Z prvního Androidu zbyla stahovací lišta s oznámeními, klávesnice a trackball zmizely

První telefon s Androidem se dnes připomíná hlavně tím, co na něm bylo divné: kulička místo gest, klávesnice na vysunutí, konektor, do kterého se běžná sluchátka dala zapojit jen přes redukci. Zajímavější je opačná strana. Několik věcí, které G1 zavedl, používá majitel telefonu dodnes, aniž by je vnímal jako vynález.

Ohlášeno v září, v Česku po Novém roce

T-Mobile ohlásil G1 tiskovou zprávou z 23. září 2008. Vyrobilo ho HTC, které mu ve vlastním katalogu říkalo HTC Dream. Ve Spojených státech se začal prodávat 22. října 2008 za 179 dolarů s dvouletou smlouvou na hlas a data. Tatáž tisková zpráva slibovala na listopad Británii a na první čtvrtletí 2009 Německo, Rakousko, Nizozemsko a Českou republiku.

Slib platil. Český T-Mobile zahájil prodej v pátek 30. ledna 2009 ve značkové prodejně na pražské Národní třídě, od soboty pak v dalších obchodech. Základní cena při samostatné koupi byla 9 999 Kč včetně DPH, v Twist sadě s úvodním kreditem 250 Kč stál přístroj 10 149 Kč. Obě čísla se dodnes uvádějí jako „cena G1“, přitom si neodporují: jsou to dvě různé nabídky téhož telefonu.

Parametry podle vlastního katalogu HTC: Qualcomm MSM7201A na 528 MHz, 192 MB operační paměti, 256 MB pro systém, dotykový displej 3,2 palce s rozlišením 320 × 480 bodů, baterie 1 150 mAh, slot na paměťovou kartu microSD, hmotnost 158 g a tloušťka 17,1 mm. U fotoaparátu se zdroje liší: HTC uvádí 3,2 megapixelu s automatickým ostřením, tisková zpráva T-Mobilu píše o třech megapixelech.

Lišta, kterou dnes stahuje každý

Recenze Engadgetu vyšla 16. října 2008, tedy šest dní před americkým začátkem prodeje. Joshua Topolsky a Chris Ziegler v ní o systému oznámení napsali, že je „world-class“ a že je to nejlepší, co kdy na jakémkoli telefonu a jakékoli platformě viděli. Popsali přitom přesně to, co dnes umí každý přístroj: stahovací roletu, kterou vyvoláte tažením prstu od horního okraje dolů. Chválili, že se do ní vejde odesílatel, čas a úryvek zprávy, ne jen ikona, a že je dostupná skoro z každé obrazovky.

Apple ohlásil vlastní Notification Center 6. června 2011 jako součást iOS 5 a v tiskové zprávě ho popsal větou „With one swipe you can see all your notifications“, tedy jedním tahem uvidíte všechna oznámení. Mezi oběma daty leží necelé tři roky. Že jde o převzetí, je moje úvaha, ne údaj ze zdroje – Apple v té zprávě Android nezmiňuje.

Účet místo kabelu

Druhá věc, která zůstala, je způsob zprovoznění. Engadget ho popisuje jednou větou: zadáte jméno a heslo účtu Google a jedete. Kdo už používal Kalendář, Kontakty a Gmail, tomu se podle recenze data objevila sama po pár minutách první synchronizace, tiše a bez cavyků. O dnešním telefonu by to nikdo nepsal, protože to dělají všechny. V roce 2008 to recenzentům stálo za samostatný odstavec.

Obchod, který měl padesát aplikací

Android Market se otevřel týž den, kdy šel G1 do amerického prodeje. Vývojářský blog Androidu tehdy napsal, že je v něm „over 50 apps“, tedy přes padesát aplikací, a že jsou zatím jen zdarma. Placené se podle téhož zápisu měly rozjet začátkem prvního čtvrtletí, přičemž vývojáři měli dostávat 70 % z ceny. Od 13. února 2009 mohli placené aplikace nahrávat vývojáři z USA a Británie; uživatelům v USA se podle téhož zápisu měly objevit v polovině následujícího týdne.

Jedno číslo z té doby platí beze změny dodnes: jednorázový registrační poplatek pro vývojáře. V roce 2008 to bylo 25 dolarů a přesně tolik stojí zápis do Google Play Console i v létě 2026.

Klávesnice, kulička a divný konektor

Hardware zestárl rychleji. HTC v katalogu uvádí vysunovací pětiřadou klávesnici QWERTY a trackball s potvrzovacím tlačítkem. Klávesnice nebyla doplněk, ale jediná možnost, jak na telefonu napsat text. Engadget si stěžoval, že kvůli jedné SMS ji musíte vysunout a že u každého textového pole přejdete od držení nastojato v jedné ruce k držení naležato v obou.

Rozhraní pro softwarové klávesnice přibylo do Androidu až s verzí 1.5, jejíž předběžnou vývojářskou sadu Google vydal 13. dubna 2009 – skoro sedm měsíců po ohlášení G1. Jinými slovy: první půlrok existence Androidu se na něm bez hmatatelných kláves psát nedalo. To je závěr z obou zdrojů dohromady, ne věta, kterou by kterýkoli z nich napsal.

Trackball naopak Engadget pochválil. Přirovnal ho ke kuličce z telefonů BlackBerry a psal, že pomáhá při pohybu po stránkách plných odkazů a při úpravách textu. Z telefonů přesto zmizel.

Nejhůř dopadl konektor. HTC ho v katalogu popisuje jako ExtUSB, doslova „11-pin mini-USB 2.0 and audio jack in one“ – jedenáctipinové mini-USB, které slouží zároveň jako výstup na sluchátka. Samostatnou zdířku 3,5 mm telefon neměl. Engadget k tomu napsal: „Why we're forced into this odd connector type and denied a 3.5mm headphone jack is beyond us.“ Volně přeloženo: proč nás nutí do téhle podivné zdířky a upírají nám jack 3,5 mm, nechápeme. Redukci pro běžná sluchátka měl telefon podle téže recenze dostat do balení, redaktorům to ale za náhradu nestálo. Jack se pak na řadu let stal samozřejmostí a z dražších telefonů dnes zase mizí – to už je ale moje pozorování, ne údaj z citovaných zdrojů.

Proč po něm zbylo rozhraní, a ne součástky

Naposledy jsme o HTC psali u chytrých brýlí Vive Eagle, ne u telefonu. Součástky, kterými se G1 chlubil – vysunovací klávesnice a kulička –, v dnešním telefonu nenajdete; to je pohled na trh, ne údaj ze zdrojů z roku 2008. Zůstal po něm pohyb prstu od horního okraje dolů.

Zdroje: tisková zpráva T-Mobilu z 23. září 2008, tisková zpráva českého T-Mobilu z 28. ledna 2009, katalogový list HTC Dream z webu HTC, recenze Engadgetu, díl o hardwaru a díl o softwaru, oznámení Android Marketu, oznámení placených aplikací, oznámení Androidu 1.5, nápověda Google Play Console a tisková zpráva Applu k iOS 5.