ten, který na zámek opravdu čeká. Z toho plynula operace bez drženého zámku a ukazatel, který zůstal viset na uvolněné paměti. Je to učebnicový use-after-free, tedy třída chyby, ze které se dá vystavět převzetí kontroly nad jádrem.

Opravená je v jádrech 6.6.140, 6.1.175 a v odpovídajících verzích ostatních řad. Firmwary ze seznamu mají jádro 6.6.98 a 6.1.145 a jejich jádra byla podle časového razítka sestavena v první polovině června 2026. Číslo chyby neuvádí červnový bezpečnostní bulletin Androidu, červencový neuvádí žádnou a chybí i v seznamu záplat, které Samsung vypsal u své červencové aktualizace SMR Jul-2026.

Nástroj, který si sám vypnul ověřování podpisů

Poznámka k verzi 0.2.3 zní celá takhle: „Removed payload manifest signature verification to simplify community contributions.“ Tedy: ověřování podpisu u stahovaných souborů pryč, aby se komunitě snáz přispívalo. Dokumentace to potvrzuje – kontrolní součty jednotlivých souborů ani podpisy manifestu do současné verze formátu nepatří.

Aplikace si přitom z GitHubu stahuje jak binárku exploitu, tak KernelSU, a pouští je s cílem dostat se do jádra. Naše hodnocení: u nástroje, který dělá zrovna tohle, je vypnuté ověřování podpisu draho zaplacené pohodlí. Kdo repozitář nesleduje commit po commitu, nemá jak poznat, že se stažený soubor mezitím změnil.

Když výrobce odemykání nabízel sám

Cesta k právům správce nevedla přes bezpečnostní chybu vždycky. V roce 2011 nabízelo HTC na svém webu HTCdev oficiální odemčení zavaděče, tedy s vědomím výrobce. The Verge tehdy napsal, že se nabídka na konci roku rozšířila na všechny telefony uvedené po září 2011, a připomněl, že generální ředitel Peter Chou původně slíbil zamykání zavaděčů zrušit úplně; odemykací nástroj byl až kompromis.

HTCdev běží dodnes a v seznamu podporovaných zařízení je pořád i HTC 10. Stojí na něm ale i věta, která celý příběh uzavírá: modely vydané po červnu 2018 podporované nejsou. HTC tedy modely po červnu 2018 nepodporuje a Samsung možnost odemčení odstranil v One UI 8 – mezi obojím je sedm let.

Co si majitel vybere

Chyba, která root umožňuje, je ta samá chyba, kterou by na telefonu použil útočník. Jakmile na telefon dorazí jiné sestavení, přestane pro něj nástroj platit – profily jsou vázané na přesnou verzi. Majitel telefonu s jedním ze tří podporovaných firmwarů si tak vybírá mezi rootem a aktualizací. Obojí naráz nejde. Ze druhé strany se přitom utahuje dál: Google začne od 30. září a nejdřív ve čtyřech zemích ověřovat vývojáře, jejichž aplikace se instalují mimo Obchod Play.

Zdroje

• GitHub: Root My Galaxy
• GitHub: Root My Galaxy Payloads (profily, exploit a moduly KernelSU)
• CVE-2026-43499
• Android Security Bulletin — June 2026
• Android Security Bulletin — July 2026
• Samsung Mobile Security: Security Updates (SMR Jul-2026)
• Android Authority: This new app lets you root your Galaxy flagship without tripping Knox or unlocking the bootloader
• SamMobile: Say goodbye to your custom ROMs as One UI 8 kills bootloader unlock
• The Verge: HTC offers bootloader unlocking for all phones launched after September, 2011
• HTCdev: Unlock Bootloader

Bulletin má datum 6. července 2026 a dvě obvyklé úrovně záplat, 2026-07-01 a 2026-07-05. Místo tabulek s čísly CVE v něm stojí jediná věta: „There are no security vulnerabilities in this bulletin.“ Tedy že v tomhle bulletinu žádné bezpečnostní zranitelnosti nejsou.

O den později vyšel Pixel Update Bulletin za červenec a v bezpečnostní části říká totéž: „There are no security patches in the July 2026 Pixel Update Bulletin.“ Funkční opravy pro Pixely existují a Google na ně odkazuje do svého fóra, bezpečnostní ne. Úroveň záplat 2026-07-05 podle bulletinu pokrývá „all issues in this bulletin and all issues in the July 2026 Android Security Bulletin“ – a obojí je prázdné.

Duben čtyři, květen jedna, červen přes sto

Kdo si projde bulletiny letošního roku, narazí na hodně nepravidelný rytmus. Dubnový, vydaný 6. dubna a doplněný 8. dubna, vyjmenovává čtyři zranitelnosti: jednu kritickou ve Frameworku, která podle popisu vede k místnímu odepření služby, a tři vážné ve StrongBoxu, tedy v hardwarovém trezoru na šifrovací klíče.

Květnový bulletin ze 4. května má jedinou položku, CVE-2026-0073. Je to kritická chyba v komponentě System, konkrétně v adbd – procesu, který na telefonu obsluhuje ladicí spojení s počítačem. Bulletin ji popisuje jako „remote (proximal/adjacent) code execution as the shell user with no additional execution privileges needed“, tedy jako spuštění cizího kódu ze vzdálenosti nebo z blízkého okolí pod účtem shell, bez potřeby dalších oprávnění.

