Volání přes Wi-Fi zvládne skoro každý dnešní telefon. Když je mobilní signál slabý nebo žádný, hovor se spojí přes domácí, kancelářskou nebo hotelovou síť, telefon přitom používá své číslo a na vyúčtování se hovor objeví jako každý jiný. O prázdninách se z toho stává praktická otázka: platí to i za hranicemi, kde se jinak účtuje roaming? Odpověď se u tří českých operátorů liší a nejpřesněji se čte v jejich vlastních smluvních podmínkách.

Dva operátoři, dvě opačné věty

Vodafone vydal nové Podmínky služby Wi-Fi volání s účinností od 5. srpna 2026; nahradily znění z 1. října 2020. V části o úhradě za službu stojí: „Při využití služby v zahraničí se na zákazníka nahlíží jako by Službu využíval v rámci své domácí sítě.“ Hovor z hotelové Wi-Fi v Thajsku se tak počítá stejně jako hovor z obýváku, tedy podle tarifu a ceníku pro Česko.

T-Mobile má v Obchodních podmínkách služby Wi-Fi volání, platných od 24. října 2025, ve třetím bodě větu opačnou: „Službu je možno využívat pouze na území ČR.“ Ve stejném bodě se dodává, že veškerá volání i zprávy přes Wi-Fi jsou zpoplatněny podle tarifu hlavní služby a platného ceníku.

O2 na své stránce o Wi-Fi volání ani na stránkách podpory k roamingu zahraničí nezmiňuje; popisuje jen volání bez mobilního signálu a účtování běžnou sazbou. Server Živě.cz psal 22. července, že volání přes Wi-Fi ze zahraničí jde využít jen u Vodafonu a u virtuálních operátorů v jeho síti, kdežto T-Mobile a O2 službu mimo Česko ve výchozím stavu blokují.

Účet naskočí ve chvíli, kdy Wi-Fi selže

Na tom, že hovor běží přes internet, stojí i hlavní past. Podle Živě.cz se telefon při odpojení od Wi-Fi buď přepne do místní mobilní sítě, a hovor se od té chvíle účtuje podle roamingového ceníku dané země, nebo se hovor rovnou ukončí. Kdo tomu chce předejít, musí mít zapnutý režim Letadlo a k němu jen Wi-Fi.

Druhá past je v cíli hovoru. Volání na místní číslo v zemi, kde je turista zrovna na dovolené, se přes Wi-Fi počítá jako mezinárodní hovor z Česka do zahraničí, ne jako místní hovor. A třetí past je mimo dosah operátora: některé země protokoly, přes které Wi-Fi volání běží, blokují, takže služba tam nemusí fungovat vůbec.

Na tísňovou linku se dovoláte, na informační ne

Obě znění podmínek se shodnou na tom, že tísňové volání přes Wi-Fi projde. T-Mobile píše, že služba umožňuje tísňová volání i tísňové SMS, Vodafone jmenuje linky 112, 150, 155 a 158. Vodafone k tomu ale dodává omezení, které se jinde nedočtete: asistenční a informační linky s geolokací podporované nejsou a taková volání se automaticky směrují do mobilní sítě – a když ta zrovna není dostupná, hovor se neuskuteční.

Apple v nápovědě k Wi-Fi hovorům upozorňuje na související drobnost: při zapnutí funkce si iPhone může vyžádat adresu pro potřeby záchranných služeb, protože právě z ní se při tísňovém volání bez mobilního signálu vychází.

Co k tomu musí umět telefon i router

Podmínky obou operátorů kladou na síť podobné nároky. Wi-Fi musí zvládnout aspoň 100 kb/s v obou směrech po celou dobu hovoru – Vodafone u videohovoru žádá 1 Mb/s – a nesmí mít v nastavení nic, co by službě bránilo. Vodafone navíc vyžaduje router s podporou IPsec, tedy šifrovaného tunelu, kterým hovor k operátorovi putuje.

Liší se zapnutí. U T-Mobilu si zákazník funkci povolí přímo v menu telefonu a operátor ji ve své síti aktivuje sám, bez dalšího jednání. Vodafone chce aktivaci v samoobsluze Můj Vodafone. Oba shodně vylučují použití v zařízeních, která se chovají jako GSM brány, a oba omezují službu na koncová zařízení, která k ní mají schválená.

S vypínáním starých sítí poroste váha VoLTE

Wi-Fi volání není jediná cesta, jak se dovolat mimo klasickou hlasovou síť. Vodafone na své stránce o VoLTE píše, že bez podpory VoLTE roamingu se zákazník v zemích, kde už 2G a 3G neběží, nedovolá vůbec – data a SMS mu zůstanou, hovor ne. Vypínání starých sítí přitom postupuje po celém světě a americký T-Mobile ohlásil vypnutí své sítě GSM na 3. srpna.

Vodafone si v podmínkách zároveň nechává volnou ruku: službu označuje za doplňkovou, na kterou není nárok, poskytuje ji v testovacím režimu po dobu dvanácti měsíců a vyhrazuje si právo ji kdykoli i bez uvedení důvodu omezit, ukončit nebo změnit – s účinností ode dne, kdy to oznámí na webu. Věta o zahraničí, na kterou se dnes zákazník spoléhá, tak platí jen potud, pokud ji Vodafone nepřepíše.

Zdroje

• Obchodní podmínky služby Wi-Fi volání, T-Mobile Czech Republic, platné od 24. 10. 2025
• Podmínky služby Wi-Fi volání, Vodafone Czech Republic, účinné od 5. 8. 2026
• Jak funguje VoLTE a VoLTE roaming?, Vodafone
• Jak volat mimo EU bez poplatků za roaming, MobilMania.cz, 22. 7. 2026
• Telefonování pomocí Wi-Fi hovorů, podpora Apple

Od 1. července platí v Česku nová pravidla pro kmitočtové pásmo 24,25 až 27,5 GHz. V mobilním světě se mu říká pásmo 26 GHz nebo milimetrové vlny a Český telekomunikační úřad ho označuje za historicky největší část spektra, kterou pro nové využití na základě individuálních oprávnění uvolňuje. Osm set megahertzů z něj úřad vyhradil sítím s pohyblivými terminály, tedy telefonům. Telefon, který si dnes v Česku koupíte, ale ten úsek naladit nemusí umět – u iPhonu 17 Pro to výrobce ve své specifikaci neuvádí.

Úřad rozdělil pásmo na pevnou a pohyblivou část

Rozdělení stanoví opatření obecné povahy č. PV-P/2/05.2026-1, které úřad vydal 26. května a které nabylo účinnosti 1. července. Nahradilo předchozí úpravu z 13. října 2020.

Pohyblivým sítím, tedy takovým, kde se koncové zařízení pohybuje, připadl ucelený úsek 26,5 až 27,3 GHz. V něm bude úřad do 31. prosince 2031 udělovat individuální oprávnění na kanály široké 100 nebo 200 MHz, přičemž jeden držitel dostane nejvýš 400 MHz. Úseky 24,25 až 25,1 GHz a 27,3 až 27,5 GHz jsou naopak určené sítím pevného bezdrátového přístupu (FWA), kde jsou koncové antény napevno namontované na budově.

Proč to úřad rozděluje, píše v odůvodnění sám: vzájemná koordinace pevných a pohyblivých sítí, které používají zčásti odlišné technologie, je problematická. U pevných sítí ve městech nad 50 000 obyvatel navíc omezil poloměr provozní oblasti na 6 km a v části pásma nařídil časovou synchronizaci vysílání – mimo velká města od 1. ledna 2028.

