Malawi má za sebou tu drahou část. Vysílače stojí, signál 4G dosáhne na 87 % obyvatel a data patří k nejlevnějším v Africe. Internet v telefonu přesto používá 12,5 % lidí. Čísla pocházejí ze zprávy, kterou sdružení mobilních operátorů GSMA zveřejnilo 20. srpna 2026 na summitu v Lilongwe.

Signál přibyl, uživatelé ne

Deset let stavění je v číslech vidět. V roce 2015 nemělo mobilní signál 60 % obyvatel Malawi, loni už jen 8 %. Podíl lidí, kteří internet v telefonu skutečně používají, se za tu dobu posunul z 8 % na 12 % a od roku 2023 stojí na místě. Mezi obojím zůstává 80 % obyvatel, kteří mají signál a přesto jsou offline. GSMA tomu říká usage gap, tedy mezera mezi pokrytím a používáním; průměr regionu je kolem 65 %.

Sousedům se to daří líp. Ve východní Africe používá mobilní internet 21 % lidí, v celé subsaharské Africe 28 %. Malawi by tedy počet lidí online víc než zdvojnásobilo, kdyby jen dorovnalo regionální průměr. Zaostává i pokrytí venkova, kam 4G dosáhne na 71 % obyvatel proti 89 % v Ugandě a 92 % v Senegalu.

Nechybí vysílač, chybí telefon

Na ceně dat to nestojí a placení taky ne. Tři čtvrtiny dospělých Malawijců aktivně používají mobilní peněženku a loni přes ni prošlo 576 milionů plateb za 8,6 bilionu kwach. Chytrý telefon má ale menšina. Zpráva uvádí dvě čísla, protože počítá dvěma způsoby: chytrých je 26 % připojení a 33 % jednotlivých zákazníků. Rozdíl dělá zvyk mít víc SIM karet najednou. Ve východní Africe je podíl 43 %, v celé Africe 59 %.

Caroline Mbugua, která má v africké části GSMA na starosti veřejnou politiku, to na summitu shrnula slovy, že nejde o selhání infrastruktury, ale o úzké hrdlo v přijetí (přeloženo z anglického přepisu jejího vystoupení). Mezi překážkami zpráva jmenuje cenu přístroje, chybějící digitální dovednosti, nedostatek deviz a drahou energii. Dvě z doporučení míří rovnou na daně: zrušit desetiprocentní spotřební daň z mobilních služeb a snížit daně z levných chytrých telefonů.

Jihoafrická zkouška s hranicí 2 500 randů

Zlevnit telefon státním rozhodnutím zkusila Jihoafrická republika. Národní pokladna navrhla 12. března 2025 v rozpočtu, aby se devítiprocentní spotřební daň z luxusního zboží od 1. dubna téhož roku vztahovala jen na telefony dražší než 2 500 randů. Cílem bylo podle ní zlevnit přístroje ve spodní části trhu. Souviselo to s plánem vypnout do konce roku 2027 sítě 2G a 3G, proti kterému stála námitka, že chudší zákazníci na novější telefon nedosáhnou. Podobný spor provázel i letošní vypnutí 2G u amerického T-Mobilu.

Jak to dopadlo, uvádí zpráva GSMA: prodej osvobozených telefonů během následujících měsíců vzrostl o 49 % a jejich podíl na trhu stoupl z 23 na 31 %. To číslo pochází od sdružení operátorů a nezávisle se nám ho ověřit nepodařilo. Zpráva k tomu přidává starší případy z Keni, Ghany, Pákistánu a Kolumbie, kde po snížení daní a poplatků v oboru vzrostl prodej telefonů nebo objem plateb.

Malawi je krajní případ, ne výjimka

Že rozhoduje spíš přístroj než vysílač, potvrzují i data Mezinárodní telekomunikační unie. Její přehled Facts and Figures 2025, vydaný 17. listopadu 2025, počítá 6 miliard lidí online a 2,2 miliardy offline. V zemích s vysokými příjmy používá internet 94 % lidí, v zemích s nízkými příjmy 23 %. Mobilní data zůstávají cenově nedostupná zhruba v 60 % zemí s nízkými a středními příjmy a 5G pokrývá 84 % obyvatel bohatých zemí proti 4 % v těch chudých. Typický uživatel v bohaté zemi navíc protočí skoro osmkrát víc mobilních dat.

Co půjde za čtyři roky ověřit

Zprávu psalo sdružení, které zastupuje operátory, a část jejích doporučení míří na daně a poplatky placené právě jeho členy. Čísla o pokrytí a podílu uživatelů tím nepadají, protože je GSMA Intelligence měří dlouhodobě a ITU je pro celou skupinu zemí potvrzuje. Za pozornost stojí i drobný nesoulad: tisková zpráva člení doporučení do šesti oblastí, na summitu je spektrový ředitel GSMA pro subsaharskou Afriku Bienvenu Comlan Agbokponto Soglo představil jako pět pilířů.

Ověřitelné to bude v roce 2030. GSMA slibuje, že při přijetí jejích doporučení přibude v Malawi 810 tisíc uživatelů mobilního internetu a celkem jich bude pět milionů. Kdyby se to povedlo bez sáhnutí na cenu telefonů, byla by to zajímavější zpráva než ta dnešní.

Sdružení mobilních operátorů GSMA spustilo 12. srpna 2026 nabídku, která má operátorům pomoct prodloužit život prodávaných přístrojů a ubrat elektroodpad. Jmenuje se Circularity Services a startuje se dvěma obchodními partnery: nizozemskou firmou Closing the Loop a americkým tržištěm RGX. Oznámení GSMA je datované v Londýně.

Poplatek k novému telefonu zaplatí sběr jednoho vysloužilého

Služba One for One od Closing the Loop stojí na jednoduchém pravidle: prodej jednoho nového přístroje spustí sběr a recyklaci jednoho vysloužilého. Podstatná drobnost je v tom, který přístroj se sebere. Firma na svých stránkách píše, že šrot se sváží ze zemí, kde se s odpadem běžně nakládá špatně, a nový telefon se tím kompenzuje. Váš starý přístroj v tom nefiguruje; není to výkup ani zpětný odběr.

Zaplatí se to poplatkem v řádu jednotek eur k ceně nového telefonu, tabletu nebo notebooku. Closing the Loop uvádí, že služba často vyjde na méně než jedno procento ceny přístroje a přidává se jako vrstva nad stávající nákup – kupující nemusí měnit dodavatele ani model. Jako dosavadní uživatele GSMA jmenuje Vodafone, Samsung a T-Mobile u přístrojů prodaných v Evropě a Google celosvětově.

Michael Jungwirth, který má udržitelnost na starosti v německém Vodafonu, to v oznámení popisuje takto (přeloženo z angličtiny): „Za každý nový telefon, který Vodafone uvede do oběhu, jeden starý stáhneme.“

Druhý partner provozuje tržiště na vyřazenou firemní techniku

RGX je online tržiště pro vyřazování firemní techniky – anglicky enterprise asset disposition. Organizace přes ně nabídne nepotřebná zařízení a zpracovatelé se o ně přihazují; smyslem je podle GSMA dostat z vyřazené techniky vyšší cenu a zároveň mít ošetřené, jak se zlikviduje. Zatím to jde jen ve Spojených státech a rozšíření do dalších zemí popisuje oznámení jako očekávané, bez termínu.

Roman Smith z AT&T v témže textu říká, že firma s RGX pracovala na svém maloobchodním programu sběru elektroodpadu.

Odpadu přibývá pětkrát rychleji, než roste doložená recyklace

Rozměr problému měří Global E-waste Monitor, který vydávají Mezinárodní telekomunikační unie a výzkumný institut OSN UNITAR. Zatím poslední, čtvrté vydání vyšlo 20. března 2024 a pracuje s daty za rok 2022: tehdy vzniklo 62 milionů tun elektroodpadu, o 82 % víc než v roce 2010. Doloženě sebráno a zpracováno z toho bylo 22,3 %.

