HTC dalo v roce 2012 do pěti palců 440 bodů na palec, dnešní iPhone jich má 460
Pětipalcový displej telefonu HTC Butterfly měl v roce 2012 rozlišení 1 920 × 1 080 bodů a hustotu 440 bodů na palec. Nejdražší dnešní iPhone má podle Applu 460. Hustota se za čtrnáct let skoro nezměnila, zvětšila se plocha a na místo hustoty nastoupily v přehledech jas a obnovovací frekvence.
Vlastní stránka HTC k americké verzi telefonu, archivovaná v květnu 2013, uvádí na dvou místech totéž číslo: 440 bodů na palec. Displej měl pět palců a rozlišení 1 920 × 1 080 bodů, uvnitř běžel čtyřjádrový Snapdragon S4 na 1,5 GHz. Tehdy to byl argument, kterým se telefon prodával.
Dnešní iPhone 17 Pro Max má podle technických údajů Applu 460 bodů na palec. Za čtrnáct let tedy dvacet navíc. Žádný jiný údaj z telefonu roku 2012 se takhle nezastavil.
Co se v roce 2012 stalo
Telefon ohlásilo HTC 17. října 2012 společně s japonským operátorem KDDI jako HTC J butterfly; dobové zpravodajství z toho dne mluví o japonské výlučnosti a o pěti palcích s rozlišením 1080p. V Japonsku se podle souhrnu na Wikipedii začal prodávat 9. prosince 2012, jinde v Asii jako HTC Butterfly a v USA u operátora Verizon jako Droid DNA. Tentýž souhrn uvádí, že jako první s displejem 1080p byl ohlášen Oppo Find 5, a to o měsíc dřív; HTC ho ale předběhlo v prodeji.
Předchozí vlajkový telefon HTC One X měl podle téhož souhrnu 312 bodů na palec, iPhone 5 z téhož roku 326. O tři roky dřív působilo výjimečně už to, co dostal HTC HD2: 4,3 palce a gigahertz. Skok na 1080p byl v té řadě poslední velký.
Hranici si Apple stanovil o dva roky dřív
V tiskové zprávě k iPhonu 4 ze 7. června 2010 Apple napsal, že 3,5palcový displej s 960 × 640 body dává 326 bodů na palec a že „taková hustota, že lidské oko není schopné rozlišit jednotlivé body, když telefon drží v obvyklé vzdálenosti“ (přeloženo z angličtiny). Byl to marketingový nárok výrobce, ne měření nezávislé laboratoře. Ale jako hranice se ujal.
HTC ji o dva roky později překročilo o víc než třetinu. Čtenář, který si v roce 2012 koupil Butterfly, dostal displej, u kterého už podle Applu nebylo co rozlišovat. Právě proto se závod v tomhle údaji zastavil: přidat další body jde, jenom je nikdo neuvidí, a spotřebu podsvícení i výkonu to zvedne.
Zvedalo se to, co je vidět
Údaje, kterými dnes výrobci displej popisují, jsou jiné. Apple u iPhonu 17 Pro uvádí proměnnou obnovovací frekvenci do 120 Hz, běžný jas 1 000 nitů, špičkový jas 1 600 nitů v HDR a 3 000 nitů na přímém slunci. Samsung na tiskovém listu ke Galaxy S26 Ultra píše o 6,9 palce, rozlišení QHD+ a frekvenci 1 až 120 Hz. Hustotu bodů na palec tam neuvádí vůbec, stejně jako počet obrazových bodů. Ten telefon má přitom i vlastnost, kterou by displej z roku 2012 neuměl ani teoreticky: ztmavení obrazu při pohledu ze strany.
Na stránce HTC z roku 2012 nestojí ani obnovovací frekvence, ani jas. Prodával se displej hustotou bodů, ostatní vlastnosti do přehledu nepatřily.
Plocha místo hustoty
Čísla vedle sebe: pět palců a 440 bodů na palec proti 6,9 palce a 460 bodům na palec. Z rozlišení, která oba výrobci uvádějí, vychází 2 073 600 obrazových bodů u telefonu HTC a 3 785 760 u iPhonu 17 Pro Max. Úhlopříčka mezitím narostla o 38 procent, hustota o 4,5 procenta. Všechna čtyři čísla jsme dopočítali z údajů výrobců, sami je neuvádějí.
Skoro dvojnásobek bodů se tedy nerozdělil na jemnější obraz, ale na větší plochu. Podle nás je to poctivější způsob, jak přidávat body: větší displej čtenář pozná na první pohled, jemnější rastr nad hranicí rozlišitelnosti ne. U jiných částí telefonu to dopadlo stejně, jen se o tom míň mluví, třeba u velikosti obrazového bodu ve fotoaparátu.
Zbývá jedna praktická věc. Displej z roku 2012 se s dnešním nedá porovnat jen podle bodů, protože Butterfly měl podle Wikipedie panel Super LCD 3 a dnešní vlajkové lodě mají OLED, kde svítí každý bod sám. Kontrast, černá a spotřeba při tmavém obrazu jsou tím pádem jinde, a to jsou vlastnosti, které se v roce 2012 do přehledu vlastností nepsaly. Číslo, kterým se tehdy telefon prodával, mezitím zůstalo stát.