Číslo pásma n258 v české specifikaci iPhonu chybí

V normách 3GPP nese tenhle rozsah označení n258 a je vymezený přesně na 24 250 až 27 500 MHz v časovém dělení duplexu; stojí to v tabulce 5.2-1 specifikace ETSI TS 138 101-2, což je evropské vydání 3GPP TS 38.101-2. Úsek pro pohyblivé sítě, který ČTÚ otevřel, do n258 celý spadá.

Podpora pásma ale musí být v telefonu. Česká stránka technických údajů iPhonu 17 Pro uvádí modely A3523 a A3526 a v jejich výčtu stojí u páté generace jen „pásma sub-6 GHz“; milimetrová pásma tam nejsou vůbec. Americká verze téže stránky přitom u modelů A3256 a A3257 vypisuje řádek navíc: 5G NR mmWave, pásma n258, n260 a n261. Není to věc softwaru: milimetrové vlny potřebují vlastní anténní moduly a u modelů pro český trh je Apple nevypisuje.

U ostatních značek to tak přímočaře doložit nejde: české stránky se specifikacemi čísla pásem obvykle neuvádějí a výrobci je vypisují jen na některých trzích. Jisté je, že české sítě páté generace stojí na jiném pásmu – v úseku 3400 až 3600 MHz udělil úřad práva počátkem roku 2021.

První roky pásma patří střechám a halám

Z toho, co úřad povolil, tedy zbývá to, co se obejde bez telefonu. Pevný bezdrátový přístup má nahradit kabel tam, kde se optika táhne obtížně nebo draho; místní a kampusové sítě mají obsloužit výrobní areály, logistická centra a dopravu. Úřad v květnové tiskové zprávě uvedl, že o pásmo eviduje předběžný zájem větších i menších hráčů včetně konkrétně připravovaných projektů, jména ani počty ale neuvedl.

Zároveň se pásmo musí vyklidit. Dosavadní pevné spoje bod–bod v něm můžou dojezdit podle úseku do konce roku 2028, 2029 nebo 2030, v jednom párovém úseku až do konce roku 2032. Nová oprávnění pro pevné spoje bude úřad vydávat jen výjimečně, například kvůli pokrytí míst bez mobilního signálu.

Datum 1. ledna 2032 je v celém plánu klíčové. K němu chce úřad omezit počet práv v části 25,1 až 27,5 GHz tak, aby vzniklo souvislé spektrum pro budoucí vysokokapacitní mobilní sítě; v tiskové zprávě mluví o postupném uvolnění až 2 400 MHz. Do té doby platí drobná, ale poučná výhrada z jiného konce spektra: sousední pásmo 23,6 až 24,0 GHz využívají pasivní družicové systémy pro meteorologická a klimatologická měření, a proto opatření omezuje, kolik smí vysílač vyzářit směrem k nim.

Pro majitele telefonu z toho zatím plyne jediné: až se v Česku objeví antény 26 GHz, jeho přístroj se k nim nepřipojí a pozná to nanejvýš tak, že mu poskytovatel nabídne bezdrátový internet domů. Souvislé spektrum pro mobilní sítě má vzniknout až po roce 2032 – a jestli do té doby začnou evropské telefony milimetrová pásma umět, je otázka pro výrobce, ne pro úřad.

Zdroje

• ČTÚ: ČTÚ otevírá pásmo 26 GHz pro moderní bezdrátové sítě a zpřístupňuje informace o využití spektra (27. 5. 2026)
• Část plánu využití rádiového spektra č. PV-P/2/05.2026-1 pro pásmo 24,25–27,5 GHz (PDF, 26. 5. 2026)
• ETSI TS 138 101-2 (3GPP TS 38.101-2), tabulka 5.2-1 (PDF)
• Apple: technické údaje iPhonu 17 Pro (česká stránka)
• Apple: iPhone 17 Pro Technical Specifications (americká stránka)

Amazon 27. července oznámil, že podal u americké Federální komise pro komunikace (FCC) žádost o povolení družicové sítě, která má posílat hlas, zprávy, data i tísňová volání rovnou do běžného telefonu. Družic má být až 5 105 a vypouštět se mají od roku 2028. Server The Verge uvádí, že žádost putovala k úřadu už v sobotu 25. července; Amazon u své zprávy uvádí pondělní datum.

Pět slupek a zpracování signálu na palubě

Družice se podle Amazonu rozdělí do pěti oběžných slupek. Tři míří na hustě osídlené střední šířky (580 km při sklonu dráhy 55,7°, 560 km při 58,2° a 510 km při 56,3°), čtvrtá na vyšší šířky (570 km při 73°) a pátá skoro k pólům (540 km při 84°).

K telefonu povede pásmo L a S, k pozemním stanicím Amazonu pásmo Ka a V. Ta druhá linka odpovídá tomu, čemu se u vysílače říká backhaul, tedy přípojka mezi vysílačem a internetem. Amazon slibuje, že jeho družice nebudou jen zrcadlo, které signál odrazí dolů – v oboru se tomu říká bent pipe –, ale zpracují ho ještě na palubě. Mezi sebou se mají spojovat laserem, svazky tvarovat digitálně a přepínat je mezi místy podle toho, kde je zrovna potřeba.

Pásmo, ve kterém dnes iPhone volá o pomoc

Zajímavější než počet družic je kmitočet. Amazon se hlásí ke spektru Globalstaru, tedy k pásmu 53 (a jeho protějšku n53 pro 5G). Po síti Globalstaru dnes jezdí nouzové SOS přes satelit v iPhonech.

Amazon a Globalstar podepsaly 14. dubna 2026 smlouvu o sloučení. Akcionáři Globalstaru si podle ní vyberou buď 90 dolarů v hotovosti za akcii, nebo 0,3210 akcie Amazonu s hodnotou zastropovanou na týchž 90 dolarech, přičemž hotovostí se smí vyplatit nejvýš 40 % akcií. Držitelé asi 58 % hlasovací síly obchod už schválili písemně. Uzavřít se má v roce 2027 a je podmíněný souhlasy úřadů a tím, že Globalstar stihne milníky u náhradních družic HIBLEO-4; když je nestihne, cena může klesnout nejvýš o 110 milionů dolarů.

Týž den oznámily svou dohodu i Amazon a Apple. Amazon má převzít provoz satelitních funkcí pro iPhone 14 a novější a pro Apple Watch Ultra 3 – tedy tísňové zprávy, Zprávy, Najít a asistenci u silnice – a spolupracovat s Applem na dalších. „Zajišťuje to, že naši uživatelé budou mít i nadále přístup k zásadním satelitním funkcím, na které se naučili spoléhat,“ stojí v tiskové zprávě v překladu za Grega Joswiaka, který v Applu vede celosvětový produktový marketing.

Dvacet čtyři družic dnes, pět tisíc na papíře

Rozdíl v měřítku je na celé věci to hlavní. Globalstar dnes provozuje 24 družic na dráze ve výšce 1 414 kilometrů – vyplývá to z jeho vlastního podání u FCC z 30. prosince 2025, o kterém psal Space Intel Report. Náhradní síť C-3 má mít 54 družic, z toho 48 provozních a šest záložních na oběžné dráze, a stojí přes miliardu dolarů. Financuje ji z velké části Apple, staví ji MDA Space a Rocket Lab a sedmnáct družic, které měly doplnit dosluhující flotilu „do roku 2026“, nabralo zpoždění.

Proti dvaceti čtyřem dnešním družicím tedy Amazon žádá o 5 105, tedy o víc než dvěstěkrát tolik. Vedle toho staví vlastní širokopásmovou síť, která má mít přes tři tisíce družic; k 27. červenci jich podle firmy bylo na oběžné dráze přes 390. Ta síť ale vozí připojení k pevné anténě u domu, ne do telefonu.