Do roku 2030 zpráva čeká 82 milionů tun, kdežto míra doloženého sběru podle ní klesne na 20 %. Kovy uložené v odpadu z roku 2022 autoři ocenili na 91 miliard dolarů. Čísla přitom platí pro všechno, co má vidlici nebo baterii, ne jen pro telefony – telefon je v té hromadě lehký kus, zato je jich hodně.

Druhá páka je nepustit telefon do šrotu tak brzy

Sběr řeší konec životního cyklu. Před ním stojí otázka, jak dlouho telefon vydrží sloužit, a tu v Evropě drží nařízení Komise (EU) 2023/1670 o ekodesignu, platné od 20. června 2025: baterie musí zvládnout aspoň 800 nabíjecích cyklů se zachováním 80 % kapacity, náhradní díly mají být k mání sedm let po konci prodeje modelu a aktualizace operačního systému pět let. Rozebírali jsme to u otázky vyměnitelné baterie.

Rozdíl mezi oběma pákami je v tom, kdo je drží. Ekodesign je povinnost výrobce, kterou vymáhá úřad. Circularity Services je nabídka, kterou si operátor koupí, nebo nekoupí – a GSMA v oznámení sama píše, že operátoři shánějí praktické způsoby, jak naplnit své závazky v udržitelnosti a zároveň si polepšit obchodně.

Kolik přístrojů nebo kilogramů se dosud tou cestou sebralo, oznámení neuvádí ani u jednoho z obou partnerů. Bez toho čísla jde porovnat záměr, ne výsledek. Ten se ukáže až v některém z dalších vydání Global E-waste Monitoru, které bude počítat hmotu, ne sliby.

Zdroje: tisková zpráva GSMA z 12. srpna 2026; stránka služby One for One u firmy Closing the Loop; tisková zpráva UNITAR a ITU ke Global E-waste Monitoru 2024; nařízení Komise (EU) 2023/1670, příloha II.

Sharp ohlásil 5. srpna 2026 telefon AQUOS wish6, základní model do Japonska a na Tchaj-wan s prodejem od poloviny září. Zajímavé na něm není to, co se u levných telefonů čeká, ale pořadí, ve kterém výrobce vypsal tři hlavní přednosti: velký displej, odolnost proti ohnutí a ochrana proti podvodným a obtěžujícím hovorům. Fotoaparát ani čip mezi nimi nejsou.

Poplach zatřesením a rozbor hovoru

Bezpečnostní výbava se skládá ze čtyř věcí, které spolu na první pohled nesouvisejí:

• hlasitý poplach, který se spustí zatřesením telefonem, sám vytočí předem uložená čísla a pošle až třem kontaktům SMS s polohou;
• rozbor obsahu hovoru umělou inteligencí, která upozorní, když hovor vypadá podezřele;
• omezení příchozích hovorů ze zahraničí a odchozích hovorů na zahraniční čísla;
• přepis vzkazů ze záznamníku, když majitel hovor nezvedne.

Poznámky pod čarou k té části tiskové zprávy říkají dvě věci, které se v přehledech novinek obvykle ztratí. Každou z těch funkcí je nutné předem nastavit, samy se nezapnou. A u poplachu Sharp výslovně píše, že má upoutat pozornost okolí a že nezaručuje ochranu před vším.

Tři čtvrtiny čísel měly cizí předvolbu

Proč zrovna tohle a proč v nejlevnější třídě, se dá vyčíst z policejní statistiky. Japonská policejní agentura vede kategorii tokušu sagi (特殊詐欺), tedy podvodů, u kterých se pachatel s obětí nikdy nesejde a důvěru si získá po telefonu nebo přes sociální sítě. Agentura o nich zveřejňuje měsíční tabulku a čísla v ní rostou rychle.

Za rok 2025 v ní stojí 43 000 případů a škoda 325,7 miliardy jenů; rok předtím to bylo 31 280 případů a 199,1 miliardy. Za první pololetí 2026 agentura zatím předběžně eviduje 22 031 případů a 181,6 miliardy jenů proti 18 623 případům a 119,7 miliardy za stejné období loni. V přepočtu kurzem České národní banky z 10. srpna 2026 (100 jenů za 13,231 koruny) je loňská roční škoda asi 43 miliard korun; ten přepočet je náš, statistika ho neuvádí.

Do součtu patří i podvody navázané přes sociální sítě, které s telefonem nemají nic společného: investiční jich bylo loni 9 523 a romantických 5 645. Po jejich odečtení zbývá zhruba 27 800 případů, u kterých šlo hlavně o telefonáty. Nejsilnějším způsobem je vydávání se za policistu, na které policie loni napočítala 11 014 případů a 100,5 miliardy jenů. Jako samostatnou kolonku ho ovšem začala vést až od ledna 2026 a čísla za rok 2025 do ní doplnila zpětně, takže ve starších tabulkách jsou tyhle případy schované v jiných řádcích.

Klíčový údaj pro Sharpovu funkci ale stojí na jiné stránce policie, v kampani proti podvodům z mezinárodních čísel: z telefonních čísel, kterými se v roce 2025 při těchhle podvodech volalo, jich asi 75,5 % mělo zahraniční předvolbu. Policie z toho vyvozuje jediné doporučení, a to zablokovat příchozí mezinárodní hovory.

Na pevné lince to řeší přepážka, na mobilu jedině telefon

Blokování má v Japonsku zavedenou cestu, jenže mobilů se netýká. Pět operátorů (KDDI, SoftBank, NTT East, NTT West a NTT Docomo Business) provozuje přepážku pro odhlášení mezinárodních hovorů, kde si majitel linky nechá vypnout příjem hovorů ze zahraničí, případně i volání do zahraničí. Na její stránce je ale výslovně napsáno, koho se to týká: desetimístných pevných linek, které začínají třeba tokijskou 03 nebo osackou 06. Mobilní čísla s 070, 080 a 090 a čísla IP telefonie s 050 jsou z toho vyňatá.

Kdo tedy chce na mobilu totéž co babička na pevné lince, musí si vystačit s tím, co umí telefon nebo aplikace. Sharp to řeší přímo v systému telefonu a dělá z toho prodejní argument v třídě, kde se jinak soutěží kapacitou baterie.

Zbytek je běžná základní třída

Sám přístroj nikoho nepřekvapí. Displej má 6,6 palce a rozlišení 720 × 1 612 bodů, obnovovací frekvenci 120 Hz a maximální jas kolem 1 000 nitů, což je podle Sharpu dvojnásobek předchozího modelu. Uvnitř je MediaTek Dimensity 6300, 4 GB paměti RAM a 128 GB úložiště, baterie má 5 000 mAh. Tělo váží 189 g, měří 8,3 mm a Sharp u něj uvádí krytí IPX5, IPX8 a IPX9 proti vodě, IP6X proti prachu a osmnáct zkoušek podle americké armádní normy MIL-STD-810H včetně pádu z 1,22 metru ve dvaceti šesti směrech. Zůstal 3,5mm jack na sluchátka a slot na paměťovou kartu až do 2 TB.

Softwarová podpora vydrží podle výrobce dvě povýšení Androidu a čtyři roky bezpečnostních záplat, počítáno od uvedení modelu, ne od koupě. Je to stejné počítání, kvůli kterému šest let záplat u Galaxy F70 Pro znamená pro kupce z výprodeje o rok nebo dva méně. Cenu Sharp v tiskové zprávě neuvádí a upozorňuje, že se parametry i vzhled můžou do uvedení změnit.

Do Evropy telefon nemíří, takže si ho tu nikdo nekoupí. Zajímavý je tím, co se z něj dá vyčíst o japonském trhu: ochrana proti podvodnému hovoru se z výbavy pro opatrné stala něčím, co výrobce jmenuje dřív než fotoaparát. Blok všech zahraničních předvoleb je přitom nástroj hrubý jako sekera. Kdo má příbuzné nebo práci v cizině, přijde s podvodnými hovory i o ty ostatní; Sharp proto nechává rozhodnutí na majiteli a bez nastavení funkce spí.

Zdroje: tisková zpráva Sharpu z 5. srpna 2026, statistika japonské policejní agentury, policejní kampaň proti podvodům z mezinárodních čísel a stránka přepážky pro odhlášení mezinárodních hovorů.