Červnový bulletin je jiný živočich. Vyšel 1. června, doplnil se 3. června a jeho tabulky obsahují přes sto různých čísel CVE. Vedle Frameworku a Systemu jsou v nich i jádro a čipové sady MediaTeku, Unisocu, Qualcommu a Imagination Technologies. Nejzávažnější je podle bulletinu kritická chyba ve Frameworku vedoucí ke „remote escalation of privilege with no additional execution privileges needed“ – tedy ke vzdálenému získání vyšších oprávnění.

Proč to tak vypadá

Vysvětlení popsal loni v září Mishaal Rahman na serveru Android Authority. Google podle něj přešel na způsob vydávání, kterému se říká Risk-Based Update System, tedy vydávání podle míry rizika. Do měsíčních bulletinů jdou jen chyby s vysokým rizikem: takové, které už někdo zneužívá, nebo které do sebe zapadají v řetězci útoku. Zbytek se sbírá a vydává čtvrtletně. Rahman u toho píše, že podstatně větší budou bulletiny za březen, červen, září a prosinec.

Sedí to na to, co bylo vidět loni. Červenec 2025 byl podle téhož článku vůbec první bulletin, který neuvedl ani jednu zranitelnost – ze sto dvaceti bulletinů, které do té doby vyšly. Zářijový jich měl 119.

Google změnu veřejně neoznámil

Podstatnou změnu ve vydávání záplat tedy popsal někdo jiný než ten, kdo ji udělal. Android Authority výslovně píše, že Google přechod veřejně neoznámil a že se redakce opírá o několik nezávislých zdrojů, které jej potvrdily. Ověřit se to dá i dnes: přehledová stránka bulletinů na source.android.com pořád uvádí jen to, že bulletiny vycházejí první pondělí v měsíci, a když první pondělí připadne na svátek, tak následující pracovní den. O čtvrtletním sbírání drobných oprav ani o tom, že některý měsíc může vyjít prázdný, tam není nic.

Co z toho plyne pro majitele telefonu

Samotné datum neřekne, kolik oprav proti minulé úrovni přibylo. Když telefon ukáže úroveň záplat 2026-07-05 místo 2026-06-05, znamená to podle červencového bulletinu, že ze samotného Androidu nepřibyla ani jedna oprava. To je můj závěr z toho, co v bulletinu stojí, ne věta ze zdroje – ale plyne z něj přímo, protože bulletin žádnou položku neobsahuje.

Výrobci telefonů přesto záplatují dál, protože mají vlastní chyby. Samsung ve svém červencovém balíku uvádí šestnáct položek SVE, tedy zranitelností, které našel a opravil sám. Vedle nich hlásí i opravy CVE z Androidu, jenže z jakého měsíce pocházejí, jeho stránka neříká; úvodní věta nad seznamem je obecná a měsíc v ní patří k samotnému balíku, ne k bulletinu. Když červencový bulletin nic neobsahuje, jsou to zřejmě opravy ze starších vydání, která Samsung teprve teď rozesílá. Na té stránce to ale nepíše.

Komu se to nelíbí

Výrobcům má změna podle Android Authority usnadnit práci: většina se může soustředit na větší čtvrtletní vydání a mezi nimi řešit jen to naléhavé. Kdo potřebuje záplatovat každý měsíc kvůli nějakému předpisu, může dál.

Projekt GrapheneOS, který na Androidu staví vlastní zabezpečený systém, má proti tomu dvě námitky. Delší prodleva mezi opravou chyby a jejím vydáním podle něj dává útočníkům víc času, aby narazili na uniklé podrobnosti. A druhá: Google podle GrapheneOS už nezveřejňuje zdrojový kód měsíčních bezpečnostních aktualizací, jen těch čtvrtletních. Kdo si Android upravuje po svém, tedy buď opravu převezme hned, nebo počká na čtvrtletní vydání.

Zbývá z toho jedna praktická potíž. Červencový bulletin nepřidal proti červnovému ani jednu zranitelnost, kdežto červnový proti květnovému přes sto. Vlastní opravy výrobce k tomu přibýt můžou, v bulletinu Googlu ale nejsou. Dvě data o měsíc od sebe tedy můžou znamenat propastný rozdíl, nebo skoro žádný, a ze samotného čísla se to nepozná. Kdo chce vědět, co jeho úroveň záplat pokrývá, musí otevřít bulletin za příslušný měsíc a k tomu přehled oprav svého výrobce. Jiná zkratka nezbyla – a s přehledem novinek v Androidu 17 to nesouvisí, bezpečnostní záplaty chodí mimo verze systému.

Zdroje: bulletiny Androidu za červenec, červen, květen a duben, Pixel Update Bulletin za červenec, přehled bulletinů na source.android.com, Android Authority a přehled záplat Samsungu.

Divize Device Solutions, která vyrábí čipy a paměti, měla 127,5 bilionu wonů výnosů a 89,2 bilionu wonů operačního zisku. Paměťové oddělení v ní podle firmy dosáhlo rekordu ve výnosech i v zisku, protože ceny pamětí dál rostou a Samsung zaměřil omezenou kapacitu především na serverové produkty.