Pro majitele telefonu se zatím nemění nic

Žádost není povolení. FCC ji teprve posoudí a samotné sloučení s Globalstarem se má podle obou firem uzavřít až v roce 2027. Nouzové SOS má do té doby i po ní jezdit po dnešní síti Globalstaru, ostatně část jejích nových družic se teprve staví.

Amazon píše, že systém dosáhne na „každé kompatibilní mobilní zařízení“ včetně rostoucího počtu telefonů, které mají satelitní čip rovnou v sobě. Které konkrétní přístroje to jsou, s kterými operátory se bude služba prodávat a co bude stát, ale neuvádí ani Amazon, ani Apple.

Zdroje: oznámení Amazonu z 27. července 2026, společná tisková zpráva Amazonu a Globalstaru ze 14. dubna 2026, The Verge a Space Intel Report o podání Globalstaru u FCC.

Telefon bez signálu operátora dnes umí přivolat pomoc přes satelit – ale ne každý telefon stejně. Apple tuhle funkci nabízí na všech iPhonech 14 a novějších ve dvaceti zemích a teritoriích. Google ji dal jen dvěma řadám Pixelu a mimo Spojené státy zatím funguje jedině ve Francii, a ještě přes jiného provozovatele sítě. Rozdíl není v tom, jestli telefon satelit vůbec chytí, ale v tom, kolik zemí a která síť za tím stojí.

Apple: dvacet zemí na všech iPhonech 14 a novějších

Emergency SOS via satellite běží na každém iPhonu 14 a novějším bez ohledu na model. Funkce je podle stránky podpory Apple zdarma po dobu dvou let od aktivace telefonu a spojení zajišťuje síť Globalstar. Když telefon nenajde mobilní ani Wi-Fi síť, nejdřív se pokusí o klasické volání na tísňovou linku; pokud se nespojí, nabídne textovou zprávu přes satelit s dotazníkem o situaci, polohou a stavem baterie.

Dostupnost je vázaná na zemi, ne na to, kde si telefon člověk koupil – s výjimkou zemí, kde Apple satelitní připojení rovnou vypíná už u telefonů prodaných tam (Arménie, Bělorusko, pevninská Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán a Rusko). Ke 22. červenci 2026, kdy Apple stránku naposledy aktualizoval, funkce pokrývá Andorru, Austrálii, Rakousko, Belgii, Kanadu, Francii, Německo, Island, Irsko, Itálii, Japonsko, Lucembursko, Mexiko, Nizozemsko, Nový Zéland, Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko, Spojené království a USA – dohromady dvacet zemí a teritorií. Minimální verze iOS se přitom podle země liší: USA a Kanada stačí s iOS 16.1, Francie, Německo, Irsko a Británie potřebují 16.2, deset dalších evropských zemí a Austrálie s Novým Zélandem 16.4, Japonsko 17.6, Mexiko 18.4 a nejnovější přírůstky Andorra s Islandem až 26.4.

Google: Pixel 9 a 10, ne 9a, a mimo USA zatím jen Francie

U Googlu je okruh telefonů užší už na startu. Podle stránky podpory Pixel Phone Help má Satellite SOS každý Pixel od řady 9 dál, s jednou výjimkou – levnější Pixel 9a funkci nemá. Google navíc na stránce upozorňuje, že se funkce aktivuje postupně, jak se doladí software a registrace u satelitní sítě, a stav dostupnosti radí sledovat přímo v nastavení telefonu.

Zeměpisně byl Satellite SOS dlouho jen americkou záležitostí. Server Android Police popsal, že prvním krokem mimo USA se stala Francie, kde od 11. prosince 2025 spustil obdobnou službu s názvem Satellite Message operátor Orange – zpočátku výhradně pro majitele Pixelu 9 a 10. Orange přitom používá stejného provozovatele satelitní sítě jako Google v USA, firmu Skylo, ale komerční podmínky jsou jiné: první půlrok zdarma pro zákazníky tarifů Orange 5G a 5G+, poté 5 eur měsíčně. V USA je satelitní nouzové spojení na Pixelu zdarma stejně jako u Applu.

Proč se řešení liší

Apple si síť Globalstar zajistil investicí a smluvní kapacitou už při spuštění funkce v roce 2022, takže může nabízet stejnou službu ve všech podporovaných zemích napřímo, bez účasti mobilního operátora. Google svůj Satellite SOS spustil o dva roky později a mimo domácí trh USA zatím spoléhá na to, že si ho jednotliví operátoři v dalších zemích domluví sami se Skylem – přesně jako to udělal Orange ve Francii. Android Police k tomu dodává, že Applova nabídka zůstává i funkčně bohatší: kromě tísňového volání pokrývá satelit u iPhonu také silniční asistenci nebo funkci Najít, zatímco Pixel i Orange zatím nabízejí jen odeslání zprávy záchranářům nebo blízkým.

Pro člověka mimo signál z toho plyne jednoduché pravidlo: telefon se satelitní ikonkou v nastavení nemusí znamenat totéž jako telefon souseda se stejnou ikonkou. Rozhoduje výrobce, model, země a u Androidu navíc i to, jestli tam zrovna operátor smlouvu se Skylem uzavřel.

Když si dnes na telefonu aktivujete tarif bez plastové karty, řídí se ta výměna normou SGP.22 sdružení GSMA, které vydává i specifikace zpráv RCS. Popisuje, jak si přístroj stáhne profil operátora do čipu eUICC – tedy do toho, čemu se běžně říká eSIM. Nejnovější verze řady 2.x, označená 2.7, vyšla 24. dubna 2026. O necelý měsíc později k ní GSMA muselo vydat samostatnou poznámku, protože se do jejího strojového zápisu dostal špatný znak.

Dva spojovníky, které dělají komentář

Zprávy mezi telefonem a serverem operátora norma popisuje zápisem ASN.1. Je to způsob, jak přesně a strojově čitelně zapsat, z jakých políček se která zpráva skládá; z takového zápisu se pak automaticky vyrábí kód, který zprávy sestavuje a rozebírá.

Co je v tom zápisu poznámka pro člověka a co už samotná definice, určuje doporučení ITU-T X.680 (vydání z února 2021, shodné s normou ISO/IEC 8824-1:2021). V článku 12.6.3 stojí, že komentář začíná dvojicí sousedních spojovníků a končí buď další takovou dvojicí, nebo koncem řádku. Žádný jiný znak komentář nezačíná – dlouhá pomlčka tedy ne.

Dvě místa na jedné stránce

Přesně to se v nové verzi normy stalo, a to dvakrát. GSMA obě místa popisuje v aplikační poznámce z 19. května 2026. První je v oddílu 5.7.8 u funkce ES10b GetEUICCInfo na straně 205: za slovem OPTIONAL má následovat mezera, dva spojovníky a mezera, jenže první spojovník je dlouhá pomlčka.

euiccMinimumSecurityLevel [21] OCTET STRING (SIZE (1)) OPTIONAL —- value for eUICC Minimum Security Level Check

Druhé místo je o pár řádků níž na téže straně. U položky s pořadovým číslem 28 jsou oba spojovníky nahrazené jedinou dlouhou pomlčkou:

rspServerTestProfileAllowlistCheckSupport (28) — support for RSP Server Test Profile Allow-list Check

Obě chyby se pak opakují v příloze H, kde má norma všechny definice ASN.1 pohromadě – tam na straně 277.

Opravený je soubor, ne text normy

Vedle samotné normy zveřejňuje GSMA i samostatný archiv se zápisem ASN.1, aby se z něj dalo rovnou vyjít. Podle poznámky se na web dostal 27. dubna a upravený byl 4. května. Přiložený soubor read.me uvnitř téhož archivu ale u opravené verze uvádí datum 30. dubna. Rozdílu čtyř dnů si žádný z těch dvou dokumentů nevšímá a GSMA ho nevysvětluje.