Google bude muset v Evropě pustit konkurenční umělé inteligence hlouběji do Androidu. Rozhodnutím z 16. července 2026 mu Evropská komise podle nařízení o digitálních trzích (DMA) nařídila zpřístupnit jedenáct funkcí systému, které dnes využívá skoro výhradně jeho vlastní asistent Gemini, jímž Google od září nahrazuje starší Asistenta. Konkurenti mají dostat k systému stejně hluboký přístup jako Google sám.

Jedenáct funkcí ve čtyřech skupinách

Komise vede řízení podle článku 6 odst. 7 DMA, který strážce brány zavazuje k interoperabilitě – tedy k tomu, aby cizí vývojáři mohli sáhnout na stejné hardwarové a softwarové funkce systému jako on. Jedenáct funkcí Androidu, o které jde, seřadila do čtyř skupin: vyvolání asistenta, sběr souvislostí, akce v aplikacích a přístup k prostředkům telefonu.

Konkrétně mají cizí asistenti umět to, co zatím svede jen Gemini: spustit se hlasem podobně jako „hej Google“, provést úkol napříč aplikacemi – třeba napsat a odeslat e-mail nebo přidat položku na nákupní seznam –, číst souvislosti z obrazovky, senzorů a aplikací a samy nabízet, co se hodí. Komise to ukazuje na příkladu: když se partner zeptá na číslo letu, asistent ho najde v e-mailu a ukáže, aniž ho o to někdo výslovně požádá. Poslední skupina otvírá i výkon telefonu včetně volání modelů umělé inteligence, které běží přímo v zařízení.

Proč zrovna asistenti

Komise vychází z toho, že hlasový asistent se stává hlavní branou k telefonu a že Android drží v Evropě zhruba 60 % mobilního trhu. Gemini má díky tomu obrovský dosah a zároveň hluboký přístup k systému, kdežto asistent, kterého si uživatel doinstaluje sám, se k většině těch funkcí nedostane. Podle výkonné místopředsedkyně Komise Henny Virkkunenové mají opatření podpořit konkurenci a rozmanitost na trhu asistentů pro Android, aby vedle Gemini mohly vyrůst alternativy. V praxi by si Evropan mohl za systémového pomocníka zvolit třeba ChatGPT, Claude nebo Perplexity se stejně hlubokým přístupem, jaký má dnes Gemini.

Změny nepřijdou letos

Rozhodnutí neznamená, že si uživatel vybere jiného asistenta hned. Google má opatření zabudovat do příští velké verze systému, tedy do Androidu 18, nejpozději do 1. srpna 2027. Souběžné rozpoznávání aktivačního slova, díky němuž by šlo hlasem vyvolat víc asistentů zároveň, má přijít až v Androidu 19, nejpozději do 1. srpna 2028.

Souhlas uživatele a prověřování

Přístup nebude plošný. Rozhodovat má souhlas uživatele: ten určí, který asistent smí na kterou funkci. U citlivějších funkcí – automatizace obrazovky, hlubší systémové propojení nebo přístup k datům aplikací uloženým v telefonu – smí Google podle Komise stanovit objektivní a nediskriminační podmínky a splnění ověří spolu s nezávislou třetí stranou. Návrh těch podmínek má zveřejnit do 1. února 2027, konečnou podobu do 1. května 2027 a pak posoudit každou žádost do čtyř týdnů. Na dražší hardware podle Komise nedojde – hlasové vyvolání se bude týkat jen telefonů, které na to už mají čip, takže výrobcům nevzniknou náklady navíc. Za nesplnění hrozí Googlu pokuta až do deseti procent celosvětového ročního obratu, tedy desítky miliard dolarů.

Google mluví o riziku pro soukromí

Google s rozhodnutím nesouhlasí. Podle prezidenta firmy pro globální záležitosti Kenta Walkera ohrožuje zásadní záruky soukromí a bezpečnosti milionů Evropanů; firma prý opakovaně nabízela řešení, která by cílům DMA vyhověla, a rozhodnutí podle ní pomíjí rozsáhlé doklady o újmě uživatelů. Komise oproti tomu tvrdí, že ochrany zůstávají – použití sdílených dat bude omezené a Google si smí prověřit, kdo dostane hlubší přístup, aby bezpečnost neutrpěla. Obě stanoviska shrnul server The Verge.

Vzor pro ostatní brány

Rozhodnutí o Androidu doprovodilo v týž den druhé, které řeší sdílení dat z vyhledávače Googlu s konkurencí; to už míří mimo telefon. Dohromady ukazují, jak Brusel přistupuje ke strážcům brány, a dopadnou i na další. Apple se na DMA odvolal, když v Evropě nespustil funkce Siri s umělou inteligencí, a označení strážce brány pro iOS mu potvrdil i Tribunál EU. Jestli si Evropan opravdu vybere jiného asistenta než Gemini, se ale ukáže až podle toho, jak Google změny v letech 2027 a 2028 provede – rozhodnutí zatím otevírá jen dveře.

Americká Komise pro mezinárodní obchod (ITC) uzavřela 30. července řízení, ve kterém korejská firma Pantech vinila výrobce telefonů z porušení čtyř svých patentů. O tom, jestli k porušení došlo, nepadlo rozhodnutí: všech pět žalovaných skupin se s Pantechem předtím dohodlo. Oznámení o ukončení vyšlo 4. srpna ve Federálním registru.

Řízení číslo 337-TA-1456 běželo podle paragrafu 337 celního zákona z roku 1930. Ten se od běžné patentové žaloby liší tím, co může přinést. ITC nepřiznává náhradu škody, ale může zakázat dovoz zboží do Spojených států. Pantech ve stížnosti podané 3. července 2025 žádal právě to: omezený zákaz dovozu a příkazy k zastavení prodeje kusů, které už ve Spojených státech jsou.

Čtyři patenty ze začátku LTE

Všechny čtyři patenty popisují detaily rádiového spojení mezi telefonem a základnovou stanicí, tedy věci, na které uživatel nikdy nesáhne, ale bez kterých se telefon do sítě nepřihlásí:

• US 9 548 839 mapuje kanál, kterým stanice telefonu potvrzuje, že data dorazila v pořádku;
• US 11 659 503 řeší, jak si telefon a stanice srovnají časování při vysílání od telefonu k síti;
• US 11 051 344 a US 12 267 876 popisují oba tutéž věc, totiž žádost o náhodný přístup a odpověď na ni. To je první výměna, kterou telefon se stanicí vůbec vede.

Zajímavější než jejich obsah jsou data. Priorita nejstarších přihlášek je z 1. ledna 2008 a z 19. února 2008, další z 10. února 2010, tedy z doby, kdy se sítě LTE teprve stavěly. Samotné patenty jsou ale mnohem mladší: poslední ze čtveřice byl udělen 1. dubna 2025, protože jeho přihláška je z 22. září 2023 a navazuje na tu původní. Pantech tak žaloval o patent, kterému v době podání stížnosti byly tři měsíce, a stál přitom na sedmnáct let starém základu.

Sedmnáct firem na jednom seznamu

Oznámení o zahájení řízení jmenovalo sedmnáct společností v pěti skupinách: OnePlus, Lenovo spolu s Motorolou Mobility, TCL (samo o sobě sedm firem), Tinno a finský HMD Global. Samsung ani Apple mezi žalovanými nejsou.

HMD Global z řízení vypadl hned. Komise ho vyňala už 30. září 2025, tedy necelé dva měsíce po zahájení. Dvě další společnosti se stejným jménem, HMD Global Oy a HMD America, ale v řízení zůstaly až do letoška.

Dohody přišly během jednoho měsíce

Od zahájení řízení do prvního urovnání uplynulo devět měsíců, pak se to zlomilo. HMD podalo 22. května návrh na ukončení opřený o souhlasný příkaz, kterým se firma zaváže sporné patenty neporušovat; Pantech proti tomu nic nenamítal. Čtyři dny nato přišel společný návrh Pantechu a OnePlusu, tentokrát s dohodou o narovnání. Následovalo Lenovo s Motorolou 4. června, Tinno 15. června a TCL 22. června.