Telefony na tom vydělaly méně než nic

Jednotky MX a Networks, tedy telefony, tablety, hodinky a k tomu síťové vybavení, vykázaly 33,2 bilionu wonů výnosů a operační ztrátu 0,7 bilionu wonů. Tisková zpráva k tomu píše, že výnosy proti loňsku vzrostly díky prodejům řady Galaxy S26 a slušnému tempu řady A, ale zisk klesl kvůli zvýšeným cenám součástek v celém odvětví.

Kolik z té ztráty patří samotným telefonům, se z výsledků vyčíst nedá, protože Samsung vykazuje MX a síťové vybavení dohromady. Jedno vodítko zpráva dává: síťové oddělení si zisk proti předchozímu čtvrtletí i proti loňsku zlepšilo. Že jsou hlavní příčinou ztráty telefony, tvrdí server 9to5Google; ze zveřejněných čísel to spočítat nejde. Servery SamMobile a 9to5Google shodně uvádějí, že jde o první ztrátu mobilní divize v historii; sám Samsung to netvrdí a jednotka MX je od prosince 2021 součástí divize DX, do které firma svou spotřební část sloučila.

Celá divize DX, do které kromě telefonů patří i televize a spotřebiče, skončila se ztrátou okolo 0,8 bilionu wonů. Televizní a spotřebičové oddělení mělo 14,5 bilionu wonů výnosů a podle firmy mírnou provozní ztrátu.

Ceny pamětí do telefonů letí vzhůru za serverovými

Příčinu popsala analytická společnost TrendForce už v květnu. Podle jejího odhadu vyskočila průměrná prodejní cena pamětí LPDDR4X v druhém čtvrtletí o 70 až 75 procent proti čtvrtletí předchozímu a u novějších LPDDR5X o 78 až 83 procent. To jsou paměti do telefonů, ne do serverů, jenže dělí se s nimi o tutéž omezenou kapacitu, kterou Samsung podle svého vyjádření posílá přednostně na serverové produkty. Mobilní zákazník tak stojí ve frontě za datovými centry.

Samsung to na konferenci s analytiky potvrdil čísly o vlastní kapacitě: 60 až 70 procent jí chce vázat dlouhodobými kontrakty a víceleté smlouvy podle svých slov už podepisuje s velkými zákazníky z datových center. Ve výhledu na druhé pololetí přitom firma píše, že poptávka po pamětech do telefonů a počítačů částečně slábne, a přesto bude pamětí na trhu málo.

Co z toho pozná zákazník v prodejně

Podle TrendForce se výrobci telefonů brání dvěma způsoby. První je vidět v katalogu, protože ubírají paměť: ve vyšší třídě se hlavní konfigurací stává 12 GB a podíl šestnáctigigabajtových modelů klesá, střední třída se vrací k 8 GB a vstupní modely se drží kolem 4 GB. A snižují počet vyrobených telefonů. Průměrná kapacita paměti v telefonu má letos přesto stoupnout na 8,5 GB, tedy o desetinu – a podle TrendForce i navzdory tomu, že z trhu mizí modely se dvěma a třemi gigabajty a výroba nejslabších konfigurací klesá.

Samsung sám v přehledu pro analytiky uvedl, že za celý rok počítá s poklesem počtu prodaných telefonů, ale s vyšší průměrnou cenou a vyšší hodnotou prodejů. Ve stejném výhledu ovšem dodává, že se chce opřít o dražší modely, skládačky a funkce s umělou inteligencí, takže vyšší průměr nemusí znamenat jen zdražení téhož telefonu. Kolik přesně přidá cena pamětí k ceníku konkrétního modelu, firma neuvádí, takže konkrétní částku v korunách z těchto zdrojů nikdo nespočítá. Kdo si chce srovnat, kam se ceny vlajkových lodí za těch pár let posunuly, najde přepočet v našem srovnání ceny prvního iPhonu a dnešní řady.

Podle Samsungu nepoleví ani v roce 2028

Finanční ředitel Soon-Chul Park na konferenci řekl, že omezené dodávky mají trvat. „Omezení dodávek budou v roce 2027 ještě tvrdší než v roce 2026, což potvrzuje náš názor, že nedostatek přetrvá po celý rok 2028,“ uvedl v překladu z anglického přepisu konference. Firma to opírá o dobu, kterou zabere postavit novou továrnu: od stavby k reálné výrobě křemíkových plátků podle jejího vyjádření uplyne víc než tři roky, takže významné navýšení kapacity nelze v tomto období očekávat. Nenaplněná poptávka z letoška se navíc podle Samsungu přenese do příštího roku a dodávky ještě utáhne.

Váhu tomu dává postavení firmy. Samsung, SK hynix a Micron dohromady dodávají podle serveru Android Authority skoro tři čtvrtiny světové produkce pamětí RAM, takže když jeden ze tří říká, že do roku 2028 zásadní úlevu nevidí, nemá to kdo vyvrátit prostým navýšením výroby.