Archiv stažený 3. srpna 2026 z gsma.com dlouhou pomlčku neobsahuje už ani jednou, oprava tedy platí. PDF normy stažené z téhož webu a téhož dne má ale obě vadná místa dál – na straně 205 i v příloze H. Poznámka to ostatně předpokládá: doporučuje projít každý zápis ASN.1 vyrobený z textu verze 2.7 a obě místa v něm zkontrolovat.

Čtyři starší verze mezitím dosloužily

Přehled verzí na stránce GSMA k tomu přidává ještě jednu změnu. K 30. červnu 2026 skončila platnost verzí SGP.22 2.2, 2.2.1, 2.2.2 a 2.6; sdružení k tomu vysvětluje, že „expired“ znamená, že taková verze už nemusí platit jako doklad shody s eSIM. Není to tedy nic, co by se dotklo telefonů, které podle ní vznikly – jde o certifikaci nových výrobků. Vedle řady 2.x přitom platí i řada 3.x, jejíž poslední verze 3.1 je z 1. prosince 2023.

Co to znamená pro telefon v kapse

Nic. Poznámka míří na ty, kdo z normy vyrábějí kód, ne na majitele telefonů, a GSMA nikde neuvádí, že by kvůli tomu někde něco přestalo fungovat. Chyba je ve zdrojovém zápisu, ze kterého se teprve vyrábí kód, ne v přístroji, který podle hotového kódu běží.

Zajímavá je ta chyba něčím jiným. Norma se vydává i jako dokument pro textový editor a strojový zápis z ní vychází; stačí, aby se v něm jeden znak proměnil v dlouhou pomlčku, a nástroj, který soubor čte, přestane vidět poznámku pro člověka a začne zbytek řádku číst jako součást definice. Kolik takových nástrojů na to narazilo, se z poznámky nedozvíme – GSMA jen doporučuje zkontrolovat.

Zbývá časový odstup. Verze vyšla 24. dubna, opravený soubor přišel do týdne, ale text normy má chybu i po třech měsících – a kdo si ho stáhne dnes jako PDF, dostane ji s ním.

Sdružení 3GPP, které píše normy mobilních sítí pro 3G, 4G i 5G, schválilo 10. června 2026 na plenárním zasedání v Singapuru časový plán vydání Release 21. Je to první vydání, ve kterém bude 6G jako závazná norma, ne jako studie. Oznámení uvádí čtyři data a žádné z nich se netýká telefonů v obchodech.

Čtyři termíny, které padly

Norma se v 3GPP nepíše najednou. Prochází třemi stupni a každý z nich má vlastní datum zmrazení, po kterém se do něj už nesmí přidávat nové funkce:

• březen 2027 – zmrazení prvního stupně, tedy schválení balíku 5G-Advanced a 6G a požadavků na to, co má síť umět;
• červen 2028 – zmrazení druhého stupně, tedy architektury; v březnu 2028 se navíc kontroluje, jestli je hotovo aspoň 80 %;
• prosinec 2028 – zmrazení třetího stupně, tedy protokolů, kterými spolu prvky sítě mluví;
• březen 2029 – zmrazení formálních popisů zpráv a rozhraní v zápisech ASN.1 a OpenAPI, podle kterých se pak programují konkrétní zařízení.

3GPP k tomu píše, že plán je nezměněný od březnových plenárních zasedání, ale teprve teď je schválený, a že skupiny musí napřít síly k prosinci 2028. Dohoda je vedená pod čísly RP-260868, SP-260595 a CP-261259.

Kde se dva zdroje rozcházejí

Rozbor téhož zasedání, který vydal server RCR Wireless 1. července, dělí konec roku 2028 na dvě zmrazení: fyzická vrstva v září, protokoly v prosinci. Stránka 3GPP žádné zářijové datum neuvádí a mluví jen o prosinci. Autorem toho rozboru je Juan Montojo, viceprezident pro technické normy ve firmě Qualcomm, takže to není nezávislý komentář, ale pohled výrobce čipů; podrobnosti v něm navíc popisují jednání radiové skupiny, ne celé zasedání.

Co je technicky rozhodnuté

Podle obou zdrojů stojí 6G na tom, co funguje v 5G, a mění se cíleně. Rozhodnutá je šířka kanálu v novém pásmu kolem 7 GHz: až 400 MHz z pohledu sítě a u přístroje 400 MHz při příjmu a 200 MHz při vysílání. Běžné 5G ve středních pásmech pracuje se 100 MHz.

Druhá změna se týká vysílání od telefonu k síti. Průběh signálu zvaný DFT-s-OFDM, který šetří baterii, uměl v 5G posílat jen jednu vrstvu dat; v 6G se počítá se dvěma. Kódování zůstává, jak bylo, tedy LDPC pro data a polární kódy pro řízení, jen k LDPC přibývá třetí základní graf pojmenovaný BG3, který má zmenšit plochu dekodéru při vysokých rychlostech.

Aktualizací to na dnešním telefonu nepůjde

Na zasedání se opakovaně mluvilo o tom, kdy stačí aktualizovat software a kdy je potřeba nový hardware. Operátoři by 6G rádi rozjeli v pásmech, která už mají, aktualizací základnových stanic. Nové pásmo kolem 7 GHz to ale neumožňuje: potřebuje jiné vysokofrekvenční obvody. Pro majitele telefonu z toho plyne jediný praktický závěr – přístroj koupený dnes 6G v tom pásmu nedostane, ať vyjde jakákoli aktualizace.

Otevřené zůstává, o kolik bude 6G proti 5G účinnější ve využití pásma a kde se to nevyplatí kvůli složitosti. Další kontrolní bod je zářijové plenární zasedání, na kterém se mají uzavřít studie o modulaci a o přechodu z 5G na 6G.

Co se mezitím děje s 5G

Předchozí vydání Release 20 je poslední, které je čistě o 5G-Advanced. Podle pracovního plánu z března 2026 v něm běží 126 pracovních a 74 studijních položek, mimo jiné o energetické účinnosti, o umělé inteligenci v síti a o družicích. Požadavky na službu se v něm zmrazily už v červnu 2025.

Release 21 tedy není čistě 6G vydání: 5G-Advanced v něm pokračuje dál a plán proto mluví o balíku „5G-Advanced a 6G“ dohromady.

Kdy tedy

Na otázku, kdy si člověk koupí telefon s 6G, plán z 10. června neodpovídá a ani odpovídat nemá: 3GPP určuje, kdy je hotová norma, ne kdy je hotový výrobek. Poslední zmrazení má být v březnu 2029 a teprve od něj se odvíjí certifikace, zkoušky a stavba sítí. Podle nás je proto každé číslo, které kolem 6G koluje jako datum spuštění, zatím odhad, ne termín – ve zdrojích z toho zasedání žádný takový údaj není.

Zdroje: 3GPP, Timeline for Release 21, 3GPP, Release 21, 3GPP, Release 20 a RCR Wireless, Building the 6G standard.

V pondělí 27. července ve 14 hodin východoaustralského času se po celé Austrálii ozvaly telefony naráz. Byla to první celostátní zkouška systému AusAlert, který se má naostro spustit v říjnu a varovat před požáry, povodněmi, útoky i zdravotními hrozbami. Časem má nahradit dosavadní varování rozesílané jako SMS. Siréna trvala zhruba deset sekund a na displeji se objevila zpráva začínající slovy TEST MESSAGE a ujištěním, že se nemá nic dělat.

V Jižní Austrálii a v Severním teritoriu přišlo varování ve 13.30 místního času, v Západní Austrálii ve 12 hodin. Šlo o týž okamžik, jen v jiných časových pásmech.