Správní soudce vydal 30. června pět rozhodnutí, kterými všechny zbylé žalované z řízení vyňal, a posledním z nich ukončil i řízení samo. Nikdo proti tomu nepodal opravný prostředek a komise se 30. července usnesla, že rozhodnutí nebude přezkoumávat. Obsah dohod je neveřejný, takže se nedá říct, kolik za ně kdo zaplatil, ani jestli se platilo.

Firma, která telefony dělat přestala

Pantech nebyl vždycky jméno ze soudního spisu. Se značkou SKY patřil na korejském trhu do začátku tisíciletí mezi vedoucí firmy a s řadou Vega dotíral až do roku 2013 na Samsung a LG; jednu dobu byl na domácím trhu druhý. Pak přišly dvě ozdravné procedury, v roce 2007 a 2014, a v srpnu 2014 návrh na konkurz. Firmu koupilo v červenci 2015 konsorcium vedené společnostmi Optis a Solid.

Nový Pantech se vrátil v červnu 2016 s levným telefonem IM-100. Prodalo se ho méně než patnáct tisíc kusů proti cíli třiceti tisíc a v květnu 2017 firma výrobu telefonů zastavila s tím, že se soustředí na internet věcí. Podle e-mailu zaměstnancům, o kterém tehdy psal ZDNet, měla zůstat divize pro internet věcí a několik hlavních útvarů. Počet zaměstnanců mezitím klesl z pěti set na sto dvacet.

Proč se to urovnalo

Řízení u ITC je rychlé a nepříjemné zároveň. Tohle běželo necelý rok a na jeho konci nestojí částka k zaplacení, ale zákaz dovozu; pro výrobce, který ve Spojených státech prodává, je to horší než pokuta. Podle nás je právě v tom důvod, proč se všech pět skupin dohodlo dřív, než se dostalo na ústní jednání. Pantech tak nikdy nemusel dokázat, že jeho patenty někdo porušil.

Pro Pantech to byl podle databáze Federálního registru vůbec první případ tohoto druhu. Firma, která poslední telefon uvedla před deseti lety, tak našla využití pro to jediné, co jí z těch let zůstalo: přihlášky podané v době, kdy se LTE teprve rozjížděla.

Prvního září 2021 vydal Apple tiskovou zprávu se jmenným seznamem: Arizona, Connecticut, Georgia, Iowa, Kentucky, Maryland, Oklahoma a Utah. Těchhle osm států mělo svým obyvatelům umožnit, aby si řidičský průkaz nebo občanský průkaz uložili do peněženky v iPhonu a v Apple Watch. Arizona a Georgia měly být první, zbytek měl následovat. Odbavovat se s tím mělo na vybraných kontrolních bodech letištní správy TSA.

Technicky za tím stojí norma ISO 18013-5, která popisuje mobilní řidičský průkaz (zkráceně mDL). Nejde tedy o obrázek průkazu na displeji: telefon si se čtečkou vymění jen ta pole, o která si čtečka řekne, a majitel je pustí přes Face ID nebo Touch ID. Apple v té zprávě uvedl, že jedná s dalšími státy a míří na pokrytí celé země.

Kdo z té osmičky doklad opravdu má

Nejbližší veřejný seznam vede TSA v přehledu Participating States and Eligible Digital IDs. Peněženka v iPhonu je v něm u Arizony, Arkansasu, Kalifornie, Colorada, Georgie, Havaje, Illinois, Iowy, Marylandu, Montany, Nového Mexika, Severní Dakoty, Ohia, Západní Virginie a k tomu u Portorika. Čtrnáct států a jedno území. Stejný výčet uvádí i přehled serveru MacRumors z 29. července 2026.

Z původní osmičky jsou na tom seznamu čtyři: Arizona, Georgia, Iowa a Maryland. Connecticut na něm není vůbec. Kentucky doklad v telefonu má, ale ve vlastní aplikaci KY Mobile ID, a Utah v aplikaci GET. Oklahoma nemá ani jedno. Deset dalších států na tom seznamu v oznámení z roku 2021 vůbec nebylo. Seznam tedy narostl, jenže jinými jmény, než na která se tehdy ukazovalo.

Oklahoma: nejdřív zákon, aplikace potom

Oklahomská sněmovna schválila 25. března 2026 předlohu HB 3015 poslanců Kerbse a Frixe. Umožňuje úřadu Service Oklahoma spolupracovat s firmami na mobilní podobě občanských a řidičských průkazů a omezuje, jak smí partnerská firma s daty obyvatel nakládat. Kerbs podle zprávy agentury Oklahoma Voice uvedl, že k předloze měly připomínky mimo jiné Google a Apple.

Mobilní doklad má fyzický doplňovat, ne nahrazovat. Service Oklahoma to označuje za doprovodnou možnost a obyvatelé mají mít průkaz dál i v kartě. Policie a obchodníci se navíc můžou rozhodnout, jestli ho vůbec budou číst, takže nikoho nečeká povinnost pořizovat si čtečku.

Není to první pokus. Oklahoma přijala digitální doklady už v roce 2019, jenže aplikaci OK Mobile ID v roce 2024 zrušila; Service Oklahoma to zdůvodnil malým počtem uživatelů. V listopadu 2023 navíc americké ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru, že aplikace porušuje zákon o právech osob s postižením. Podnět podal nevidomý obyvatel státu: aplikace po uživateli chtěla nasnímat průkaz a pak spojovat body pohybem hlavy nebo očí, což bez cizí pomoci nezvládl.

Že Oklahoma míří rovnou do peněženky v iPhonu, zatím žádné oznámení neříká. MacRumors 29. července napsal, že našel stopy oklahomského dokladu v zázemí Applu; je to nález v cizí infrastruktuře, ne datum. Stejným způsobem server dřív popsal přípravu Utahu a Virginie.

K čemu je doklad v telefonu dobrý

TSA uvádí, že digitální doklad projde na víc než 250 kontrolních bodech, a chce, aby cestující měl fyzický průkaz stejně u sebe. Mobilní verze musí navíc stát na průkazu, který vyhovuje federálním pravidlům REAL ID; kdo má starší kartu, digitální doklad si z ní neudělá.

Komu stát doklad nenabízí, může si do peněženky přidat americký pas. Funkci Digital ID Apple podle MacRumors zavedl v iOS 26 a TSA ji ve svém seznamu vede zvlášť, výslovně jen pro vnitrostátní lety. Mimo letiště se mDL používá u části obchodníků a v aplikacích, které ověřují věk. Právě věk je oblast, kde se telefonu svěřuje čím dál víc: Obchod Play už umí aplikacím sdělit věkové rozmezí uživatele, aniž by jim dal datum narození.

Česko jde jinou cestou

Česká obdoba do peněženky výrobce telefonu nemíří vůbec. Stát provozuje vlastní aplikaci eDoklady, prvním dokladem v ní je občanka a od července 2024 se s ní dá prokázat i na policii, u soudů, na finančních, živnostenských a katastrálních úřadech, na ČSSZ, úřadech práce a na obcích s rozšířenou působností. Rozdíl proti americkému modelu je v tom, kdo aplikaci píše: v Oklahomě se o to má stát podělit s firmou, v Česku ne.

Z pěti let od oznámení plyne hlavně to, že o rychlosti nerozhoduje výrobce telefonu. Apple funkci hotovou má a čeká na úřad, který vydává průkazy, na zákon, který mu to dovolí, a na peníze, které za tím stojí. Podle nás to bude platit i o tom, co přijde po řidičáku: nová položka do peněženky se dnes udělá rychleji, než se schválí předloha, která ji povolí.