Josh Gilbert, hlavní analytik eToro pro asijsko-pacifický region, to pro CNBC shrnul tak, že síla paměťového podnikání Samsungu je pozoruhodná, ale stejně tak i jeho závislost na něm; CNBC k tomu dodává, že mobilní a síťové podnikání spadlo do ztráty 700 miliard wonů právě pod tlakem cen součástek, které živí boom v polovodičích. Naše hodnocení: pro majitele telefonu je z toho jediný praktický závěr, a to že nejbližší dva roky nebudou na nákup nového přístroje s velkou pamětí dobrá doba.

Zdroje: tisková zpráva Samsung Electronics Announces Second Quarter 2026 Results a Samsung Electronics Officially Names Merged SET Division As the DX Division, přepis konference s analytiky na Investing.com, zpráva TrendForce o cenách mobilních pamětí, CNBC, Android Authority, SamMobile a 9to5Google.

Qualcomm zveřejnil 29. července výsledky za třetí čtvrtletí fiskálního roku 2026, které mu skončilo 28. června. Zajímavější než čísla je v tiskové zprávě jeden odstavec ve výhledu. Firma v něm píše, že polovodičový průmysl zdražuje napříč vstupy a že ona sama podniká konkrétní kroky, aby vyšší vstupní náklady promítla do cen svých produktů.

Dvouciferné procento a smlouvy, které to zdrží

Tisková zpráva jmenuje, co zdražilo: výroba křemíkových plátků, montáž, testování, pokročilé pouzdření, paměti a další materiály. Kolik si Qualcomm připlatit řekne a odkdy, v ní ale není.

Obojí padlo jinde. Generální ředitel Cristiano Amon řekl agentuře Reuters, že ceny půjdou nahoru od 1. září a že firma bude jednat se zákazníkem po zákazníkovi. „Jen posíláme dál velké zvýšení nákladů, které máme,“ citovala ho agentura.

Rozsah upřesnil finanční ředitel Akash Palkhiwala na výsledkové konferenci, když se ho na to zeptal analytik J. P. Morganu. Zdražení je podle něj plošné napříč koncovými trhy, tedy nejen u telefonů, a jeho měřítko je dvouciferné. Naráz se to neprojeví: kde platí smlouva nebo se čeká na nový produktový cyklus, přijde zdražení až s ním.

Tržby z čipů do telefonů klesly o pětinu

Divize QCT, která čipy prodává, utržila za telefony 5,1 miliardy dolarů proti 6,3 miliardy před rokem. To je pokles o 20 procent a je to jediná ze tří jejích řad, která šla dolů: automobilová vzrostla o 61 procent na 1,6 miliardy a internet věcí o 9 procent na 1,8 miliardy.

Celkové tržby Qualcommu skončily na 9,9 miliardy dolarů, meziročně o 4 procenta níž, a zisk na akcii podle amerických účetních pravidel na 1,87 dolaru, tedy o 23 procent níž. Pro čtvrté čtvrtletí firma čeká tržby mezi 9,7 a 10,5 miliardy dolarů. Akcie po zveřejnění klesly v poobchodním čase o víc než 4 procenta.

Obvyklé pásmo hrubé marže divize QCT je podle Palkhiwaly 48 až 50 procent a firma se do něj chce zdražením vrátit. Právě v tom je jádro celé cenové akce: náklady vyskočily dřív, než na ně stihly zareagovat ceníky.

Proč se to týká i toho, kdo si kupuje telefon

Palkhiwala popsal jeden důsledek, který je z prodejny vidět. V prémiové třídě má Qualcomm víc čipů vedle sebe a výrobci telefonů si podle něj vybírají, který z nich použijí – a sahají přitom i po předchozí generaci. Reakce to je na to, jak zdražily paměti. Že se pod jedním marketingovým názvem čipu skrývá víc různých verzí, přitom platilo už předtím.

Sám Amon k tomu na konferenci dodal věc, kterou by od dodavatele čipů čekal málokdo: i dvouciferné zdražení čipu je podle něj malé proti tomu, o kolik v kusovníku telefonu vyskočily ceny pamětí. Propad trhu přičítá jim, ne cenám vlastních čipů, a u objemů v prémiové třídě žádnou zásadní změnu nečeká. Podle nás je to zároveň nejpohodlnější vysvětlení, jaké mohl použít; z výsledků se ověřit nedá.

Z příštího iPhonu ubude Qualcommu víc, než čekal

Druhá špatná zpráva se týká Applu. Qualcomm čeká, že pokles tržeb z produktů Applu se zrychlí už ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí a že jeho podíl na součástkách v nadcházejícím iPhonu bude výrazně nižší než dřívější odhad 20 procent. Důvod, který Amon uvedl Reuters, zní nečekaně: „Je to dostupnost dodávek.“ Tedy ne že by Apple Qualcomm vytlačil vlastním modemem rychleji, než se čekalo, ale že Qualcomm nemá z čeho dodat.

Do fiskálního roku 2027 má podle Palkhiwaly růst mimo telefony pokrýt celý výpadek tržeb od Applu. Většina prodaných čipů má tou dobou mířit jinam než do smartphonů.

Otevřené zůstává to, co uvidí kupující. Zdražení čipů začne 1. září, ale mezi ním a cenovkou v obchodě stojí smlouvy, produktové cykly a rozhodnutí výrobce, jestli si vyšší cenu vezme z marže. Podzimní vlny novinek to nejspíš minou; jaro už ne.