Sirénu nešlo ztišit

Zpráva šla v kategorii critical alert, tedy kritického upozornění, které přebije tichý režim i režim Nerušit. Národní agentura pro krizové řízení NEMA předem upozornila, že jediný způsob, jak ji nedostat, je telefon vypnout nebo přepnout do režimu letadlo – a poradila udělat to hodinu předem a nechat tak i čtyřiadvacet hodin po zkoušce, protože přístroje se během testu můžou chovat různě. Instrukce mířila hlavně na lidi ohrožené domácím násilím, kteří mívají schovaný druhý telefon; poradenské organizace na to riziko upozorňovaly dopředu.

Proč to není SMS

AusAlert stojí na technice zvané cell broadcast. Rozdíl proti SMS je ve směru doručení: textovka se posílá adresně na telefonní číslo, kdežto cell broadcast vysílá základnová stanice do éteru a zachytí ho každý přístroj v jejím dosahu. Telefon k tomu nepotřebuje ani aktivní SIM kartu a vysílání nezahlcuje síť, takže projde i ve chvíli, kdy jsou hovory a data přetížené.

Přetížená síť byla přesně to, co Austrálie dosavadnímu řešení vytýkala. Podle úřadujícího generálního koordinátora NEMA Pata Hetheringtona měl dosavadní systém postavený na obyčejných SMS při katastrofách znatelné zpoždění a někomu zprávy nedorazily vůbec. Nový systém doporučila královská komise, která vyšetřovala požáry z přelomu let 2019 a 2020.

Oblast se dá vymezit velmi jemně: podle ABC až na 160 metrů od místa události. Kdo do ní vstoupí, dokud je varování aktivní, dostane ho také. Na starším přístroji nebo pod jiným systémem než Android a iOS se zpráva může ukázat s hlavičkou Presidential Alert nebo Extreme Threat Alert.

Které telefony zprávu dostaly

Pro majitele telefonu je tohle na celé věci nejpodstatnější. NEMA zveřejnila konkrétní seznam:

• iPhone 11 a novější se systémem iOS 26.4 nebo novějším,
• Apple Watch SE2, SE3 a Series 6 a novější s watchOS 26.4 nebo novějším,
• zařízení s Androidem 12 a novějším.

iPady zprávu nedostanou. Starší Androidy a přístroje s jinými systémy ji podle NEMA dostat můžou, ale agentura to neslibuje. Hetherington k tomu řekl, že telefony vyrobené po roce 2019 by varování přijmout měly. Agentura počítala s tím, že zazvoní zhruba 80 procent iPhonů v zemi a asi 16 milionů zařízení s Androidem. Telefonům, které se místo pozemních vysílačů připojují přes satelit, varování nepřijde; potvrdila to ministryně pro krizové řízení Kristy McBainová.

Co se nepovedlo

McBainová po zkoušce oznámila, že zprávu odvysílalo 94 procent oslovených vysílačů, zatímco laťka NEMA byla 90 procent. Zbylých šest procent bylo podle ní odstavených kvůli údržbě nebo modernizaci. Kolik telefonů zprávu skutečně přijalo, jasné není; ministryně zkoušku i tak označila za velmi úspěšnou.

ABC k testu dostala přes tisíc reakcí a byly rozporuplné. Na jedné univerzitě zpráva podle jednoho z ohlasů došla každému třetímu, jinde se siréna spustila deset až patnáct minut po termínu. V Simpsonově poušti neobdržel Kyle Barton nic, přestože si předtím ověřil, že mu chodí textovky; připojuje se přes satelitní internet. Lidem, kterým zpráva nepřišla, McBainová vzkázala, ať si z toho nic nedělají – může za to podle ní chybějící pokrytí, neaktualizovaný software nebo nepodporovaný přístroj.

Několik hodin po zkoušce oznámila queenslandská ministryně pro požární ochranu a obnovu po katastrofách Ann Leahyová, že tamní hasiči zůstanou v letošní sezoně požárů u dosavadních varovných SMS. Vadí jí, že AusAlert nedosáhne na pevné linky, na kterých v odlehlých oblastech řada lidí pořád závisí. Proti systému ani proti změně prý nic nemá, ale musí být srovnatelný s tím, co Queensland používá dnes. McBainová dřív uvedla, že vláda kompatibilitu s pevnými linkami zkoumá, a že státy a teritoria si můžou vlastní varování provozovat dál.

Česko chystá totéž

Stejná technika se připravuje i u nás. Ministerstvo vnitra 4. prosince 2025 oznámilo, že dokončilo vyhlášku popisující, kdo smí varování vyvolat a jak se schvaluje: podněty budou moci dávat orgány krizového řízení a další úřady, poslední slovo dostane Národní operační a informační středisko. Operátoři podle té zprávy měli začít systém vyvíjet a testovat, spuštění bylo naplánované na druhou polovinu roku 2026.

Ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení generálního ředitelství hasičů Dušan Uhlík upřesnil 5. února 2026 pro ČTK, že testovat se má od poloviny roku a ke konci roku má být systém připravený k nasazení. Novější veřejné vyjádření o tom, jestli testy skutečně běží, se nám dohledat nepodařilo.

Omezení je stejné jako v Austrálii: cell broadcast pracuje s Androidem a iOS, takže na tlačítkový telefon nedorazí. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2024, na která se odvolával Radiožurnál, má tlačítkový telefon méně než pětina lidí a mezi lidmi nad 75 let skoro každý sedmý. Hasiči proto počítali s tím, že aspoň ze začátku budou varovné SMS posílat dál. Stát a operátory má systém podle Radiožurnálu vyjít na 235 milionů korun – zhruba 100 milionů připadá na státní část a 135 milionů na úpravy sítí tří operátorů.

Pro majitele telefonu z toho plyne jedna praktická věc: jestli varování dostane, rozhoduje verze operačního systému, ne to, u koho má tarif. Australský seznam žádá iOS 26.4 a Android 12. Jaké minimum bude platit v Česku, zatím nikdo nezveřejnil.

Zdroje: ABC News o průběhu zkoušky a její přehled před zkouškou, The Guardian se seznamem podporovaných zařízení od NEMA, tisková zpráva Ministerstva vnitra ze 4. prosince 2025, zpráva ČTK z 5. února 2026 a reportáž Radiožurnálu ze 6. června 2025.

Proč u telefonu rozhoduje, které pásmo to je

Obě čísla popisují frekvenci, na které vysílač a telefon mluví. Nižší kmitočet se šíří dál a lépe prochází zdmi, ale unese míň dat. Vyšší kmitočet nabízí větší kapacitu a vyšší rychlost, zato dosáhne kratší vzdálenost a hůř se dostane dovnitř budov. Operátor proto potřebuje obojí: 600 MHz na pokrytí a na signál v bytě, 3,45 GHz na rychlost tam, kde je lidí hodně.

Kolik toho AT&T získal, se přitom liší trh od trhu. FCC v rozhodnutí uvádí, že v jednotlivých oblastech jde o 10 až 40 MHz v pásmu 600 MHz a nejvýš 40 MHz v pásmu 3,45 GHz.

Jedno pásmo běží rok, druhé nemá čím vysílat

Zajímavější než samotný podpis je to, že na pásmu 3,45 GHz síť AT&T jede už od loňska. Operátor si kmitočty do uzavření obchodu pronajal takzvaným krátkodobým pronájmem spektra a 17. listopadu 2025 oznámil, že je zapojil na téměř 23 tisících vysílačů v přibližně 5 300 městech ve 48 státech. V téže tiskové zprávě uvedl, že zákazníci mohou vidět rychlost stahování až o 80 procent vyšší u mobilního připojení a o 55 procent u domácího internetu Internet Air. Obě čísla jsou tvrzení operátora, ne nezávislé měření, a slovo „až“ stojí i v originále: popisuje nejlepší případ, ne běžný stav.

