HTC spustilo 23. října 2018 předprodej telefonu Exodus 1, za který nešlo zaplatit penězi, jen bitcoinem nebo etherem. Klíče ke kryptoměnám držel v části přístroje zamčené před Androidem a majitel je mohl rozdělit mezi známé pro případ ztráty. Stejnou myšlenku dnes prodává Solana Mobile, jen už kolem ní nemusí stavět vlastní telefon.
V srpnu 2011 koupilo HTC většinový podíl ve sluchátkové firmě Beats za 300 milionů dolarů a o pět týdnů později uvedlo první telefon s jejím logem. Za dva roky podíl rozprodalo zpátky a z posledního prodeje čekalo předdaňový zisk kolem 85 milionů dolarů. Značka cizí firmy na telefonu ale nezmizela, jen se přesunula od zvuku k fotoaparátu a dnes se nekupuje, nýbrž najímá.
HTC oznámilo 26. července 2010, že Desire a světová verze Nexusu One dostanou místo AMOLED panely Super LCD od Sony. Ve vlastní tiskové zprávě mluvilo o vysoké poptávce po svých telefonech, o nedostatku displejů v ní nepadlo slovo. Analytici oslovení Wiredem tehdy počítali, že AMOLED je o 20 až 50 procent dražší a dodávají ho tři firmy.
HTC psalo trackball do specifikací Magicu i Hera jako samostatnou položku Device Control, přestože oba telefony měly dotykový displej. Pravidla Androidu kuličku nikdy nevyžadovala a od verze 2.3 po výrobcích chtěla jen náhradní způsob výběru a úprav textu, který se snese se softwarovou klávesnicí. Tu roli dnes hraje podržený mezerník.
K HTC One (M8) prodávalo HTC od jara 2014 kryt Dot View: přední chlopeň s mřížkou kulatých otvorů, pod kterou displej svítil jen v místech dírek. Přes zavřený kryt se dal přijmout hovor i nadiktovat číslo a telefon poznal, že kryt má nasazený, podle magnetu schovaného v logu. Bodová matice se mezitím vrátila, jen ji telefon nosí sám na zádech.
Displeje telefonů rostly a HTC na to odpovědělo po svém: k pětipalcovému Butterfly přibalovalo v Číně druhý, menší přístroj. Jeho pokračování Mini+ se v roce 2013 prodávalo samostatně a mělo jedenapůlpalcový displej se čtyřmi odstíny šedé, infračervený vysílač a laserové ukazovátko – a telefonovalo se z něj po Bluetooth přes připojení velkého telefonu.
HTC ohlásilo 20. září 2011 spolu s operátorem Verizon model Rhyme. V krabici s ním ležela světelná kostka na kabelu, která se zapojila do sluchátkového konektoru a rozblikala se, když někdo volal nebo psal. Telefon měl mezitím ležet v tašce. Tutéž práci dnes odvádějí hodinky na zápěstí.
HTC ohlásilo v únoru 2014 program Power To Give: aplikace stavěná na platformě BOINC pouštěla telefon do vědeckých výpočtů v době, kdy ležel na nabíječce. Musel být nečinný, na Wi-Fi a mít aspoň 90 procent baterie. Tytéž tři podmínky si o tři roky později vzal Google pro učení modelů přímo v telefonu.
Sprint začal HTC Evo 3D prodávat 24. června 2011 za 199,99 dolaru se smlouvou. Telefon měl dvě pětimegapixelové kamery na zádech, přepínač 2D a 3D na spoušti a čtyřapůlpalcový displej, který prostorový obraz ukázal bez brýlí. Dnešní iPhone snímá prostorové video taky dvěma objektivy, jenže trojrozměrně se dá prohlédnout až v brýlích Vision Pro.
HTC ukázalo 12. ledna 2017 telefon U Ultra a nad jeho hlavní obrazovku posadilo druhý displej o úhlopříčce 2,05 palce a rozlišení 160 × 1040 bodů. Bydlet v něm měl asistent Sense Companion, který sbíral kalendář, počasí, polohu i počet kroků a z toho radil. Do prodávaných telefonů přišel až po víc než dvou měsících a recenzenti z něj skoro nic nedostali; dnešní Pixel ukazuje tytéž karty rovnou na domovské obrazovce.
Uživatelské příručky HTC ukazují, kdy z jeho telefonů zmizel přijímač FM: One M9 a One A9 z roku 2015 ho ještě měly, HTC 10 z dubna 2016 už ne. Sluchátkový konektor přitom desítka měla dál a firma ho vypustila až o třináct měsíců později. Rádio tedy neodešlo kvůli chybějící anténě.
HTC ohlásilo Touch Pro2 v únoru 2009 a jako hlavní novinku k němu prodávalo Straight Talk: druhý reproduktor a druhý mikrofon na zádech, na které telefon přepnul, jakmile ho někdo položil displejem dolů. Potlačení hluku při hovoru tehdy patřilo do výbavy vlajkové lodi. Dnes je to služba systému, o kterou si aplikace řekne jedním voláním.