Zdroje: tisková zpráva Qualcommu k výsledkům třetího čtvrtletí fiskálního roku 2026 (29. července), přepis výsledkové konference z téhož dne a zpráva agentury Reuters včetně rozhovoru s Cristianem Amonem; ta je odkázaná v přetisku, protože web agentury automatickým nástrojům neodpovídá. Citace jsou přeložené z angličtiny.

Telefon, který se nedostane dál než na úvodní logo, je k ničemu bez ohledu na to, co všechno umí. Přesně to letos potkalo část majitelů Pixelu 4a, tedy levného telefonu, který Google uvedl 3. srpna 2020 za 349 dolarů. Oprava nakonec přišla. Jen ji Google do svých poznámek k vydání nenapsal.

Zasekne se na logu, nebo přijme kód a hned se restartuje

Porucha měla dvě podoby. Telefon se buď natrvalo zastavil na logu Google, ještě než se nahrál systém, nebo se dostal až na obrazovku pro odemčení, zadaný kód přijal a okamžitě se restartoval. A znovu, bez cesty ven. Server Android Authority to popsal tak, že se zamykací obrazovka na chvíli mihla a pak se vrátilo logo Google s kolečkem průběhu.

Nejvíc hlášení se týkalo Pixelu 4a, roztroušeně se ale objevila i u Pixelu 4 a Pixelu 4 XL. Kolik kusů bylo zasažených, neuvádí ani jeden ze zdrojů.

Kdy to začalo, se zdroje neshodnou

Android Authority napsal 25. června, že hlášení se začala objevovat na začátku června, tedy asi tři týdny předtím. Server Gadget Hacks tvrdí něco jiného: potíže podle něj přišly po aktualizacích z března, dubna a května a hlášení se objevovala nepravidelně přibližně tři měsíce. Rozpor jde na účet toho, že příčinu nikdo nepotvrdil. Že za tím stály měsíční aktualizace, naznačoval podle Gadget Hacks jen komentář v podpoře, ne oznámení Googlu.

Když o problému Android Authority psal poprvé, o opravě ani o náhradě v jeho textu nestálo nic. Google podle něj hlášení jen předal vývojovému týmu a slíbil, že doplní další informace.

Oprava, kterou Google do poznámek nenapsal

Prvního července pak Google podle Android Authority potvrdil, že oprava vyjde s červencovou aktualizací systému Google Play. Ne jako samostatná záplata mimo řadu, prostě v pořadí. Devětadvacátého července pak někteří majitelé v diskusi věnované Pixelu 4a napsali, že jejich telefony ta aktualizace spravila.

A tady je zádrhel. Google vede poznámky k vydání systémových služeb veřejně a dá se v nich listovat po týdnech. V červencových záznamech není ani boot loop, ani restartování, ani Pixel 4a, ani jmenovitá zmínka o opravě startu. Nejblíž se tomu dostává jeden řádek u služeb Google Play verze 26.29 z 27. července: správa systému, opravy chyb. Co za tím je, se z poznámek nepozná.

Že by Google byl v poznámkách obecně skoupý, přitom tvrdit nejde. U verze obchodu Play 52.3 ze 13. července stojí jmenovitě, že se rozbíhá distribuce cizích obchodů s aplikacemi podle rozhodnutí soudu, a u služeb z 20. července zase to, že se na zamykací obrazovce objeví číslo IMEI. Podrobnosti tam tedy patří, jen ne ty o poruše, která telefon vyřadila z provozu. Náš názor: kdo si chce ověřit, že opravu opravdu má, nemá čím.

Proč aktualizace vůbec dorazí na telefon bez podpory

Poslední plánovanou aktualizaci systému dostal Pixel 4a podle Android Authority v srpnu 2023, tedy tři roky po uvedení. Právě tři roky Google u tehdejších Pixelů sliboval. Že se na něj v roce 2026 pořád něco dostane, má na svědomí druhý, oddělený kanál.

Aktualizace systémových služeb rozesílá Google sám a s aktualizacemi od výrobce telefonu nebo od operátora jsou to dvě oddělené věci. Google to ve své nápovědě říká rovnou: když vypnete aktualizace systému Google, aktualizace z jiných zdrojů, tedy od výrobce nebo operátora, se tím nevypnou. Prakticky to znamená, že telefon, kterému skončila podpora systému, dál dostává změny kódu. Jestli poruchu způsobila některá z nich, ale žádný ze zdrojů netvrdí. Ve stejném měsíci Google mimochodem zveřejnil i bezpečnostní bulletin Androidu, ve kterém nebyla ani jedna zranitelnost. Ten se ovšem vydává jako dokument, tímhle kanálem nechodí.

Telefon, kterému Google už jednou ubral

Pixel 4a má s aktualizacemi zkušenost i z druhé strany. Od 8. ledna 2025 začal Google rozesílat automatickou aktualizaci na Android 13 na všechny Pixely 4a. Dostupnou kapacitu baterie a rychlost nabíjení ale podle jeho vlastní nápovědy snížila jen u kusů, které označil za zasažené; ostatní telefony jedou dál stejně.