S pásmem 600 MHz je to opačně. AT&T v něm dosud nevysílá vůbec a technika k tomu neexistuje sama od sebe. Podle podkladů, které operátor předložil úřadu, musí projít inženýrským rozborem každý vysílač, vyvinout a nakoupit nová rádia, navrhnout antény, které se vejdou na obsazené stožáry, dohodnout se s věžovými firmami a se výrobci telefonů na softwarových úpravách. K tomu má vyřešit rušení: signály nových rádií pro 600 MHz a stávajících rádií pro 700 a 850 MHz se můžou na stožáru složit do signálu na nechtěné frekvenci. U zákazníka se to podle popisu v dokumentu projeví padáním hovorů a nižší rychlostí.

Úřad přidal čas, ale zpřísnil podmínky

Právě kvůli tomu si AT&T u FCC vyžádal odklad povinnosti pokrýt území. Navrhoval, že do tří let od uzavření obchodu nabídne službu na 600 MHz nejméně 40 % obyvatel a do pěti let 75 % obyvatel a 40 % v každé licenční oblasti zvlášť. Proti se postavil T-Mobile a sdružení venkovských operátorů RWA; obě strany namítaly, že takový plán opomíjí venkov.

Komise odklad povolila, ale uložila přísnější termíny, než jaké operátor navrhl. Do tří let od uzavření má pokrýt 40 % obyvatel, do pěti let 75 % obyvatel a k tomu 40 % populace u každé licence zvlášť, a do deseti let 75 % populace u každé licence. Když některý průběžný termín nesplní, ten následující se mu zkrátí o rok, u části licencí o dva. A když nesplní ani poslední, licence pro danou oblast automaticky zaniká a AT&T ji podle rozhodnutí nesmí získat zpátky, ani kdyby ji úřad znovu nabídl. Rozhodnutí nese značku DA 26-470 a komise ho vydala 12. května 2026.

Prodávající mezitím skončil jako operátor

Pro EchoStar je obchod koncem pokusu stát se čtvrtým celostátním operátorem v USA. Firma měla podle údajů v rozhodnutí FCC ke konci roku 2025 zhruba 7,5 milionu zákazníků mobilních služeb a za rok 2025 vykázala tržby kolem 15 miliard dolarů při provozní ztrátě asi 17,7 miliardy. Její značka Boost Mobile bude nově jezdit převážně po síti AT&T.

Prodej si vynutil úřad. Podle serveru Broadband Breakfast EchoStar uvádí, že obchody uzavřel poté, co mu předseda FCC Brendan Carr sdělil, že spektrum musí prodat, jinak o licence přijde; Carr byl přesvědčený, že je firma nevyužívá. Jako podmínku schválení pak komise EchoStaru nařídila odložit peníze do fondu pro firmy, které mu stavěly síť a soudí se s ním o zaplacení – týž server uvádí částku 2,4 miliardy dolarů. Zpoždění obchodu mezitím dolehlo na dceřiné společnosti: Dish DBS a Dish Wireless podaly 30. června předjednaný návrh na reorganizaci podle kapitoly 11, protože Dish DBS bez peněz od AT&T neměl na splátku dluhopisů splatných 1. července. Podle Wall Street Journal se na totéž chystala i satelitní divize Hughes Network Systems; k datu uzavření obchodu návrh podaný neměla.

Druhou část spektra, licence AWS-4 a H-block, kupuje od EchoStaru SpaceX pro spojení telefonu přímo s družicí. Ta transakce se má uzavřít příští rok a v uváděné částce se zdroje rozcházejí: v době oznámení na podzim 2025 se psalo o 17 miliardách dolarů v hotovosti a akciích, server Broadband Breakfast letos v červenci uvedl 19,6 miliardy.

Co si z toho odnese majitel telefonu

Na obchodu je vidět, jak dlouhá je cesta od podpisu k signálu. Kmitočty v pásmu 3,45 GHz mohl AT&T zapojit ještě před podpisem, protože v tom pásmu už vysílal a přidal je ke stávající technice. Pásmo 600 MHz, které by uživatel poznal nejvíc – právě ono dostane signál do bytu a do vzdálenější vesnice –, má poslední termín na pokrytí až v roce 2036. Rok uzavření obchodu tedy o vlastním zážitku ze sítě neříká skoro nic; rozhoduje, jestli operátor v daném pásmu už vysílá.

Zdroje: tisková zpráva AT&T o uzavření obchodu (PR Newswire, 28. 7. 2026), rozhodnutí FCC DA 26-470 (12. 5. 2026), tisková zpráva AT&T o nasazení pásma 3,45 GHz (PR Newswire, 17. 11. 2025) a zpravodajství serveru Broadband Breakfast.

Sdružení operátorů GSMA vydalo 28. července 2026 specifikace RCS Universal Profile 4.1. Oznámil to technický ředitel sdružení Tom Van Pelt a hned v úvodu upozornil, že tahle verze je jiná než předchozí: nepřináší skoro žádné nové funkce pro uživatele. Podle oznámení místo toho zpevňuje základy, aby služba fungovala bezpečněji a stejně napříč sítěmi, přístroji a aplikacemi.

RCS je nástupce SMS. Běží po datech a umí to, co lidé znají z chatovacích aplikací: potvrzení o přečtení, ukazatel psaní, fotky v plném rozlišení, skupinové konverzace. Universal Profile je seznam funkcí, na kterém se operátoři, výrobci telefonů a tvůrci systémů dohodli, aby jim to fungovalo navzájem. Ve 4G je nasazení RCS na operátorovi, v 5G ho podle GSMA normy vyžadují.

Předchozí verze 4.0 z 26. března 2026 byla opakem téhle. Přidala videohovor, který se dá zahájit přímo z konverzace, formátovaný text a lepší kvalitu posílaných fotek, videí a zvuku.

Šifrování se doladilo podle toho, co se ukázalo při testech

Koncové šifrování se do RCS dostalo ve verzi 3.0 v březnu 2025. Stojí na protokolu MLS (Messaging Layer Security) a GSMA k němu tehdy napsalo, že RCS bude „první rozsáhlou službou pro zasílání zpráv, která podporuje interoperabilní koncové šifrování mezi klientskými implementacemi od různých poskytovatelů“ (přeloženo).

To je na tom to podstatné. WhatsApp šifruje konverzace mezi svými uživateli, iMessage mezi svými. RCS má šifrovat i tehdy, když jeden účastník píše z aplikace Zprávy od Googlu a druhý z iMessage na iPhonu.

Právě tady se ukázalo, že na papíře to vypadá jednodušeji, než to je. Verze 4.1 podle GSMA promítá do standardu poznatky z rozsáhlého testování součinnosti, aby šifrování fungovalo „bez ohledu na to, kdo dodává technologii pod ním“ (přeloženo). Na čem konkrétně testy vázly, v oznámení nestojí.

Přenos mezi sítěmi jde na gRPC

Druhá změna je vidět ještě méně. Universal Profile 4.1 mění způsob, jakým si sítě mezi sebou předávají zprávy a signalizaci: zavádí bezspojový přenos postavený na gRPC.

gRPC je otevřený framework na volání vzdálených procedur. Podle stránek projektu staví na obousměrném streamování přes HTTP/2, má knihovny v jedenácti jazycích a hodí se na propojování služeb uvnitř datových center i mezi nimi.

GSMA to samo přirovnává k dopravě: nestaví se nové silnice, mění se vozidla, která po nich jezdí. Menší auta uvezou tytéž informace s menší režií. Těžit z toho mají podle oznámení běžné konverzace, firemní zprávy, videohovory zahájené z chatu i hlášení spamu a podvodů.

