Pocket PC telefon E-TEN P300 přenášel data infraportem, ne Bluetoothem

Dnes se sluchátka k telefonu spárují dvěma klepnutími a nikdo nad tím nepřemýšlí. V roce 2003 to tak samozřejmé nebylo. Tchajwanská firma E-TEN tehdy prodávala kapesní počítač s telefonem, který uměl GSM i GPRS, měl dotykový displej a fotoaparát – a data z něj ven vedly dvě cesty, infraport a kabel. Bluetooth mezi nimi není.

Co výrobce vedl u datových rozhraní

Stránka s parametry, kterou E-TEN měl na svém webu, má řádek Interface/Data a v něm tři položky: IrDA, USB Sync a USB host přes kolébku. Infraport byl tehdy způsob, jak si dva přístroje předaly vizitku nebo soubor – musely na sebe vidět a být blízko u sebe. USB Sync je kabel do počítače, po kterém se telefon srovnával s Outlookem. Třetí položka, USB host, znamená opačný směr: do kolébky šlo zapojit zařízení a telefon ho obsloužil.

Zbytek tabulky je na dnešní poměry drobný. Procesor ARM 9 na 200 MHz, 32 MB flash a 64 MB SDRAM, displej 2,8 palce s 240 krát 320 body a 4096 barvami, fotoaparát se 300 tisíci body, slot SDIO, baterie 1050 mAh – výměnná. Přístroj vážil 165 gramů a měřil 117 krát 67 krát 23 milimetrů. Jako zvuková rozhraní tabulka uvádí mikrofon, reproduktor, 32 polyfonních vyzvánění a konektor pro stereo sluchátka.

Proti přístroji od HTC to byla nevýhoda

Francouzský server Clubic psal o P300 7. ledna 2004 a chybějící Bluetooth zmínil výslovně jako mínus. Přístroj podle něj byl vážný soupeř pro Qtek 2020, jenže ten Bluetooth má a k tomu lepší displej. Qtek byla obchodní značka, pod kterou se v Evropě prodávaly přístroje od HTC. Rozměry Clubic porovnal se Sony Ericssonem P900: 115 krát 57 krát 24 milimetrů a 150 gramů, tedy užší a lehčí. Zmínil i třetího Tchajwance, BenQ, který měl na jaře přijít s modelem P30.

Cena se mezi prameny rozchází

Kolik přístroj stál, neříkají dva zdroje stejně. Arm ho ve své přehlídce ARM Powered Products vedl s poznámkou, že je k mání zhruba za 500 dolarů. Clubic o pár měsíců později psal o zhruba 650 eurech. Ani jeden neuvádí, pro který trh to číslo platí. Táž stránka Armu uvádí u přístroje dodavatele křemíku, Samsung s čipem S3C2410; na vlastních stránkách E-TENu jméno dodavatele není, stojí tam jen jádro a takt.

Komu to E-TEN prodával

Firma měla k P300 i stránku Target Market a je z ní vidět, že telefon mířil hlavně do práce. Jmenuje „road warrior knowledge worker“ a „corridor warrior knowledge worker“ – tedy člověka, který pracuje na cestách, a toho, kdo přebíhá mezi kancelářemi –, dále zdravotnictví, školství, finance a výrobu. Na posledním místě je „young generation“. Celý web se přitom hlásil titulkem „Ruggedized/Industrial Handheld, PDA and Pocket PC“ a v nabídce zakázkové výroby měl vedle GPS i vojenskou techniku a čtečky čárových kódů.

Přístroj rozepsal E-TEN na stránce vlastností do čtyř oddílů: telefon, PDA, digitální fotoaparát a multimédia. Že jde o jeden přístroj místo čtyř, byl tehdy prodejní argument, který se musel vyslovit.

Co z toho zbylo

Z té tabulky přežilo do dneška málo. Infraport z telefonů zmizel, výměnná baterie taky a konektor na sluchátka se z vlajkových lodí vytratil. Rozhraní, které v P300 chybělo, je naopak to jediné, bez kterého se dnešní telefon neobejde: přes Bluetooth se k němu hlásí sluchátka, hodinky i auto. V roce 2003 to byla položka, kterou si výrobce mohl odpustit.

Zdroje

• Arm: ARM Powered Products – E-ten P300 Pocket PC Handset (snímek Internet Archive z 10. 11. 2005)
• E-TEN: P300 Specification (snímek Internet Archive z 3. 10. 2003)
• E-TEN: P300 Features (snímek Internet Archive ze 4. 10. 2003)
• E-TEN: P300 Target Market (snímek Internet Archive z 21. 9. 2003)
• Clubic: Eten dévoile le smartphone P300 sous Windows Mobile 2003 (7. 1. 2004)