Australský dozorový úřad ACCC k tomu 7. března 2025 vydal svolávací akci s číslem PRA2025/20412. Důvod je v ní napsaný stroze: baterie se může přehřát a přehřátá baterie může znamenat riziko požáru nebo popálení. Telefon se přitom vracet nemá, protože riziko podle úřadu zmírňuje právě ta aktualizace. Odstranit ho neslibuje ani úřad, ani Google.

O kolik kapacita klesla, se z primárních zdrojů nedozvíte. Google to na své stránce nečísluje a v úředním inzerátu ACCC to také není, ověřili jsme si to v jeho verzi z 1. dubna 2025. Server Notebookcheck čísla uvádí a odvolává se přitom na tentýž inzerát, jenže v něm nejsou. Program náhrad Google uzavřel 8. ledna 2026 a podle téže nápovědy už nabízené možnosti dostupné nejsou.

Když telefon nenaběhne

Rada, kterou Android Authority uvádí, počítá s tím, že telefon aspoň na chvíli naskočí: vypnout Wi-Fi ještě předtím, než se restartuje, a aktualizaci stáhnout přes mobilní síť. Co s telefonem, který se restartuje tak rychle, že se k nastavení nikdo nedostane, neříká žádný ze zdrojů a Google to nezveřejnil. Zbývá zákaznická podpora.

V Austrálii se podle svolávací akce prodával do konce září 2022. Téměř po šesti letech od uvedení je z něj stroj, který je v úředním dokumentu vedený kvůli riziku požáru a jehož poslední oprava startu se nedá jmenovitě dohledat jinde než v diskusi majitelů. Podle nás je to slabé i na telefon po skončení podpory: dokud na něj Google posílá kód, měl by o tom kódu i psát.

Zdroje

• Google: poznámky k vydání systémových služeb
• Google: archiv poznámek a vysvětlení, co aktualizace systému Google zahrnují
• Google: Pixel 4a Battery Performance Program
• ACCC: svolávací akce PRA2025/20412
• Android Authority: Google still has no answer for the Pixel 4a boot loop bug
• Android Authority: It's time to turn in your Pixel 4a as Google ends software support
• Android Authority: New Google Play update fixes Pixel 4a boot loop problems
• Gadget Hacks: Pixel 4a Boot Loop Fix: What the July Update Covers
• Notebookcheck: Battery capacity of Google Pixel 4a was halved to prevent battery fires
• Notebookcheck: The Pixel 4a is finally here, US$349 for the Snapdragon 730

Aplikace pro Android se dnes většinou píšou v jazyce Kotlin a souběžné operace v nich obstarávají korutiny – lehké úlohy, které umí uprostřed práce ustoupit a později pokračovat tam, kde skončily. Načítání dat ze sítě, animace, reakce na dotyk prstu: pod tím vším běží korutina. Tým Androidu 27. července popsal, proč byly pomalé a co s tím udělal kompilátor R8.

Výsledek: od verze 9.2.0 vývojářského nástroje Android Gradle Plugin zrychlí R8 běžné atomické operace dvakrát až čtyřikrát a spuštění a zrušení korutiny až dvojnásobně. Vývojář pro to nemusí udělat nic než přejít na novou verzi nástroje.

Osmdesát procent času padlo na dotaz, který mohl odpadnout

Nález přišel od týmu kolem Jetpack Compose, což je knihovna, kterou se dnes v Androidu skládá vzhled aplikací. Když se měřilo, kde se ztrácí čas, vyšlo najevo, že u prvku Modifier.clickable – tedy u obyčejného „na tohle se dá kliknout“ – spolklo osmdesát procent času vytváření a rušení vnitřních korutin.

Příčina je v knihovně kotlinx.atomicfu, kterou korutiny používají na atomické zápisy, tedy takové, co nemůže rozpůlit jiné vlákno uprostřed. Podle dokumentace projektu se atomická hodnota na Javě nahrazuje třídou AtomicXxxFieldUpdater ze standardní knihovny. Ta si ale položku hledá podle jména za běhu a pokaždé kontroluje, jestli existuje a jestli je přístupná. Každé spuštění, pozastavení, zrušení i dokončení korutiny volá aspoň jednu takovou operaci.

Kolik to dělá, ukázalo měření na telefonu Pixel 5 s rozhraním API 33. Přímá atomická reference zvládla dvojici zápisů za 50,7 nanosekundy, tatáž operace přes atomicfu potřebovala 135 nanosekund. Blog z toho počítá zpomalení přibližně 2,7krát a dodává, že běhové prostředí ART tuhle režii samo neodstraní.

Kompilátor to spočítá dopředu

R8 je nástroj, který v překladu aplikace zmenšuje a optimalizuje výsledný kód. Vidí přitom celý program naráz, takže pozná, že se ta reflexivní kontrola ptá pořád na totéž. Postup má tři kroky: k původní položce přidá číslo, které říká, kde přesně v paměti objektu hodnota leží, pak nahradí volání aktualizátoru přímým voláním do třídy sun.misc.Unsafe – a nakonec uklidí to, co zůstalo nepoužité.