Zdroje

• Apple: Apple announces first states signed up to adopt driver's licenses and state IDs in Apple Wallet z 1. září 2021 (seznam osmi států, norma ISO 18013-5)
• TSA: Participating States and Eligible Digital IDs (dnešní seznam států, více než 250 kontrolních bodů, pas jen pro vnitrostátní lety)
• Oklahomská legislatura: HB 3015 a zpráva Oklahoma Voice z 26. března 2026 (schválení sněmovnou, konec aplikace OK Mobile ID, nález ministerstva spravedlnosti)
• MacRumors z 29. července 2026 (stopy oklahomského dokladu v zázemí Applu, výčet států s podporou)
• eDoklady (rozsah použití od července 2024)

V pondělí 27. července ve 14 hodin východoaustralského času se po celé Austrálii ozvaly telefony naráz. Byla to první celostátní zkouška systému AusAlert, který se má naostro spustit v říjnu a varovat před požáry, povodněmi, útoky i zdravotními hrozbami. Časem má nahradit dosavadní varování rozesílané jako SMS. Siréna trvala zhruba deset sekund a na displeji se objevila zpráva začínající slovy TEST MESSAGE a ujištěním, že se nemá nic dělat.

V Jižní Austrálii a v Severním teritoriu přišlo varování ve 13.30 místního času, v Západní Austrálii ve 12 hodin. Šlo o týž okamžik, jen v jiných časových pásmech.

Sirénu nešlo ztišit

Zpráva šla v kategorii critical alert, tedy kritického upozornění, které přebije tichý režim i režim Nerušit. Národní agentura pro krizové řízení NEMA předem upozornila, že jediný způsob, jak ji nedostat, je telefon vypnout nebo přepnout do režimu letadlo – a poradila udělat to hodinu předem a nechat tak i čtyřiadvacet hodin po zkoušce, protože přístroje se během testu můžou chovat různě. Instrukce mířila hlavně na lidi ohrožené domácím násilím, kteří mívají schovaný druhý telefon; poradenské organizace na to riziko upozorňovaly dopředu.

Proč to není SMS

AusAlert stojí na technice zvané cell broadcast. Rozdíl proti SMS je ve směru doručení: textovka se posílá adresně na telefonní číslo, kdežto cell broadcast vysílá základnová stanice do éteru a zachytí ho každý přístroj v jejím dosahu. Telefon k tomu nepotřebuje ani aktivní SIM kartu a vysílání nezahlcuje síť, takže projde i ve chvíli, kdy jsou hovory a data přetížené.

Přetížená síť byla přesně to, co Austrálie dosavadnímu řešení vytýkala. Podle úřadujícího generálního koordinátora NEMA Pata Hetheringtona měl dosavadní systém postavený na obyčejných SMS při katastrofách znatelné zpoždění a někomu zprávy nedorazily vůbec. Nový systém doporučila královská komise, která vyšetřovala požáry z přelomu let 2019 a 2020.

Oblast se dá vymezit velmi jemně: podle ABC až na 160 metrů od místa události. Kdo do ní vstoupí, dokud je varování aktivní, dostane ho také. Na starším přístroji nebo pod jiným systémem než Android a iOS se zpráva může ukázat s hlavičkou Presidential Alert nebo Extreme Threat Alert.

Které telefony zprávu dostaly

Pro majitele telefonu je tohle na celé věci nejpodstatnější. NEMA zveřejnila konkrétní seznam:

• iPhone 11 a novější se systémem iOS 26.4 nebo novějším,
• Apple Watch SE2, SE3 a Series 6 a novější s watchOS 26.4 nebo novějším,
• zařízení s Androidem 12 a novějším.

iPady zprávu nedostanou. Starší Androidy a přístroje s jinými systémy ji podle NEMA dostat můžou, ale agentura to neslibuje. Hetherington k tomu řekl, že telefony vyrobené po roce 2019 by varování přijmout měly. Agentura počítala s tím, že zazvoní zhruba 80 procent iPhonů v zemi a asi 16 milionů zařízení s Androidem. Telefonům, které se místo pozemních vysílačů připojují přes satelit, varování nepřijde; potvrdila to ministryně pro krizové řízení Kristy McBainová.

Co se nepovedlo

McBainová po zkoušce oznámila, že zprávu odvysílalo 94 procent oslovených vysílačů, zatímco laťka NEMA byla 90 procent. Zbylých šest procent bylo podle ní odstavených kvůli údržbě nebo modernizaci. Kolik telefonů zprávu skutečně přijalo, jasné není; ministryně zkoušku i tak označila za velmi úspěšnou.

ABC k testu dostala přes tisíc reakcí a byly rozporuplné. Na jedné univerzitě zpráva podle jednoho z ohlasů došla každému třetímu, jinde se siréna spustila deset až patnáct minut po termínu. V Simpsonově poušti neobdržel Kyle Barton nic, přestože si předtím ověřil, že mu chodí textovky; připojuje se přes satelitní internet. Lidem, kterým zpráva nepřišla, McBainová vzkázala, ať si z toho nic nedělají – může za to podle ní chybějící pokrytí, neaktualizovaný software nebo nepodporovaný přístroj.

Několik hodin po zkoušce oznámila queenslandská ministryně pro požární ochranu a obnovu po katastrofách Ann Leahyová, že tamní hasiči zůstanou v letošní sezoně požárů u dosavadních varovných SMS. Vadí jí, že AusAlert nedosáhne na pevné linky, na kterých v odlehlých oblastech řada lidí pořád závisí. Proti systému ani proti změně prý nic nemá, ale musí být srovnatelný s tím, co Queensland používá dnes. McBainová dřív uvedla, že vláda kompatibilitu s pevnými linkami zkoumá, a že státy a teritoria si můžou vlastní varování provozovat dál.

Česko chystá totéž

Stejná technika se připravuje i u nás. Ministerstvo vnitra 4. prosince 2025 oznámilo, že dokončilo vyhlášku popisující, kdo smí varování vyvolat a jak se schvaluje: podněty budou moci dávat orgány krizového řízení a další úřady, poslední slovo dostane Národní operační a informační středisko. Operátoři podle té zprávy měli začít systém vyvíjet a testovat, spuštění bylo naplánované na druhou polovinu roku 2026.

Ředitel odboru ochrany obyvatelstva a krizového řízení generálního ředitelství hasičů Dušan Uhlík upřesnil 5. února 2026 pro ČTK, že testovat se má od poloviny roku a ke konci roku má být systém připravený k nasazení. Novější veřejné vyjádření o tom, jestli testy skutečně běží, se nám dohledat nepodařilo.

Omezení je stejné jako v Austrálii: cell broadcast pracuje s Androidem a iOS, takže na tlačítkový telefon nedorazí. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2024, na která se odvolával Radiožurnál, má tlačítkový telefon méně než pětina lidí a mezi lidmi nad 75 let skoro každý sedmý. Hasiči proto počítali s tím, že aspoň ze začátku budou varovné SMS posílat dál. Stát a operátory má systém podle Radiožurnálu vyjít na 235 milionů korun – zhruba 100 milionů připadá na státní část a 135 milionů na úpravy sítí tří operátorů.

Pro majitele telefonu z toho plyne jedna praktická věc: jestli varování dostane, rozhoduje verze operačního systému, ne to, u koho má tarif. Australský seznam žádá iOS 26.4 a Android 12. Jaké minimum bude platit v Česku, zatím nikdo nezveřejnil.

Zdroje: ABC News o průběhu zkoušky a její přehled před zkouškou, The Guardian se seznamem podporovaných zařízení od NEMA, tisková zpráva Ministerstva vnitra ze 4. prosince 2025, zpráva ČTK z 5. února 2026 a reportáž Radiožurnálu ze 6. června 2025.

Rozbitý telefon po záruce je dnes věc mezi majitelem a servisem. Od 31. července 2026 to má být věc mezi majitelem a výrobcem: směrnice (EU) 2024/1799 o společných pravidlech na podporu oprav zboží ukládá členským státům zajistit, aby výrobce na žádost spotřebitele opravil i to, co už reklamovat nejde. Evropská komise to oznámila 31. července jako den, kdy nová pravidla začínají. Český zákon, který je má zavést, ale schválený není.

Povinnost opravit platí mimo reklamaci

Jádro směrnice je článek 5. Členské státy podle něj mají zajistit, že výrobce zboží opraví, pokud o to spotřebitel požádá a pokud pro dané zboží stanoví unijní právo požadavky na opravitelnost. Není to reklamace: míněná je oprava toho, co spotřebitel už reklamovat nemůže.

