Británie chce po Applu a Googlu, aby telefon nepustil děti k nahým snímkům
Britská vláda oznámila 9. září, že připraví zákon nutící výrobce systémů zablokovat pořizování, prohlížení i odesílání nahých snímků každému, kdo se neprokáže jako dospělý. Apple i Google dnes něco takového mají, jenže jen varují a fotoaparátu se nedotknou. A číslo, kterým vláda návrh podpírá, mluví o stránkách, ne o snímcích.
Britské ministerstvo kultury, médií a sportu vydalo 9. září tiskovou zprávu, podle které vláda připraví zákon ukládající technologickým firmám zabudovat ochranu přímo do telefonů a tabletů. Cíl je popsaný tvrdě: nikdo mladší osmnácti let nesmí být schopen nahý snímek pořídit, zobrazit ani odeslat.
Zpráva jmenuje tři zásady, na kterých má zákon stát. Blokování musí platit napříč všemi funkcemi přístroje, výslovně včetně fotoaparátu a aplikací třetích stran. Filtry na nahotu mají být zapnuté ve výchozím stavu, aby rodič nemusel nic hledat v nastavení. A vypnout je smí jedině ten, kdo se spolehlivým postupem prokáže jako dospělý.
Rok jednání, který vládě nestačil
Jednání s Applem a Googlem běží podle tiskové zprávy od 8. června. Ministryně Lisa Nandy řekla poslancům 8. září, že obě firmy udělaly „významné závazky“, jenže současné návrhy „neodpovídají rozsahu této krize“. Zákon chce vláda předložit, jakmile to půjde; kdy to bude, neuvedla. Ve zprávě zároveň stojí, že pokud firmy dodají řešení samy, vláda potřebu zákona přehodnotí.
Apple pro BBC připomněl, že funkci Communication Safety spustil v roce 2021 a od té doby ji rozšiřoval. Google odpověděl obecněji, že je v ochraně dětí lídrem oboru a že v jednání pokročil.
Co telefon umí dnes
Obě firmy popisují svoje řešení veřejně, takže se dá porovnat, co vláda žádá navíc.
Apple analyzuje fotky a videa modelem přímo v přístroji, takže se k obsahu nedostane. Když najde nahotu, snímek rozmaže a ukáže varování. Funguje to v Messages, AirDropu, ve FaceTimu, ve sdílených albech, u kontaktních plakátů a při sdílení do některých cizích aplikací. U dětských účtů mladších osmnácti let je funkce podle dokumentace zapnutá ve výchozím stavu a dítě mladší třinácti let se přes ni bez rodičovského kódu nedostane. Starší ale ano: varování se dá odklepnout.
Google má obdobná varování v aplikaci Zprávy. Klasifikaci obstarává systémová služba SafetyCore a probíhá také v přístroji. Pro účty pod dohledem rodiče a pro nezletilé od třinácti do sedmnácti let je funkce zapnutá ve výchozím stavu a účet pod dohledem si ji sám vypnout nemůže. I tady ale platí, že po varování následuje volba „Ano, zobrazit“ nebo „Ano, odeslat“.
Rozdíl proti vládnímu zadání je tedy ve dvou věcech. Ani jedna firma nesahá na fotoaparát, takže snímek vzniknout může. A obě varují, místo aby zakázaly. Nástroje na ověření věku přímo v telefonu se přitom staví: knihovnu pro takové ověřování předal Google letos v září alianci pod Linux Foundation Europe.
Devadesát jedna procent, nebo dvacet sedm?
Tisková zpráva podpírá návrh číslem od Internet Watch Foundation: v roce 2024 podle ní organizace uvedla, že 91 % hlášení o online sexuálním zneužívání dětí obsahovalo obsah pořízený dětmi samotnými. Ve výroční zprávě IWF za rok 2024 to opravdu stojí – 91 % hlášení vyhodnocených jako trestná obsahovalo aspoň jeden takový snímek.
Jenže zpráva IWF za rok 2025 počítá poprvé jednotlivé snímky, ne hlášení. Z 512 980 snímků a videí, u kterých organizace potvrdila sexuální zneužívání dítěte, jich bylo takto označeno 140 276, tedy 27 %. IWF ten rozdíl sama komentuje a nevykládá ho jako pokles: její systém vyřazuje duplicity, takže tentýž snímek rozesetý po stovkách stránek se započítá jednou. Kolik obrázků se opakuje, ale organizace neměří.
Britská organizace Defend Digital Me na to 14. září upozornila a tvrdí, že ministři to číslo používají špatně – mluví o 91 % snímků, které si děti pořídily samy na vlastní telefon, ačkoli jde o podíl hlášení, v nichž je takový snímek aspoň jeden. Sama tisková zpráva vlády přitom mluví správně o hlášeních.
Zádrhel je i v tom slově. IWF označení přiděluje každému snímku, na kterém je dítě v okamžiku pořízení fyzicky samo – bez ohledu na to, jak obsah vznikl, jak se k němu někdo dostal a jak se šířil. Organizace sama píše, že děti k pořízení někdo přiměje lstí, nátlakem nebo vydíráním a že někdy vůbec netuší, že je někdo nahrává. Termín „self-generated“ považuje za nepřesný a používá ho jen proto, že je v oboru zavedený. Rovnítko mezi ním a „vyfoceno vlastním telefonem“ tedy nesedí.
Co ve zprávě chybí
Jak se má dospělost prokazovat, vláda neuvedla. Neuvedla ani, kdy zákon předloží, jen že si na jeho přípravu chce vzít čas. Vedle blokování na přístroji chce navíc prosadit, aby totéž musely dělat aplikace, které děti používají – to by podle zprávy vyžadovalo další zákon.
Zdroje: tisková zpráva britské vlády z 9. září 2026, zpráva BBC z 8. září 2026 s vyjádřením Applu a Googlu, oddíl výroční zprávy IWF za rok 2025, výroční zpráva IWF za rok 2024, rozbor organizace Defend Digital Me ze 14. září 2026, dokumentace Applu k funkci Communication Safety a nápověda Googlu k varováním v aplikaci Zprávy.