Náhrada se nedělá naslepo. R8 ji provede jen tam, kde umí dokázat, že aktualizátor pochází z instrumentované položky a že typy sedí; jinde volání nechá být. Kde nemá jistotu, že hodnota není prázdná, vloží kontrolu. Jedna aplikace tak může mít část volání optimalizovanou a část ne.

Zisk se podle blogu projevil hlavně v Compose, jehož vlastní měřítka výkonu korutiny sledují. Po přechodu na novou verzi R8 v nich vyšlo dvojnásobné zlepšení u spouštění a rušení korutiny v LaunchedEffect. Číslo tedy pochází z měřítek jedné knihovny, ne z měření hotových aplikací.

Pomocná třída skončila v modulu, který na telefonu nebyl

K přístupu do sun.misc.Unsafe si R8 generuje vlastní pomocnou třídu, kterou v aplikaci sdílejí všechna optimalizovaná místa. A právě ta se stala předmětem hlášení, které do sledovače chyb dorazilo 23. července. Nepodal ho nikdo z Googlu, ale vývojář, kterému aplikace přestala fungovat po přechodu na verzi 9.3.0 zmíněného nástroje s R8 ve verzi 9.3.16.

Aplikace v hlášení má vedle základního modulu ještě jeden doinstalovatelný, který si telefon stáhne, teprve když ho uživatel potřebuje. R8 pojmenoval pomocnou třídu podle třídy, u které vznikla, a ta patřila právě do doinstalovatelného modulu. Podle hlásitele určilo právě zvolené jméno i to, kam ji kompilátor uloží. V základním balíčku ji přitom potřebovalo přes dvacet dalších tříd – a jsou to samé korutiny a zámky, od StateFlowImpl po vnitřní struktury knihovny Ktor.

Na telefonu to dopadlo tak, že aplikace nedoběhla ani do konce svého startu. Ohlásila NoClassDefFoundError, tedy že hledanou třídu nenašla. Když se stejná aplikace sestavila do jednoho spojeného balíčku, fungovala; chyba se projevila jen tam, kde si telefon stáhl samotný základ – tedy při běžné instalaci z obchodu. Hlásitel to doložil výpisem tříd z jednotlivých částí balíčku.

Oprava vznikla týž den. Autorem obou změn v repozitáři R8 je Søren Gjesse z Googlu a jejich smysl je prostý: pomocná třída pro Unsafe patří vždy do základního balíčku, ať se jmenuje po čemkoli. Vedle opravy přibyl i test, který stav znovu vyvolá, aby se nevrátil. Do hlavní vývojové větve obojí dorazilo 27. července, tedy v den, kdy vyšel blog o zrychlení.

Co z toho pozná majitel telefonu

Přímo nic – a to je na tom podstatné. Aplikace se nezrychlí tím, že si ji uživatel aktualizuje ze současné verze, ale až tehdy, když ji její autor znovu sestaví novějším nástrojem a novou verzi nahraje. U živě vyvíjené aplikace to je otázka nejbližšího vydání, u té, o kterou se nikdo nestará, se nestane nic.

Část zrychlení navíc přišla i bez R8. Blog uvádí, že po úpravách překladu za běhu v novějších verzích běhového prostředí Androidu se táž měřítka zlepšila asi o patnáct procent sama od sebe. Kdo má telefon s čerstvým systémem, kus zisku už tedy má.

Stojí za zaznamenání, že poznámky k vydání Android Gradle Pluginu 9.2.0 z letošního dubna o téhle optimalizaci nemluví ani slovem – mezi změnami v R8 popisují jen dvě jiné úpravy pravidel. Vývojář se o ní dozvěděl až z blogu o tři měsíce později. Podle nás je to škoda: změna, která přepisuje způsob práce s pamětí ve všech knihovnách postavených na atomických operacích, si zmínku v poznámkách zaslouží, i kdyby jen jednořádkovou.

Zdroje: Android Developers Blog, hlášení b/537973315, repozitář R8, kotlinx.atomicfu, poznámky k vydání AGP 9.2.0. O tom, co se v systému změnilo pro uživatele, jsme psali v článku Android 17 přinesl bubliny a strop na paměť aplikací.

Chyba, kterou majitelé Pixelů řeší od března, má konec – aspoň podle Googlu. Ve veřejném hlášení chyb, kam se od dubna sypaly stížnosti na telefon, který přes noc na nočním stolku ubyl o velký kus, přibyl na konci července zápis, že je vada opravená. V komentářích pod ním od té doby převažuje opačné tvrzení.

Procesor, kterému něco brání usnout

Hlášení, ke kterému se Google nakonec vyjádřil, nese číslo 502262230 a podal ho 14. dubna majitel Pixelu 9 Pro XL. Není to obvyklá stížnost typu „baterie mi nevydrží“ – pisatel k ní přiložil dvouhodinový záznam z nástroje dumpsys batterystats pořízený se zhaslým displejem v režimu Letadlo a v něm dvě jména, která se pak objevila i v odpovědi Googlu: gnss_ipc a kepler_spi_irq_handler.