Podmínky jsou v článku vyjmenované. Oprava se provede bezplatně nebo za přiměřenou cenu a v přiměřené lhůtě od chvíle, kdy má výrobce přístroj u sebe. Po dobu opravy může zapůjčit náhradní zboží zdarma nebo za přiměřený poplatek. Když oprava možná není, může místo ní nabídnout renovovaný kus. Výrobce mimo Unii povinnost neztrácí, plní ji za něj zplnomocněný zástupce, a když ho nemá, dovozce nebo distributor.

Tři odstavce míří přímo na praxi, kterou znají majitelé telefonů. Náhradní díly a nástroje se podle odstavce 4 nabízejí za cenu, která od oprav neodrazuje. Odstavec 6 zakazuje smluvní ustanovení i hardwarové a softwarové techniky, které opravě brání, a zvlášť zakazuje bránit nezávislým opravnám v používání originálních, použitých, kompatibilních a 3D tiskem vyrobených dílů. Výjimku má jen to, co je odůvodněné oprávněnými a objektivními faktory, mezi které směrnice řadí ochranu duševního vlastnictví. Odstavec 7 pak zakazuje odmítnout opravu jen proto, že přístroj předtím opravoval někdo jiný.

K tomu přibývá pobídka uvnitř reklamace. Článek 16 mění směrnici o prodeji zboží tak, že kdo si jako způsob nápravy zvolí opravu místo výměny, prodlouží si tím jednou dobu odpovědnosti o dvanáct měsíců. Prodávající ho o té možnosti musí předem informovat.

Co u telefonů znamená opravitelný

Směrnice sama neříká, které zboží je opravitelné. Odkazuje na přílohu II, což je seznam deseti unijních předpisů, které požadavky na opravitelnost stanoví. Telefonů se týká bod 8: nařízení Komise (EU) 2023/1670 o ekodesignu chytrých telefonů, ostatních mobilních telefonů, bezdrátových telefonů a tabletů.

To nařízení platí od 20. června 2025 a je poměrně konkrétní. Odborným opravnám musí výrobce nabízet nejméně sedm let od ukončení uvádění modelu na trh baterii, sestavu přední i zadní kamery, zvukový konektor, nabíjecí port, mechanická tlačítka, hlavní mikrofon, reproduktor, sestavu závěsu a mechanismus skládacího displeje. Koncovým uživatelům musí ve stejné lhůtě nabízet baterii, zadní kryt, ochrannou fólii skládacího displeje, sestavu displeje, přihrádku na SIM a paměťovou kartu a nabíječku, pokud přístroj nevyhovuje čl. 3 odst. 4 směrnice o rádiových zařízeních, tedy pravidlu o společné nabíječce. Prvních pět let té lhůty musí díl dorazit do pěti pracovních dnů od objednávky, ve zbývajících dvou letech do deseti. O tom, že baterie přitom nemusí být vyměnitelná uživatelem, jsme psali dřív.

Dva návrhy, oba po druhém čtení

Česká úprava se rozdělila na dva zákony a ani jeden zatím schválený není. Povinnost opravit má zavést sněmovní tisk 62, vládní návrh zákona o některých povinnostech souvisejících s opravou výrobku. Prodloužení odpovědnosti o dvanáct měsíců a další spotřebitelské změny řeší tisk 53, novela zákona o ochraně spotřebitele. Vláda oba předložila v prosinci 2025, prvním čtením prošly 25. března 2026 a druhým 24. června 2026. U obou pak platí totéž: garanční hospodářský výbor návrh neprojednal a další projednávání je možné od 11. července. Ke dni 1. srpna 2026 třetí čtení neproběhlo, a po sněmovně čeká ještě Senát a prezident.

Text tisku 62 na to není připravený. V závěrečném ustanovení stojí, že zákon nabývá účinnosti dnem 31. července 2026, tedy dnem, který uplynul, zatímco návrh leží ve sněmovně. Zákon se podle svého úvodního paragrafu nevztahuje na opravu, u které spotřebiteli svědčí práva z vadného plnění podle občanského zákoníku; reklamace tedy funguje dál beze změny. Dozor má vést Česká obchodní inspekce a za neprovedení opravy, za její odmítnutí nebo za nezpřístupnění informací hrozí pokuta do 5 000 000 Kč.

Sněmovna má rozjednanou i další věc kolem telefonů: návrh na zákaz mobilů ve školách, o kterém jsme psali.

U telefonů se láme na něčem jiném než na ceně opravy

Jeden argument stojí přímo v důvodové zprávě k tisku 62. Odkazuje na unijní projekt PROMPT, který přes spotřebitelské organizace z Belgie, Francie, Německa, Itálie, Portugalska, Španělska a Nizozemska sbíral údaje o vybraných kategoriích výrobků včetně mobilních telefonů a tabletů. U telefonu podle něj spotřebitelé očekávají životnost čtyři až pět let, u pračky, televizoru a vysavače přes deset. A hlavně: zatímco u většiny výrobků je převažujícím důvodem výměny nefunkčnost nebo vysoká cena opravy, u telefonů to podle průzkumu neplatí a vyměňují se převážně kvůli zastaralosti.

Co z toho plyne

Směrnice řeší dostupnost dílů, cenu opravy a překážky, které staví výrobce. Podle nás je to u telefonů potřebné, ale míjí to hlavní důvod, proč se telefony mění – ten je podle vlastní důvodové zprávy českého návrhu jinde. Prodloužení odpovědnosti o rok navíc dopadne jen na toho, kdo reklamuje.

Zbývá ještě evropská online platforma opraven, kterou má Komise podle článku 7 zprovoznit do 31. července 2027; národní kontaktní místo pro ni má být podle českého návrhu ministerstvo průmyslu a obchodu. Bližší otázka je jednodušší: kdy sněmovna stihne třetí čtení.

Zdroje: směrnice (EU) 2024/1799, nařízení (EU) 2023/1670, zpráva Evropské komise z 31. července 2026, historie sněmovního tisku 62, text návrhu a důvodová zpráva k tisku 62, historie sněmovního tisku 53 a stenozáznam prvního čtení obou návrhů.

Zatím to není novinka na papíře. V Brazílii rozhraní vrací skutečná data od 17. března, v americkém Texasu od konce května. Do poloviny srpna se podle oznámení přidá Austrálie a Kanada, do konce roku pak zbytek světa včetně Spojených států.

Aplikace se dozví pásmo, ne datum narození

Rozhraní nevrací věk, ale rozmezí. Výchozí pásma jsou čtyři: 0 až 12, 13 až 15, 16 až 17 a 18 a víc. Vývojář si v konzoli Play může nastavit až tři vlastní hranice, musí být aspoň dva roky od sebe a měnit se dají jednou za rok.

Vedle pásma dostane aplikace i údaj o tom, odkud se věk vzal. Dokumentace rozlišuje čtyři úrovně:

• TIER_A – uživatel svůj věk sám uvedl.
• TIER_B – věk spravuje rodič nebo opatrovník.
• TIER_C – věk je odhadnutý z platební karty, e-mailové adresy, selfie, úředního dokladu nebo daňového čísla.
• TIER_D – věk je ověřený kombinací dokladu a selfie, nebo digitální identitou.

Ars Technica k oznámení napsala, že systém doklad ani selfie nevyžaduje, protože stojí na aplikaci Family Link. To sedí na cestu, kterou Google popisuje v oznámení, ale je to jen polovina věci: rozhraní umí předat i signál z ověření dokladem, jen ho neobstarává obchod Play sám.

Podmínky užití jsou proti tomu úzké. Údaj se smí použít jen k přizpůsobení obsahu podle věku a k plnění zákonů. Reklama, marketing, profilování uživatelů a analytika jsou vyjmenované jako zakázané; za porušení hrozí odebrání přístupu k rozhraní a stažení aplikace z obchodu. Knihovna je pořád v testovací fázi, poslední verze 0.0.4 vyšla v červenci.

Brazilský dekret žádá přesně to, co rozhraní umí

Oznámení na blogu mluví o rodičích a o partnerství s vývojáři. Zákon v něm nepadne ani jednou. Dokumentace pro vývojáře začíná odstavcem, kde padnou dva.

