HTC Evo 3D ukazoval prostorový snímek bez brýlí přímo na svém displeji
Sprint začal HTC Evo 3D prodávat 24. června 2011 za 199,99 dolaru se smlouvou. Telefon měl dvě pětimegapixelové kamery na zádech, přepínač 2D a 3D na spoušti a čtyřapůlpalcový displej, který prostorový obraz ukázal bez brýlí. Dnešní iPhone snímá prostorové video taky dvěma objektivy, jenže trojrozměrně se dá prohlédnout až v brýlích Vision Pro.
Sprint zařadil HTC Evo 3D do prodeje 24. června 2011 a chtěl za něj 199,99 dolaru se smlouvou. Zvenčí se od předchozího Evo 4G skoro nelišil. The Verge naměřil o pět milimetrů větší výšku, sotva milimetr na tloušťce a přesně stejnou hmotnost; červená obruba kolem fotoaparátu i síť WiMAX zůstaly. Rozdíl byl v tom, co telefon dokázal ukázat.
Dva snímače na prostor, třetí na obyčejné fotky
Tabulka parametrů na tehdejších stránkách HTC vypadá jako popis dvou různých fotoaparátů v jednom těle. Vzadu byly dva pětimegapixelové snímače s ostřením pro trojrozměrné snímky, k tomu jeden pětimegapixelový pro obyčejné, a vepředu jeden a tři desetiny megapixelu na videohovory. Displej měl 4,3 palce, technologii Super LCD a rozlišení 960 × 540 bodů, tedy tehdejší qHD. Uvnitř běžel Android 2.3 na dvoujádrovém Qualcommu MSM8660 na 1,2 GHz doplněném zvláštním čipem SQN1210 pro WiMAX, paměti byl gigabajt a baterie měla 1 730 mAh.
Spoušť fotoaparátu byla velká, kulatá a nesla posuvný přepínač mezi 2D a 3D. Na tom se dobové recenze shodují s výrobcem; v rozměrech a hmotnosti se rozcházejí. HTC uvádělo 5,0 × 2,6 × 0,47 palce a šest uncí, recenze PCMagu 5,0 × 2,5 × 0,45 palce a 5,9 unce. V přepočtu jde o rozdíl kolem dvou milimetrů na tloušťce a tří gramů na váze, takže o telefonu vypovídá spíš to, že se takové číslo nikdo neobtěžoval sjednotit.
Za hloubku se platilo jasem a úhlem pohledu
Trojrozměrný obraz na Evo 3D vznikal paralaxní bariérou. Před panelem sedí clona s pravidelnými štěrbinami, které každému oku propustí jiné sloupce bodů; mozek si z toho složí hloubku a brýle nejsou potřeba. Cena za to je dvojí a Sascha Segan ji v recenzi PCMagu popsal celkem nemilosrdně. Bariéra ubírá jas, takže displej působil tmavší, než by sám o sobě byl. A hlavně: úhel, ve kterém obraz drží pohromadě, je velmi úzký. Telefon se musí držet přesně, dívat se může jeden člověk. Segan to přirovnává k Nintendu 3DS, které tehdy dělalo hloubku touž cestou.
Rozhraní Androidu proto zůstalo ploché. Prostorově se ukazovaly jen snímky, videa a obsah k tomu určený; ikony, seznamy a domovská obrazovka ne. Segan to bere jako výhodu, protože ve 2D je panel čitelnější a telefonu to nechává přístup k celému tehdejšímu Android Marketu.
Kolem toho měl vzniknout celý řetěz
HTC nepočítalo s tím, že prostorový snímek zůstane v telefonu. Mezi zvláštními vlastnostmi má produktová stránka vedle pořizování a přehrávání ještě dvě věci: zobrazení staženého obsahu ve formátu 3D a bezdrátové poslání trojrozměrného obrazu do 3D televize. Telefon tedy nebyl samostatná hračka, ale kamera na jednom konci řetězu, jehož druhý konec měl stát v obývacím pokoji. Kolik lidí ten řetěz opravdu zapojilo, výrobce neuvedl a to číslo nemáme ani my.
Dvě čočky vydržely, prostorový displej ne
Snímání dvěma objektivy se přitom vrátilo, jen jinam. Na podporovaných modelech iPhonu je v aplikaci Fotoaparát režim Spatial: telefon se otočí na šířku, drží se v klidu a scéna má být tři až osm stop od objektivu, tedy zhruba 0,9 až 2,4 metru (přepočet je náš). Výsledek je pořád dvojice pohledů, jako u Evo 3D.
Rozdíl je v tom, kde se to prohlíží. Apple ve své nápovědě píše, že prostorově se snímek ukáže ve Fotkách na Vision Pro; na ostatních zařízeních se chová jako obyčejná fotka nebo video. Prostorový obraz se tedy z telefonu odstěhoval do brýlí, které mají pro každé oko vlastní displej, takže úzký úhel pohledu ani jediný divák nejsou překážka, ale výchozí stav. Podle nás je to hlavní důvod, proč tahle cesta vydržela a paralaxní bariéra v telefonu ne.
Evo 3D byl podle PCMagu první bezbrýlový trojrozměrný telefon ve Spojených státech. Z jeho nápadů se do dneška dostal druhý objektiv a představa, že telefon má snímat hloubku. Zbytek, tedy clona na displeji, přepínač na boku a televizor na druhém konci, skončil v roce 2011 spolu s ním.
Zdroje
- Produktová stránka HTC Evo 3D (Sprint), htc.com v archivu Wayback Machine
- HTC EVO 3D (Sprint), recenze Saschy Segana, PCMag
- HTC Evo 3D review, The Verge, 16. června 2011
- Take spatial photos and record spatial videos, nápověda k iPhonu, Apple