Popis chyby zní v překladu takto: od březnové aktualizace trpí zařízení extrémním vybíjením v klidu, protože procesoru je fyzicky bráněno vstoupit do stavu Deep Doze. Deep Doze je úsporný stav, do kterého Android telefon uspí, když s ním delší dobu nikdo nepracuje. Podle hlášení uvízl modul základního pásma a satelitní navigace, v popisu označený jako exynosový, v trvalé smyčce a budil procesor Tensor G4 zhruba čtyřikrát za sekundu. Dělo se to i tehdy, když měl telefon zapnutý režim Letadlo a ručně vypnuté Wi-Fi i Bluetooth.

Za normálního stavu by podle téhož hlášení měl telefon v režimu Letadlo ubývat pomaleji než o procento za hodinu. Postup, kterým se to dá zkusit doma, je v hlášení také: zapnout Letadlo, vypnout Wi-Fi a Bluetooth, nechat telefon hodinu až dvě ležet se zhasnutým displejem a pak si vypsat probuzení příkazem dumpsys batterystats --wakeups.

Od března do července a jedno hlášení navíc

První stížnosti přišly krátce po březnovém balíku novinek pro Pixely. V dubnu už to nebyly jednotlivé případy: čtenářská anketa serveru Android Authority z 20. dubna skončila poměrem 75,9 % ku 15,2 % ve prospěch odpovědi „baterie ubývá rychleji než před aktualizací“, a to při víc než dvou tisících takových hlasů. Sám server k tomu dodal, že anketa připojená k článku o vybíjení baterie přitáhne hlavně lidi, kteří potíž mají – číslo tedy neříká, jaký podíl majitelů Pixelů je postižený.

Google chybě přidělil prioritu P1 a žádal postižené o podrobné záznamy. TechRepublic tehdy citoval jeho vyjádření, že bez hlášení o chybě nedokáže určit, která aplikace potíž způsobuje. K 23. dubnu popisoval stížnosti od Pixelu 6 až po tehdy nejnovější Pixel 10.

V červnu narazilo původní hlášení na strop počtu komentářů. Google proto 18. června založil druhé hlášení s vysvětlením, že první dosáhlo limitu a diskuse pokračuje tady. Jmenuje se „Pixel 9 Pro XL Severe Idle Drain: kepler_spi_irq_handler & gnss_ipc Suspend Aborts“ a v závorce má rozsah březen až duben 2026.

Oprava pro dvě řady, o starších se Google nezmínil

Konec července přinesl zápis, že je chyba opravená. Podle 9to5Google i Android Authority Google napsal, že oprava je součástí červencového vydání s označením CP2A.260705.006, a vyjmenoval sedm modelů: Pixel 9, 9 Pro, 9 Pro XL, 10, 10 Pro, 10 Pro XL a 10a. Majitelé Pixelu 8a a 9a mají na opravu čekat do zářijového čtvrtletního vydání.

Dvě věci v tom vyjádření chybějí. První je Pixel 7 a Pixel 8: stížnosti chodily i od nich, ale ve výčtu opravených ani čekajících nejsou a Google se k nim nevyjádřil vůbec. Druhá je samotný účinek. Podle 9to5Google se pod zápisem sešlo přes padesát komentářů a jsou to většinou námitky, že se po červencové aktualizaci nic nezměnilo. Anketa, kterou k tomu Android Authority připojil, byla v době psaní tohoto článku na 158 hlasech a opravu potvrzovala desetina z nich; platí u ní přesně tatáž výhrada jako u té dubnové.

Co se z toho dá vyčíst a co ne

Kolik telefonů vada zasáhla, se z veřejných zdrojů zjistit nedá. Google počty neuvádí, ankety měřením nejsou a počet komentářů pod hlášením vypovídá o vytrvalosti pisatelů, ne o rozšíření chyby. Doložené je tohle: technický popis a postup měření od dubna, přidělení priority P1, vyčerpaný limit komentářů v červnu a zápis o opravě z konce července.

Ověřit si to na vlastním telefonu je přitom snazší než u většiny podobných případů, protože měření je součástí hlášení. Kdo po červencové aktualizaci nechá Pixel ležet dvě hodiny v režimu Letadlo a ubude mu za tu dobu víc než dvě procenta, má argument, který se dá do hlášení připsat – a přesně o to Google celou dobu žádal.

Nápadné je, jak podobně to vypadá u jiné vady téže značky. U Pixelu 4a a jeho nekonečných restartů oprava nakonec přišla, ale v poznámkách k vydání ji Google nepojmenoval, takže se majitelé dozvěděli o nápravě od sebe navzájem. Tady je to opačně: pojmenovaná oprava je, jen se pod ní vede spor, jestli funguje. Zářijové vydání pro Pixel 8a a 9a bude druhá příležitost to poznat.

Zdroje

• Google Issue Tracker: hlášení 502262230 (Pixel 9 Pro XL, duben 2026)
• Google Issue Tracker: hlášení 525509065
• 9to5Google: Google says Pixel battery drain should be fixed in July and September updates
• Android Authority: Google says the Pixel idle battery drain bug is fixed, but users aren't convinced
• Android Authority: Survey confirms widespread Pixel battery drain issue
• TechRepublic: Google's Pixel Update Sparks 'Severe' Battery Drain Across Multiple Models
• Android Headlines: Google says the Pixel battery drain is fixed, but it doesn't seem like it