Co z toho pozná uživatel, na tom se zdroje neshodnou

GSMA píše bez okolků, že si toho uživatel nemá všimnout: „Pro spotřebitele zůstanou tyto změny povětšinou nepovšimnuty, a přesně o to jde“ (přeloženo).

Server Android Authority to 31. července shrnul jinak. Podle něj přechod na gRPC přináší rychlejší doručování zpráv, menší vybíjení baterie a stabilnější spojení. Žádné takové tvrzení v oznámení GSMA není a měření k němu nikdo nezveřejnil. Za doložené proto bereme jen to, co říká sdružení: menší režii na přenosu a odolnější spojení mezi sítěmi.

Jediná novinka, kterou je vidět

Sdílení profilu. Uživatel bude moci v konverzaci ukázat jméno a obrázek z účtu, který už má, tedy od Googlu, od Applu nebo od operátora. Smysl to má hlavně ve skupinách, kde se ostatní účastníci hlásí jen telefonním číslem.

Součástí je ovládání, komu se ta informace pošle. Jak přesně se bude nastavovat, oznámení neuvádí, a nepíše ani to, kdy se funkce objeví v telefonech. Specifikace není totéž co vydaná aktualizace: dohodnutá verze standardu popisuje, co mají výrobci a operátoři udělat, ne co už udělali.

Na iPhonu šifrování běží, v Česku ho Apple uvádí u jednoho operátora

Apple přidal RCS do iPhonu v iOS 18.1. Koncové šifrování zkoušel v betě iOS 26.4 a do ostré verze ho pustil v iOS 26.5, která vyšla 11. května 2026. Podle serveru 9to5Mac je funkce i tam označená jako beta, je zapnutá ve výchozím stavu a vypíná se v nastavení Zpráv u položky RCS. Zašifrované vlákno se pozná podle zámku v záhlaví.

Že to zapne výrobce telefonu, ale nestačí. Apple vede seznam evropských operátorů a u každého vypisuje, které funkce iPhonu u něj fungují. Šifrované RCS je v něm k 31. červenci 2026 z českých sítí jen u T-Mobilu; u O2 ani u Vodafonu ho Apple neuvádí. Apple podle 9to5Mac dodává, že se funkce zavádí postupně a že ani u podporovaného operátora ji nemusí mít všichni zákazníci hned.

Náš názor: verze 4.1 je dobrá zpráva právě tím, jak je nudná. Standard, který místo nových funkcí opravuje to, co při testech nefungovalo, se chová tak, jak se standard chovat má. Horší je odstup papíru od praxe. Šifrování má RCS ve specifikaci od března 2025 a majitel českého iPhonu ho podle vlastního seznamu Applu dostane u jednoho ze tří operátorů.

Zdroje: oznámení GSMA k verzím 4.1, 4.0 a 3.0, stránka Universal Profile téhož sdružení, přehled operátorů od Applu, zpráva serveru 9to5Mac o iOS 26.5, shrnutí serveru Android Authority a stránky projektu gRPC.

Konsorcium Trantor, placené z programu Horizont Evropa a vedené katalánským Centrem telekomunikačních technologií (CTTC), 8. července ohlásilo konec tříleté práce na družicových sítích pro 5G Advanced a takzvané pre-6G. Podle jeho tiskové zprávy patří mezi výsledky první širokopásmový přenos 5G NR-NTN v Evropě, uskutečněný přes družici Hispasat 30W-6. Kdy přesně přenos proběhl, tisková zpráva neuvádí; 8. července je datum oznámení, ne měření.

Zkratka NTN znamená non-terrestrial network, tedy část sítě, kterou netvoří stožár na kopci, ale družice nebo letoun. NR je označení rádiového rozhraní 5G. Dohromady jde o to, aby družice mluvila stejným jazykem jako pozemní vysílač, ne vlastním.

Co konsorcium měřilo

Hispasat 30W-6 drží stálou pozici 30° západní délky, je to tedy geostacionární družice. Podle provozovatele nese 40 transpondérů v pásmu Ku, deset v pásmu C a k tomu paprsky v pásmu Ka; těch technický list na jednom řádku uvádí šest, na druhém sedm. Španělský server CASADOMO k tomu 17. července doplnil údaje, které v anglické tiskové zprávě nejsou: konsorcium zkoušelo přechody spojení mezi pásmy Ku a Ka, přepnutí mezi několika geostacionárními družicemi a spojení, kde jednu stranu tvořila geostacionární družice a druhou dron, který zastupoval nízkou oběžnou dráhu. Zkoušky podle něj neběžely v laboratoři, ale na provozní komerční družicové infrastruktuře.

Vedle rádiové části vzniklo v projektu i to nudnější: architektura pro víc drah a pásem naráz, moduly pro řízení síťových prostředků s umělou inteligencí, nástroje pro plánování misí a bezpečnostní mechanismy pro provozovatele družic. A hlavně experimentální uživatelské terminály a části základnových stanic.

Proč tohle spojení telefon nechytí

Rozdíl je v pásmu, a není malý. Pro kapesní zařízení vymezila norma 3GPP družicové 5G v rozsahu FR1, tedy mezi 410 MHz a 7 125 MHz. V Release 17 z toho vznikla dvě pásma, n255 v pásmu L a n256 v pásmu S, a Release 18 přidal třetí, n254: telefon v něm vysílá na 1 610 až 1 626,5 MHz a družice odpovídá na 2 483,5 až 2 500 MHz.

Ku a Ka leží úplně mimo tenhle rozsah. Neznamená to, že by norma na vyšší pásma nesahala: Release 18 přidal pásma n510, n511 a n512 v rozmezí 20 až 30 GHz, tedy v pásmu Ka. Požadavky na vysílání a příjem k nim ale 3GPP psal pro vybrané třídy terminálů VSAT, ne pro telefon. Přenos, který Trantor změřil, tedy nemíří do kapsy, ale do terminálu s anténou – 3GPP sám v přehledu NTN upozorňuje, že terminál typu VSAT má oproti kapesnímu zařízení větší rozměry i vyšší výkon. Tisková zpráva to ostatně nezastírá: přímé připojení chytrých telefonů a automobilů v ní stojí jako nový trh, do kterého se družicový obor teprve rozšíří.

Co norma po telefonu chce

S telefonem u družice počítá 3GPP od Release 17, prvního souboru norem se závaznými požadavky na NTN; jeho popis rozhraní byl zmrazen v červnu 2022. Výslovně v něm stojí, že kapesní zařízení výkonové třídy 3 jsou podporována.

Podmínky jsou ale tvrdé. Telefon musí mít platnou polohu z GNSS, tedy z GPS, Galilea nebo obdobného systému, a k tomu efemeridy družice, tedy popis její dráhy. Dokud obojí nemá, s družicovou sítí vůbec nekomunikuje. Z těchto údajů si sám dopředu vyrovnává časový předstih a Dopplerův posun; bez toho by se do přidělené chvíle netrefil. Zpoždění je totiž jinde než na zemi: u pozemní sítě obvykle pod jednou milisekundou, u geostacionární družice až několik set milisekund.

Že je závislost na družicové navigaci omezení, ví i 3GPP. Release 19 proto řeší provoz zařízení bez přijímače GNSS a takzvaný store and forward, kdy družice obslouží zařízení i ve chvíli, kdy zrovna nemá spojení s pozemní stanicí. Požadavky na obojí už 3GPP do normy zapsal; architektura a bezpečnostní část se ale teprve studují.