První je brazilský. Zákon 15 211/2025, kterému se v Brazílii říká Digital ECA, doplnil v březnu prováděcí dekret číslo 12 880/26 o 54 článcích. Ten mimo jiné ukládá obchodům s aplikacemi a operačním systémům, aby poskytovaly zdarma omezené věkové signály o uživatelích – a výslovně bez přesného data narození a bez profilu uživatele. Google spustil signály v Brazílii den poté, co zákon nabyl účinnosti.

Že rozhraní vrací pásmo místo data, tedy není jen ohled na soukromí. Je to popis toho, co po obchodech chce brazilský předpis.

V Texasu běží kvůli zákonu, o kterém se ještě soudí

Druhý zákon je texaský SB 2420, App Store Accountability Act. Guvernér ho podepsal 27. května 2025 s účinností od 1. ledna 2026. Ukládá obchodům zjišťovat věk „komerčně přiměřenou metodou ověření“ a omezit, co smějí lidé pod osmnáct let.

Účinnosti se zákon nedočkal. Federální soudce Robert Pitman ho v prosinci 2025 zablokoval předběžným opatřením s tím, že nejspíš porušuje první dodatek ústavy. Odvolací soud pátého obvodu ale 4. června blokaci pozastavil a napsal, že pro zastavení celého zákona není legitimní důvod. Nejvyšší soud pak 6. července odmítl blokaci obnovit, a to dvěma jednovětými usneseními.

Spor tím neskončil. Ústní jednání u pátého obvodu bylo nařízeno na 4. srpna. Sdružení Computer & Communications Industry Association, které za technologické firmy zákon napadá, ho nazvalo „širokým cenzurním režimem nad celým vesmírem mobilních aplikací“ (přeloženo z angličtiny). Podobné zákony podle Ars Techniky nabývají účinnosti také v Louisianě a Utahu.

Google v dokumentaci píše, že signály vrací uživatelům v Texasu, kteří si účet založili po 28. květnu 2026. Proč zrovna po tomhle datu, dokumentace neuvádí – s datem, kdy soud blokaci pozastavil, se neshoduje.

Kdo nechce, nesdílí

Sdílení věku je dobrovolné a ve výchozím nastavení vypnuté. Ovládá se z aplikace Family Link, kde rodič nastaví rozmezí jednou pro všechny aplikace, které rozhraní používají, a kdykoli to může vypnout. Dospělý svůj věk sdílí na výzvu aplikace.

Ta dobrovolnost je zároveň hlavní slabina. Kdo si nechce nechat věk hlídat, může si podle Ars Techniky založit jiný účet a věk zalhat; u dětských účtů není nastavení povinné a část rodičů ho neudělá. Rozhraní tak řeší spíš to, aby obchod Play vyhověl zákonům, než aby nezletilého někam nepustilo.

Použít ho navíc musí vývojář sám. Texaský zákon to po něm žádá, jinde je to na jeho rozhodnutí. Google to v oznámení popisuje jako přednost: aplikace na počasí podle něj nepotřebuje stejná nastavení jako zábavní služba.

Je to druhá věc, kterou Google letos přidal mezi obchod a vývojáře – od 30. září se v prvních čtyřech zemích začne ověřovat totožnost vývojářů. Tam se ověřuje ten, kdo aplikaci vydává. Tady ten, kdo si ji pouští.

Zdroje

• Delivering safer, age-appropriate experiences on Google Play – oznámení na blogu Android Developers, 29. 7. 2026
• Play Age Signals overview a Understand age signals responses – dokumentace pro vývojáře
• Play Age Signals release notes – verze knihovny
• Google's „privacy-preserving“ age verification system is coming to the Play Store – Ars Technica, 29. 7. 2026
• SCOTUS lets Texas enforce app store law that Big Tech calls „censorship regime“ – Ars Technica, 7. 7. 2026
• Brazil Regulates the Children and Adolescents Online Safety Act (Digital ECA) – Baker McKenzie, 19. 3. 2026

Předseda Poslanecké sněmovny doporučil 30. července projednání novely školského zákona, která má dětem v mateřských a základních školách a v nižších ročnících víceletých gymnázií zakázat používání mobilních telefonů. Zpravodajem určil Petra Kowandu a navrhl přikázat návrh výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport; další jednání je možné od 1. srpna. Vláda poslala sněmovně souhlasné stanovisko 22. července.

Koho by se zákaz týkal

Návrh vkládá do školského zákona nový § 29a. Podle něj vyjmenované děti a žáci „nesmí při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb používat mobilní telefon nebo jiné elektronické komunikační zařízení“.

Výčet je konkrétní: mateřská škola, přípravná třída základní školy a přípravný stupeň základní školy speciální, základní škola, nižší stupeň šestiletého nebo osmiletého gymnázia a odpovídající část osmiletého programu konzervatoře. Zákaz by pro tytéž děti platil také v zařízení školního stravování, ve školní družině a ve školním klubu.

Starších žáků a studentů by se zákaz netýkal; těm smí telefon omezit nebo zakázat školní řád, tedy stejně jako dnes. Výjimky návrh připouští pro zdravotní důvody a speciální vzdělávací potřeby, pro použití k výuce, které povolí škola, a pro akce mimo místo vzdělávání, tedy výlety a exkurze. Účinnost se navrhuje od 1. září 2027.

Přestávka s mobilem by skončila

Tisková zpráva vlády z 20. července mluví o zákazu „během výuky a souvisejících vzdělávacích aktivit“, což zní jako pravidlo pro vyučovací hodiny. Důvodová zpráva k samotnému návrhu je adresnější: „Z pohledu členění vyučovacího dne ve školách na vyučovací hodiny a přestávky je významné, že po dobu přestávek bude zákaz prolomen jen z důvodů zdravotních a z důvodů speciálních vzdělávacích potřeb. Školy nad rámec těchto důvodů nebudou mít možnost povolit žákům ‚přestávku s mobilem‘.“

Návrh zároveň řeší vymahatelnost. Školní řád by směl stanovit, že žák telefon určeným způsobem odloží – zpravidla při příchodu do školy –, a že ho odevzdá, když zákaz poruší. Náklady na skříňky a boxy by dopadly na rozpočty obcí a krajů; důvodová zpráva je označuje za marginální a jiný dopad na veřejné rozpočty nepřipouští.

Devět z deseti základních a středních škol pravidla už má

Ministerstvo školství udělalo od 12. do 14. května mimořádné šetření mezi základními a středními školami, na které odpovědělo 5 441 z 5 461 oslovených. Pravidla pro mobilní telefony a další zařízení má ve školním řádu 93 % z nich, tedy 5 083 škol. Zbylých 358 je v době šetření nemělo a víc než polovina z nich je chtěla zavést, nejčastěji od letošního září.

Šetření zároveň ukázalo, kde je hranice. Ve vyučování převažuje zákaz s výjimkou pro situace, kdy použití telefonu řídí učitel; přestávky si každá škola řeší jinak a podle pedagogů jsou právě ony nejtěžší na nastavení i na kontrolu.

V tiskové zprávě k tomu šetření ministerstvo 19. května napsalo, že „školy mají už dnes možnosti, jak pravidla nastavovat a vymáhat v rámci platné legislativy prostřednictvím školních řádů“. O měsíc později, 18. června, podal ministr školství Robert Plaga spolu s premiérem Andrejem Babišem poslanecký návrh na plošný zákaz.

Čím předkladatelé zákaz zdůvodňují

Důvodová zpráva se opírá o doporučení Národního ústavu duševního zdraví a o mezinárodní srovnání PISA z roku 2022. V něm 31 % českých žáků uvedlo, že je v hodinách matematiky rozptyluje vlastní digitální zařízení, a 29 %, že je rozptylují zařízení spolužáků. Telefon podle zprávy nemusí být ani používán: „Žáky rozptyluje již samotná blízkost mobilního zařízení, přičemž po vyrušení notifikací může trvat až 20 minut, než se žák plně vrátí k učební činnosti.“ Ze zahraničí zpráva jmenuje Francii a Nizozemsko a mluví o pozitivním dopadu na koncentraci, prospěch i výskyt šikany. Konkrétní studie u těchto tvrzení neuvádí.

