YouTube Music začal označovat skladby, které z větší části vytvořila umělá inteligence

Google začal 14. října 2026 označovat v aplikaci YouTube Music skladby, na kterých se podstatně podílela generativní umělá inteligence. Podle oznámení na blogu YouTube stojí štítek přímo na obrazovce přehrávače a po klepnutí otevře krátké vysvětlení, jakou roli model u nahrávky měl. Stejné označení se podle téhož textu rozšíří i do hlavní aplikace YouTube, termín v něm ale není.

Vydavatel vybírá ze tří hodnot

Údaj o umělé inteligenci dodávají hudební partneři sami, a to v metadatech nahrávky. Nápověda YouTube jmenuje dvě cesty: dodávku ve formátu DDEX ERN verze 4.3.2 a vyšší, nebo šablonu CSV v Content Manageru. Kdo nahrává přes YouTube Studio, zapíše totéž v sekci atributů.

Na výběr jsou tři hodnoty. „Fully Gen AI“ znamená, že celý obsah vznikl generativním modelem – třeba když někdo zadá textový pokyn generátoru hudby a výsledek si stáhne. „Partly Gen AI“ patří nahrávce, kde model udělal jen část: vygenerovanou basovou linku nebo smyčcovou vrstvu, přes kterou si hudebník nahraje vlastní zpěv a nástroje. Do téže kategorie spadá podle nápovědy i skladba zahraná výhradně lidmi, ke které vznikl klip z textu generovaným videomodelem.

Třetí hodnotu, „No Gen AI“, si lze splést nejsnáz. Nápověda pod ni výslovně řadí opravu falešných tónů ladicím softwarem typu Auto-Tune i automatický mastering, který doladí ekvalizaci a kompresi hotové nahrávky. Jako generativní umělá inteligence se tedy ani jedno nepočítá.

Mlčení neznamená „bez AI“

Když partner nevyplní nic, bere YouTube hodnotu jako neznámou. Na partnerská hlášení se přitom nespoléhá: podle nápovědy k nim přidává vlastní signály a podle nich může nahrávku označit za zcela nebo zčásti generovanou sám. Jak ta detekce funguje a jak je přesná, Google nepopisuje ani v oznámení, ani v nápovědě.

U videa se měří něco jiného

Hudební štítek se liší od toho, který YouTube používá u videí. Tam se podle oznámení pro tvůrce z 27. května 2026 hlásí jen obsah, který je generovaný nebo podstatně upravený a zároveň působí fotorealisticky – reálný člověk, který říká něco, co neřekl, nebo scéna, která se nestala. Animace ani fantaskní záběry povinnost nespouštějí a drobné úpravy typu zkrášlovacího filtru nebo barevných korekcí taky ne. U hudby rozhoduje něco jiného: jestli model vytvořil skladbu nebo zpěv, ne jestli výsledek zní věrohodně.

Stejné oznámení popisuje i to, co se stane s tvůrcem, kterému štítek přidělí systém sám. Označení se dá ve většině případů zrušit v YouTube Studiu změnou odpovědi v dotazníku „AI use“. Nejde to u materiálu, který vznikl nástroji samotného YouTube, nese ověřená metadata C2PA o plně strojovém původu, nebo ho ručně označil tým důvěry a bezpečnosti.

Kolik strojové hudby do služeb teče

Proč označování řeší skoro každá služba, je vidět na číslech Deezeru. Ten oznámil 21. července 2026, že mu přibývá zhruba 90 000 plně strojově vytvořených skladeb denně a že ve špičkových dnech června takové nahrávky poprvé přesáhly polovinu všech nových příspěvků. Táž zpráva ovšem totéž číslo na jednom místě označuje za měsíční průměr, takže si v něm protiřečí sama se sebou.

Na skutečném poslechu se strojové skladby u Deezeru podílejí jedním až třemi procenty, protože je služba vyřazuje z algoritmického doporučování i z redakčních seznamů. Až 85 % jejich přehrání vyhodnotil Deezer za rok 2025 jako podvodná a nezaplatil je; napříč celým katalogem to bylo osm procent přehrání.

Každá služba na to jde jinak. Deezer strojové nahrávky označuje a drží mimo doporučení, Tidal je podle TechCrunche označuje také a dovolí posluchači jejich přehrávání vypnout, Apple Music chystá štítky „Made With AI“ a Spotify má vedle označení i filtr na hudební spam. YouTube zvolil samotné sdělení: podle téhož serveru nahrávku štítek sám o sobě nevyřazuje z výplat.

Co štítek neřekne, je původ dat, na kterých se model učil. Ani jedna ze tří hodnot se k trénovacím nahrávkám nevyjadřuje, a přitom právě o ně se vede spor mezi hudebním průmyslem a výrobci modelů. Štítek popisuje, jak nahrávka vznikla, ne z čeho.