Zbytek už není technika

GSMA, sdružení mobilních operátorů, vydala 24. června příručku pro regulátory Satellite Regulatory Playbook a míří v ní na družicový širokopásmový přístup a na služby typu direct-to-device, tedy na spojení dodávané koncovým zákazníkům přímo, bez partnerství s mobilním operátorem – tam podle ní pravidla nejčastěji chybějí. Tam, kde je operátor ve hře, považuje stávající úpravu za dostatečnou. Příručka vyjmenovává osm oblastí, mimo jiné ochranu spotřebitele, tísňová volání, národní bezpečnost a vymahatelnost.

Michaela Angonius, která má v GSMA na starosti politiku a regulaci, k tomu podle tiskové zprávy uvedla, že konektivita není volba mezi pozemní a družicovou sítí a že regulace má být technologicky neutrální. Je to stanovisko sdružení operátorů, tedy strany, které se přímé družicové služby bez jejich účasti týkají nejvíc.

Co se tedy změnilo

Podle Hispasatu otevírá ověřený přenos výrobcům cestu k tomu, aby začali vyvíjet a vyrábět terminály a základnové stanice podle normy 5G NTN, a umožňuje postupný přechod od standardu DVB, kterým se od devadesátých let přenáší družicové televizní vysílání. To je věcný posun, jen se odehrává o patro výš, než kam čtenář dosáhne rukou.

Pro majitele telefonu z toho zatím neplyne nic, co by šlo zapnout. Plyne z toho ale jedna užitečná věc: až příště někdo napíše „5G z družice“, stojí za to podívat se na pásmo. Jestli je v něm Ku nebo Ka, telefon se k takové družici přímo nepřipojí.

Zdroje: tisková zpráva Hispasatu z 8. července 2026, technický list družice Hispasat 30W-6, CASADOMO, přehled NTN od 3GPP a tisková zpráva GSMA z 24. června 2026.

Americký operátor T-Mobile odstaví 3. srpna svou síť 2G GSM. Datum má na vlastní stránce o obměně sítě mezi klíčovými daty, kde stojí nad odstavením 3G UMTS z 1. července 2022 a nad koncem sítí zaniklého Sprintu. Serveru Fierce Network to 1. července potvrdil mluvčí firmy.

Zákazníci to skoro nepoznají. Zbývající uživatelé 2G jsou podle Fierce Network „de minimis“, tedy zanedbatelně malá skupina, a téměř výhradně jde o staré přístroje internetu věcí – tedy o zařízení, která nikdo nedrží v ruce. Kdo na 2G ještě zůstal, dostal podle firmy včas upozornění.

Devět let po AT&T

Konkurenční AT&T svou síť 2G vypnulo 1. ledna 2017 a uvolněné kmitočty chtělo použít pro LTE. Ohlásilo to přitom už v srpnu 2012, tedy víc než čtyři roky předem. T-Mobile končí s devítiletým odstupem a z velké americké trojky s ním mizí 2G úplně.

Zdržení má dva důvody a oba jsou zajímavější než samotné datum. Prvním je internet věcí: operátor podle mluvčího nechal GSM běžet déle právě proto, aby zákazníci a partneři měli čas přestěhovat staré přístroje jinam, když ostatní vypnuli dřív. Nebyla to jen laskavost. Na podzim 2016, kdy se AT&T na vypnutí chystalo, nabízel T-Mobile jeho zákazníkům s přístroji internetu věcí SIM karty a službu zdarma.

Druhým je roaming. Šéf sítě Ankur Kapoor v rozhovoru pro Fierce Network popsal, že část cizinců přijíždějících do Spojených států měla v telefonu zapnutá data přes LTE, ale hovory potřebovala vést postaru, přes okruhové spojení. Bez 2G by prostě nezavolali. T-Mobile podle něj zhruba dva a půl roku jednal s operátory po celém světě a teprve teď je ve stavu, kdy o hlas ani data nikdo nepřijde.

Je to podobný konec, jaký v Americe potkal i jiné technologie, na které se tehdy lákalo. Sprint prodával HTC Evo 4G jako první americký telefon pro 4G a jeho síť WiMAX pak zavřel.

Vypnutá síť telefon nechrání

Tady se z provozní zprávy stává věc, která se týká každého. Dokumentace Androidu pro výrobce mluví o 2G nezvykle ostře: spojení přes 2G je podle ní nejzávažnější hrozbou pro bezpečnost a soukromí uživatele v mobilní síti. Důvod je v tom, že 2G neověřuje vysílač vůči telefonu. Útočník s podvrženou základnovou stanicí umí telefon přemluvit, aby se připojil k ní místo k opravdové síti – nejčastěji tak, že mu spojení stáhne na 2G – a pak provoz odposlouchává nebo do něj něco podstrčí. Takovým zařízením se říká IMSI catcher.

Klíčová věta stojí v odpovědích na časté otázky: zakázat 2G se vyplatí, i když ho vlastní operátor už neprovozuje. Telefon totiž 2G dál vyhledává a připojuje se k němu, takže na podvržený vysílač naletí bez ohledu na to, co dělá jeho operátor. Vypnutí sítě 3. srpna tedy americkým zákazníkům samo o sobě nic neochrání.

Přepínač je v nastavení pod SIM kartami. V Androidu 16 se přejmenoval z „Allow 2G“ na „2G network protection“ a otočil se mu smysl: dřív zapnutá poloha znamenala, že 2G je povolené, teď to znamená poloha vypnutá. Výchozí stav se ale nezměnil – 2G zůstává v obou případech zapnuté. Druhá cesta ke stejnému přepínači nově vede přes Bezpečnostní centrum, oddíl zabezpečení mobilní sítě, a je zvlášť pro každou SIM včetně eSIM.

Dvě omezení dokumentace přiznává rovnou. Zakázat 2G jde jen na přístroji, jehož rádiová část ohlásí systému, že to umí; kdo přepínač nemá, nemá ani tuhle možnost. A když se 2G jednou vypne kvůli bezpečnosti, nezapne se samo ani v roamingu, i když je někde v cizině 2G jediné, co je k mání – na to si musí uživatel vzpomenout sám. Tísňová volání jsou z toho vyjmutá vždycky: kvůli nim telefon 2G vyhledává a připojuje se k němu dál.

V Česku 2G běží nejméně do poloviny roku 2028

Čeští operátoři jsou přesně na opačné straně. Podle závěrů přezkoumání Českého telekomunikačního úřadu k pásmům 900 a 1800 MHz mají držitelé přídělu v pásmu 2100 MHz uloženou povinnost poskytovat službu ve standardu 2G minimálně do 30. 6. 2028, pokud úřad po vyhodnocení počtu uživatelů 2G nerozhodne jinak. K tomu si úřad hlídá pokrytí: do téhož data nesmí úroveň pokrytí silničních a železničních koridorů službami GSM klesnout o víc než 1 procento oproti stavu, ve kterém byl příděl udělen.

Důvod je stejný, jaký uvádí T-Mobile na druhé straně Atlantiku, jen obrácený v čase. Úřad v dokumentu píše, že se 2G drží kvůli velkému množství starších přístrojů, které lidé pořád používají a které neumí zajistit hlasovou komunikaci v sítích 4G a 5G. Pro srovnání: pásmo 900 MHz se u nás pro GSM používá od roku 1996, kdy provoz zahájily EuroTel Praha a Radiomobil; třetí operátor Český Mobil se přidal v roce 2000.

Praktický závěr je pro majitele telefonu v Česku i v Americe stejný a s datem odstavení nesouvisí. Podvrženému vysílači je jedno, jestli operátor 2G provozuje. Rozhoduje jediné nastavení v telefonu – a jeho výchozí poloha 2G nechává zapnuté.

Zdroje: T-Mobile Network Evolution, Fierce Network, dokumentace Androidu k zákazu 2G, přepínač 2G v Androidu 16 a závěry přezkoumání ČTÚ. Citace z anglických zdrojů jsou přeložené.