Proti se v připomínkovém řízení postavil dětský ombudsman Martin Beneš. Zákonnou regulaci má za nadbytečnou, protože školy si pravidla mohou nastavit už dnes, a namítá, že na věci nepanuje odborná shoda. Podle něj hrozí, že děti budou školu vnímat jako místo, kde je omezuje pravidlo, na jehož vzniku se nemohly podílet.

Kdo ručí za odložený telefon

Na to odpovídá metodika ministerstva z února 2026, tedy dokument psaný ještě k dnešní právní úpravě. Telefon je majetkem žáka, takže ho škola nesmí odebrat natrvalo; dočasné převzetí musí být odůvodněné a přiměřené a zařízení podle metodiky „nesmí být zadrženo déle, než trvá vyučovací doba daného žáka v daný den“. Za škodu na odloženém nebo odebraném přístroji odpovídá škola, a to podle § 391 zákoníku práce.

V Americe podpora celodenního zákazu poprvé převážila

Pew Research Center zveřejnilo 29. července průzkum, ve kterém 77 % dospělých Američanů podporuje zákaz telefonů ve vyučování pro žáky druhého stupně a středních škol – v originále middle a high school – a 18 % je proti. Posun je vidět hlavně u celodenního zákazu: podporuje ho 48 % a odmítá 43 %, takže podpora podle Pew poprvé převážila. V roce 2024 byl poměr 36 ku 53.

Rozdíly podle věku jsou velké. Celodenní zákaz podporuje 28 % Američanů do 29 let a 57 % lidí nad 65 let. Průzkum proběhl od 26. května do 1. června 2026 na panelu 9 750 dospělých a Pew u něj uvádí statistickou odchylku 1,4 procentního bodu.

Co bude dál

Návrh leží ve sněmovně jako tisk 232 od 18. června. Čeká ho první čtení, projednání ve výboru, druhé a třetí čtení, pak Senát a podpis prezidenta. Do té doby platí dosavadní § 30 odst. 3 školského zákona, který školám mobily zakázat jen umožňuje – novela by ho zrušila a u mladších dětí nahradila zákazem přímo ze zákona.

Zdroje: sněmovní tisk 232 a text návrhu s důvodovou zprávou, tisková zpráva vlády, šetření ministerstva školství, metodika k pravidlům ve školním řádu, průzkum Pew Research Center a zpráva ČTK na iROZHLAS.cz.

Nehtem, a nebylo to příjemné

Jak se k baterii chodilo, popsal server Engadget v recenzi HTC Desire z 1. dubna 2010. Pod krytem byla vedle baterie o kapacitě 1 400 mAh i pozice na SIM a odpružený slot na microSD. Recenzent ale nepsal o pohodlí: „It's not a pleasant experience […] in the early days it felt like either our fingernail or the cover could break, and we'd kill for a slide-and-pop mechanism like on the Nexus One's smaller cover.“ V překladu – není to příjemné, zpočátku to vypadalo, že praskne buď nehet, nebo kryt, a autor by dal cokoli za mechanismus, jaký měl menší kryt Nexusu One.

Stojí za to si to připomenout dřív, než se o té době začne mluvit jako o zlatém věku. Vyměnitelná baterie tehdy nebyla vymoženost, ale výchozí stav, a otevírání krytu se řešilo jako otrava.

Kdy se telefony zavřely

Zlom přišel s tělem vyfrézovaným z jednoho kusu kovu. HTC One představené 19. února 2013 mělo hliníkové unibody a servisní server iFixit mu za opravitelnost dal jeden bod z deseti. Od té chvíle se u vlajkových lodí nesundával kryt, ale lepený displej nebo záda.

Co žádá nařízení o bateriích

Obecné pravidlo je v nařízení (EU) 2023/1542 o bateriích, v článku 11. Ten platí od 18. února 2027 a žádá, aby přenosné baterie ve výrobcích byly „readily removable“, tedy snadno vyjímatelné koncovým uživatelem po celou dobu životnosti výrobku.

Podstatná je definice. Baterie se za snadno vyjímatelnou považuje tehdy, když jde z výrobku vyndat běžně dostupným nářadím, a to bez použití specializovaného nářadí (ledaže je přiloženo zdarma), bez firemního nářadí, bez tepelné energie a bez rozpouštědel. Právě poslední dvě položky míří na dnešní praxi: horkovzdušnou pistoli a lepidlo.

Na telefony ale platí jiný předpis

Tady příběh nekončí, a proto se datum 2027 u telefonů cituje špatně. Na chytré telefony, ostatní mobilní telefony, bezdrátové telefony a tablety dopadá nařízení Komise (EU) 2023/1670 o ekodesignu, které platí už od 20. června 2025.

Který z obou předpisů rozhoduje, říkají pokyny Evropské komise z roku 2025 natvrdo: u baterií ve výrobcích, na které dopadá nařízení 2023/1670, mají povinnosti k vyjímatelnosti a výměně z jeho přílohy II přednost před těmi z nařízení o bateriích. Že jde o dva předpisy a že ten pro telefony začne platit dřív, upozorňoval už v červnu 2023 server The Verge s odvoláním na sdružení Right to Repair Europe.

Dvě cesty, jak vyhovět

Příloha II nařízení o ekodesignu má pro chytré telefony vlastní oddíl a v něm dvě možnosti. Výrobce si vybere jednu.

První je ta, kterou si čtenář představí pod vyměnitelnou baterií: výměna musí být proveditelná bez nářadí, s nářadím dodaným k výrobku nebo se základním nářadím, musí jít provést v běžném prostředí a musí ji zvládnout laik, tedy podle definice v témže předpisu člověk bez zkušeností s opravami a bez příslušné kvalifikace. Spojovací prvky musí být znovu použitelné, nebo se dodávat s náhradním dílem.

Druhá možnost výměnu laikem nežádá. Výměna smí zůstat na opraváři v dílně, ale přístroj za to musí splnit tři věci:

• po 500 úplných nabíjecích cyklech má baterie v plně nabitém stavu aspoň 83 % jmenovité kapacity;
• vydrží nejméně 1 000 úplných cyklů a po nich má aspoň 80 % jmenovité kapacity;
• přístroj je přinejmenším prachotěsný a odolá ponoření do vody do hloubky jednoho metru na nejméně 30 minut.

Ta poslední odrážka je jádro věci. Odolnost proti vodě a prachu se u lepeného těla shání mnohem snáz než u těla se snímatelným krytem – a druhá cesta je právě ta, která výrobci dovolí telefon nechat slepený. Podle nás proto zůstane vyměnitelná baterie v telefonu výjimkou, i když pravidla obě možnosti staví vedle sebe jako rovnocenné.

Co z toho má majitel telefonu

I když baterie zůstane pod lepidlem, pravidla platná od června 2025 přinesla majiteli telefonu několik věcí. Komise je shrnula v den, kdy začala platit:

• baterie musí zvládnout aspoň 800 nabíjecích cyklů se zachováním nejméně 80 % původní kapacity;
• náhradní díly včetně baterie mají být k dispozici nejméně 7 let poté, co se model přestane prodávat, s dodáním do 5 až 10 pracovních dnů;
• aktualizace operačního systému nejméně 5 let od prodeje posledního kusu modelu;
• na energetickém štítku přibyl index opravitelnosti od A po E a údaje o výdrži baterie a odolnosti proti prachu, vodě a pádům.

První cestu si vybrat lze a někdo ji používá: Fairphone prodává baterii ke svému telefonu jako běžný náhradní díl a k výměně zveřejňuje vlastní návod krok za krokem.

Pro majitele běžného telefonu to znamená, že se ke starému pořádku nevrací. Mění se něco jiného: baterie má vydržet déle, náhradní díl má být k mání roky po konci prodeje a na štítku je dopředu vidět, jak snadno se přístroj opraví.

Zdroje: nařízení (EU) 2023/1542, článek 11; nařízení Komise (EU) 2023/1670, příloha II; pokyny Komise k vyjímatelnosti baterií; tisková zpráva Evropské komise z 20. června 2025; recenze HTC Desire na Engadgetu; The Verge o obou předpisech; návod Fairphone na výměnu náhradních dílů.